Bubák Bubby

Bubbyho jsem si prostě nezamiloval, MoRTy, asi protože nejsem obézní padesátnice s kozama až na podlahu. Žasnu, kolik se před tímhle přešroubovaným mladším bráchou Jacka Nicholsona svlíklo ženskejch a vzpomínám při tom na poslední tři Bondovky, jestli v nich měl Craig tolik holek aspoň dohromady. Film určitě gradoval a byl zajímavej, sám si ale udělej obrázek, jestli je to maximum, který od filmů čekáš... (28.12.2015)

Každá minúta, každá sekunda, každá snímka je z tohoto filmu v skutku nechutná. Nechutnosť a absurdná bizarnosť mi presakovali cez monitor. Dajte si na to pozor lebo prvých 15 minút je naozaj niečo temného neuveriteľného a hrôzu naháňajúceho. Vyzeralo to na neskutočne temnú záležitosť ale nakoniec sa to zvrtlo na čiernu komédiu. Je to v podstate kravina, a skoro stále až príliš samoúčelná ale nemôže sa jej odoprieť miestami geniálna nápaditosť. Mix Domáceho väzenia a road-movie sa často nevidí. Hlavná postava vyzerala tak vierohodne akoby to ani nehrala, nechápem dôvod vzniku niečoho takéhoto, asi chceli iba šokovať, ale pozerať sa na to dá. (12.02.2016)

Těžká deprese a nechuť, která mě filmem provázela, byla tak silná, že se mi to ani nechtělo dokoukat do konce. Pokud však divák přežije první třetinu, (synáček vychovávaný hodnou obtloustlou maminkou, která ho drží zavřeného a po večerech mu dává lekce sexu a na hraní má kočičku v kleci, kterou poté obalí fólií a je velice překvapen, že kočička nedýchá) možná to dojede i do konce. Na druhou stranu, sám nevím, proč jsem to udělal. (01.08.2013)

Viděl jsem už celkem dost nekonvenčních až bizarních filmů, ale málokterý se mohl pyšnit současně tak epickým(!) příběhem plným nečekaných překvapení a zvratů v životě hlavní postavy... to přesto, že Bubák Bubby neobsáhne bůhvíjak rozsáhlý časový obluk, jen se toho v Bubbyho životě najednou po dlouhých monotónních 30ti letech semele a uděje tolik, až jsem měl na konci pocit sledování jedné velké životní odysey za štěstím. Nutno dodat, že odysey značně zvrácené. Pokud se cítíte být čistě konzervativními diváky, kteří už nad lecjakou menší bizarností či odchylkou od běžné reality začnou podobný film proklínat, vyhněte se Bubbymu na co nejvíc kilometrů, mohl by na vás od začátku valit jeden těžce nepříjemný šok za druhým. Neříkám, že jsem všechny zvrácené podivnosti kolem Bubbyho hltal zcela suverénně bez nejmenší pachuti, např. některé scény s kočkami byly už na mě trochu moc, ale jako celek má ten film po celou dobu nádech tak silné neobyčejnosti, překvapení i zajímavé atmosféry, že si mě po většinu času získat dokázal... a to přesto, že ho napsal i natočil Rolf de Heer – australský režisér, se kterým jsem se už dvakrát spíše minul a tady mi jeho styl opět ne vždycky plně sedl, než jsem se na něj úspěšně naladil. Propracovaný nekonvenční příběh, ztvárnění nezapomenutelné titulní postavy (Nicholas Hope) i některých vedlejších figurek (táta-Ralph Cotterill) či samostatně zážitkové scény např. nečekaných hudebních vystoupení zvyšují mé hodnocení na 4 hvězdičky, protože BUBBYHO jako film i postavu teď těžko dostanu z hlavy pryč. [80%] (16.09.2023)

No myslela som si, že ma Bubby posadí na zadok, ale nestalo sa. Jedno sa ale musí nechať, Bubby tie svoje naučené a odpočúvané repliky používal v bežnom živote úplne bravúrne. A tá jeho kapela nemala chybu. Nad tým všetkým, ale tak trochu smrdel smútok a ten koniec som mu vlastne aj priala. Rodinka na pohľadanie. (20.10.2015)