Mys hrůzy

Thriller jak má být. Tento remake se opravdu vydařil. Na Scorsesem je vidět jak se na filmu vyřádil. I takto malý příběh, je natočen absolutně skvostně. Vynikající kamera a svižný střih dostávají film do tempa, ze kterého nás dostanou až konečné titulky. De Nrio je zde absolutně boží. A Julliete Lewis taky zahrála svou hloupoučkou puberťačku excelentně. Mazec. (01.12.2006)

Pořádný thriller staré školy. De Niro je zvíře a tady podraženýho, vysekanýho a sečtělýho psycho-kriminálníka řadím do jeho nejpůsobivějších rolí, psychologický teror a snaha se vzájemně přechytračit zábavná, atmosféra vypjatá až lehce znepokojivá. Stylová žánrovka, Peck & Mitchum zde výborná pocta, starý Cape Fear si s odstupem času určitě taky dám. (26.08.2021)

Pokud se o Scarface říká, že stojí a padá s geniálním Pacinem, tak to samé podle mě platí s Robertem De Nirem u Mysu hrůzy. Tedy až na malou maličkost; totiž že Zjizvenou tvář považuji i v řadě jiných ohledů za mistrovsky zvládnuté dílo. Možná nemám nastavenej smysl pro horory, ale když závěrečnou půl hodinu honí několik postaviček maniak s pistolkou v ruce mající snad deset životů, začne mě to prostě nudit. A nečíst Martyho jméno v titulcích, občas mě ani nenapadne, že za tím ten borec, kterej natočil Taxikáře nebo Casino, stojí. Taky z nějakýho důvodu naprosto nedokážu vystát Nicka Nolteho, který v Mysu hrůzy hraje jednu z nejdůležitějších rolí. Ale dost negativní kritiky. Je tu totiž taky Juliette Lewis, jejíž patnáctiletá dívka se skutečně pohybuje v mezích uvěřitelnosti, a hlavně Robert De Niro. Jak strhující postavu umí on vytvořit, to snad ani není možný. Celou dobu si s váma dokáže hrát; pět sekund si sedne na plot a budete se ho bát, jednou se usměje a na vše zapometene. Jeden příklad za všechny; když se asi v polovině filmu baví s Danielle o knihách, má tak neuvěřitelně charismatický a podmanivý náboj, že za a) začnete pochybovat o jeho vině, za b) nejradši byste ho poznali osobně, za c) závidíte Danielle, když ji políbí, za d) budete ho považovat za vzdělaného kultivovaného znalce umění, za e) budete mu fandit. (Nehodící škrtněte.) A to přitom neuplynulo ani půl hodiny od té doby, co s podobnou vervou přímo před vašimi zraky zmrzačil a znásilnil jinou ženu. Jo, Bobby, seš borec. (02.04.2008)

Pro ty, kteří znají obě verze příběhu je hodně těžké nesrovnávat. Musím se přiznat, že malinko straním jednoznačněji vyznívající předloze, která je učebnicovým příkladem klasického thrilleru. Scorsese tímto vzorcem ne zrovna pohrdl, ale rozhodl se základní téma filmu zkomplikovat, tím, že trošku zamlží rozdíl mezi dobrem a zlem, spravedlností a šílenstvím a z nekomplikovaného thrilleru udělá thriller psychologický... Sam Bowden už není tím stoprocentním klaďasem, otcem nevinné rodiny, kterou zcela poprávu brání před iracionálně se mstícím, pološíleným zločincem Cadym. Nick Nolte má své stíny minulosti, stejně jako De Niro vás v některých pasážích téměř přesvědčí, že si vlastně svou krutou pomstu zaslouží. Pokud Scorseseho verze v něčem jednoznačně předčí klasickou předlohu je tím něčím výkon Roberta De Nira, který v úloze Maxe Cadyho starší Mitchumovo ztvárnění (také výtečné) překonává o několik koňských délek. On je tou nejsilnější zbraní filmu. Závěrečná scéna na rozbouřené řece sice zaváněla poměrně jasným symbolismem, ale přesto se mi k celému filmu jaksi nehodila, připadalo mi, jako by ho trochu shazovala... Ale to je jen můj osobní problém. 80% (24.01.2007)

Tak takhle nějak si představuji OPRAVDOVÝ thriller. Cape Fear má všechno, co od něj divák čeká. Krom povinné zajímavé zápletky a smypatických postav však nabízí ještě mnohem víc. Martin Scorsese přesně ví, čím zapůsobit a přesto nebo právě proto, že neporušuje hranice žánru zůstává divák přikován k obrazovce až do samotného konce. Začne to vlastně celkem normálně, ale nenechte se zmást, Cape Fear vám ukáže, co znamená ona gradace děje. Postavy nepostrádají vývoj, ba dokonce každou chvilku se dozvídáme více o jejich niterných pocitech, mění se zcela logicky, poodkrývají své pravé Já. Stejně je na tom i příběh, zpočátku nevinné vyhrožování se pomalu mění až se dostaneme do nervy drásajícího finále. Každá minuta tu má divákovi co nabídnout. A herci? Ano, i ti jsou báječní, ale kdo čekal něco jiného? [TOP 19/14 86%] (13.03.2007)