Po zavírací době

Paul si během svého pozdně nočního probuzení z nevzrušivého spánku kancelářské krysy musí neustále opakovat, že cokoliv zlého jej potká, za pár dní se tomu zasměje, ale úplně jistý si tím nikdy být nemůže. A divák díky Scorseseho zálibě v temných koutech měst i lidských duší také ne. Labilní chůzi od komedie k thrilleru a zpět jistí velmi stabilní režie i zdařilý scénář, dříve či později eliminující jakékoliv pochybnosti ohledně samoúčenolnosti toho kterého rozvětvujícího se motivu. Vše do sebe krásně zapadá, vše souvisí se vším a celé to končí úžasným kancelářským tanečkem, ujištěním, že v tomto případě nešlo o nic velkého, zásadního či přelomového. Jenom trocha filmařského řádění. Na té nejvyšší řemeslné úrovni. Apendix: Další položka na dlouhatánský seznam filmů, kterými se Timur Bekmambetov inspiroval při tkaní Wanted. 80% Zajímavé komentáře: Flipper, Peytl (27.08.2012)

Upřímně řečeno, do vylepování cedulí "mrtvý člověk", mi to připadalo, neříkám, že jako všední a běžný, ale tak nějak povědomý, protože pošahaných krav jsou všude čtyři prdele a bizarní situace a náhody jsou mojí (ne vždy vítanou) doménou, pro ty, které šokovala už první třetina filmu mám jen slova lítosti a na náhrobek nápis "unuděn k smrti." Pravdou je, že v okamžiku, kdy se šílený shody náhod a Scorseseho imaginace rozjely na plno, nezbývalo mi nic jinýho, než litovat hlavního hrdinu. Na druhou stranu jak jinak zocelit neduživýho ajťáka, ne? Příběh jak ze snu (ze zlýho), kdy nejste pány svého vědomí a mozek s vámi soutěží o první místo v GP docenta Chocholouška, a kdy se člověk chce už, doprdelepráce, probudit. Dost mi to připomínalo Stoneovo U-Turn a Pennovo anabázi. Prostě jedna probdělá noc daleko od své postele, klasicky bez prachů, ale za to s proviněním, že možná můžu za smrt jedný labilní děvy, která namísto polykání mé DNA sežrala kýbl prášků pro extra spánek, šílenej taxíkář (celkem normál) a Calverovo po krvi prahnoucí banda se zmrzlinářským autem zabijákem a další nezapomenutelný, maximálně absurdní zážitky a propletený příběhy, který k takovýmu filmu patří a dodávají mu na atmosféře, ne jak v Haggisovo snímku Crash, kde všechno naopak zazdívají. Jednoduše super pokoukání z doby, kdy jsem ještě nevěděl, že nějakej Scorsese existuje, a proto mi tak dlouho trvalo, než jsem zase název z mé plešatějící lebky po letech vyhrabal. Užil jsem si to jak před léty. (02.04.2012)

Martin Scorsese je další z režisérů, které mám rád, ale u kterých mám docela resty. Setkal jsem se s ním poprvé u snímku "Gangy New Yorku", poté jsem viděl filmy "Letec" a "Prokletý ostrov", které mě přesvědčily o tom, že Leo je skvělý herec, nechal jsem si zatím ujít "Skrytou identitu", ale nikoli "Huga a jeho velký příběh". Ale jeho dřívější tvorba? V tomhle směru už skutečně nemohu mluvit o ničem, a tak jsem se rozhodl, že tuhle svou scorsesovskou negramotnost musím napravit. Snímek "Po zavírací době" se stal mou první učebnicí. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/02/po-zaviraci-dobe-1985-80.html (09.04.2013)

Ha! Objevil jsem novou filmovou škatulku - Yuppie Nightmare Cycle . Já mám pro tohle ještě svoji vlastní - filmy, kde údajně svobodný jedinec zjišťuje, že z bizarních důvodů se není schopný dostat na zdánlivě jednoduše dostupné místo, jsou mým koníčkem (a bohužel často i realitou), viz Calamari Union, Dark City, Kontroll. After Hours nedosahuje sice bizarnosti zmíněných, ale zato se zde většinou protagonista nemůže tentokrát hnout z místa kvůli vlastnímu egu, chtíči či slabosti, jakkoli kafkovských prodejců lístků i klubových vyhazovačů se pochopitelně dočkáme též. Griffin Dunne je zde totální předobraz Jamese McAvoye. (30.09.2023)

To vám povím, ti Newyorčané jsou vážně divní... hlavně v noci! Jó, nedostatek spánku, to je prevít - dokonce ještě větší než vodní kámen! ("město, které nikdy nespí"; chytáme se, že?) Nicméně: proč píšu tenhle komentář? Aby bylo konečně pochopeno, proti čemu tenhle film zbrojí. Tedy (a odpověď vás nejspíš překvapí): proti sexu na jednu noc! Kdyby se Paul Hackett tolik nehnal za vidinou mr*u (pardon, ale jsem nechutnej a tváří v tvář globální pandemii to už nemá cenu tajit) a normálně si doma hon... ehm... četl, tak by si nemusel projít tím peklem (zase bychom se však my diváci nedozvěděli, jak blízko k sobě mají komedie a survival thriller) + neriskoval by vyschnutí míchy! Poučení (z krizového vývoje): počkejte s tím až po svatbě! ;-) 75% (22.03.2020)