Počítání mrtvých

Jeden z těch slabších filmů Martina Scorseseho. I když to v jeho případě neznamená, že by šlo o špatný film. Atmosféra nočních ulic plných feťáků, opilců a umírajících lidí je fakt výborná a Cageova deprese dokonalá. Herecky je to celý zvládnutý na jedničku. Jenom tomu chybí nějakej zásadnější příběh, který by to celé držel pohromadě. Takhle se jenom jezdí od jedné šichtě k druhé a po čase se to začíná celé až moc opakovat. Což je škoda, protože potenciál to mělo. I tak to ale žádnej průser není a Scorseseho režie je opět na jedničku. 70% (04.10.2009)

Zajímavý ponurý snímek Martina Scorseseho, který ačkoli je stejně ospalý jako jeho hlavní hrdina, nenudí ani na chvíli a dává nám nahlédnout do špíny jedné čtvrti New Yorku. Je tu pár kuriozit jako napíchnutí na zábradlí nebo smrdutý pan O., které trochu čeří děj a mohou i pobavit. Film je ale i tak dost depresivní a určitě vás odradí od života a práce v New Yorku, pokud jste o nich někdy snili. Kdyby nebylo té mírné roztahanosti, dal bych za čtyři. (22.05.2011)

Hodně zvláštní film. Možná až moc zvláštní :-) Ale vyzdvihnul bych zejména výkon Nicolase Cage (kterýho jinak nemam moc rád) a pak samozřejmě mýho oblíbence Johna Goodmana. Celkem hezky to utíká, ale bohužel mi tam chyběl nějakej silnější příběh, takže to u mě stačí jen na 3 hvězdičky. Spíš bych doporučil jinej Scorseseho film a to Taxikáře. Nicméně i tohle stojí za vidění. (26.08.2006)

Ho hó, skoro jediný zdejší Scorsese v modrých číslech, tož jsem si řekl, že je to možná pro film dobré doporučení. A měl jsem recht, něco tak krásně vyšinutého jsem už dlouho neviděl. Znáte lyricko-akční seriál Emergency? Tak tady ho máte v celovečeráku, ovšem v řízné punkové úpravě a okořeněný nějakými těmi barbituráty a opiáty a chlastem a existenciální depkou a psychedelickým humorem a všeobecným šílenstvím v ulicích i domech šíleného New Yorku. V hlavní roli jeden hodně přepracovaný zdravotník-saniťák, pár jeho praštěných kolegů, pár praštěných pacientů, jedna zjevující se mrtvá dívka a jedna živá dívka na půl cesty mezi jeptiškou a smažkou. Se slzou v oku vzpomínám na časy, kdy mladý Coppola (i jeho žena) ještě dostávali skvělé role, řvu smíchy při "záchranářských" scénách s kazatelem Rhamesem nebo mlátičkou Sizemorem, hážu bez rozmýšlení pětku a říkám si, že jedna projekce je na vstřebání tohohle klenotu málo. (04.04.2015)

Scorseseho mám rád, ale tento film bol premňa akési priveľké sústo. Vedel som, že nemám očakávať žiaden oddychový film, avšak tu sa mi zdalo ako keby ani sám Scorsese niekedy vlastne nevedel o čo mu ide. To spôsobilo, že som si v konečnom dôsledku s filmu vlastne nič neodniesol i keď musím povedať, že som uvažoval aj o 4*. V titulkách som bol zvedavý na hudbu Elmera Bernsteina, nakoniec jej tu až tak veľa nie je, avšak Scorseseho voľbu na pesničkový soundtrack je možné naozaj pochváliť. (16.07.2008)