Po zavírací době

Koukám, že intelektuální pokusy o inťošskou komedii nejsou jen výdobytek České republiky, ale tak dalo se to čekat. Jako chápu myšlenku, tak je tak okatá, až bolí - chlápek, co neumí naslouchat problémům druhých, je po zásluze potrestán a sám pak má problém s tím, aby někdo vyslechl jeho. Téma dobré, zpracování divné včetně všech těch gayů, sebevraždy, pankáčů, samých potrhlých postav (tam fakt není nikdo normální, nikdo!). Jako ta Paulova noc je skutečně šílená, ale nějak z prstu vycucaná, jak si asi newyrský inťoš představuje problémy běžné pracující třídy. Nebavilo mě to, jeden zvrat je na přes držku, a pořád jsem čekal nějaký větší twist nebo odhalení, než je že se příběh zacyklí. Dobrý komentář má gudaulin, ----- Film: Další raný film Martina Scorseseho, bláznivé podobenství o jedné šílené noci mladého programátora, který kývne na setkání s tajemnou dívkou, aniž tuší, že ho nakonec bude honit dav v čele se zmrzlinářským vozem ulicemi podivné čtvrti jako zloděje a chtít lynčovat. Vtipné řazení situací i výborná výprava a herecké výkony. (04.12.2020)

.. „ Dnes snad musí být úplněk“ zoufá si Paul, který se marně pokouší uniknout, v deštivé noci, z podivné čtvrti, s 97 centy v kapse a s klíči od cizího bytu (důvěra za důvěru). Ale každý další pokus vše víc a víc komplikuje. Hororová atmosféra (připomíná to útěkové sny, kdy se člověk taky ne a ne pohnout z místa) ve výborně natočené černočerné komedii. Takže pozor na náhodná setkání, umělkyně a těžítka. „Umění je pěkně hnusný.“ (22.11.2005)

jeden z menej známych scorseseho klenotov o malých životných náhodách/nehodách, o jednej naozaj dlhej nepokojnej noci a o osude; film obsahuje citáciu známej pasáže z nedokončeného románu Franza Kafku Proces; výborné tempo a skvelý scenár plný bizarností na hrane uveriteľnosti no stále veľmi presvedčivých; (21.02.2008)

Zažil jsem několik hodně mizerných dní, ale za Paulovu noc bych žádný z nich nevyměnil. Paul se ve své noční můře totiž dokázal vymáchat tak svědomitě, že mi nezbývá než konstatovat, že to celé bylo divné, ale jistou dávku zábavy jsem v tom taky našel. Zejména se sochařkou Kiki bych si patrně docela rozuměl, ale sympatičtí mi byli i barman Tom či "neúplatný" vyhazovač z klubu. A navíc jsem si potvrdil, že čím je umělecké dílo hnusnější, tím je cennější a to je informace k nezaplacení. (27.10.2015)

Martin Scorsese je další z režisérů, které mám rád, ale u kterých mám docela resty. Setkal jsem se s ním poprvé u snímku "Gangy New Yorku", poté jsem viděl filmy "Letec" a "Prokletý ostrov", které mě přesvědčily o tom, že Leo je skvělý herec, nechal jsem si zatím ujít "Skrytou identitu", ale nikoli "Huga a jeho velký příběh". Ale jeho dřívější tvorba? V tomhle směru už skutečně nemohu mluvit o ničem, a tak jsem se rozhodl, že tuhle svou scorsesovskou negramotnost musím napravit. Snímek "Po zavírací době" se stal mou první učebnicí. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/02/po-zaviraci-dobe-1985-80.html (09.04.2013)