Barva peněz

Až do Mysu hrůzy Scorseseho největší komerční úspěch je ve vícero ohledech esenciálně osmdesátkovým filmem. Jakožto pokračování Harzadního hráče zapadá Barva peněz do dobové módy sequelů, druhou největší roli dostal Tom Cruise, tehdy velmi čerstvě proslavený Top Gunem a díky hudbě a kameře jde o velmi cool podívanou. Přesto Barva peněz není typickým, lehko zaměnitelným osmdesátkovým produktem, ale osobitým dílem filmaře s poměrně jasnou vizí. Cool jsou Scorseseho filmy přinejmenším od Špinavých ulic, takže (audio)vizuální styl nebyl reakcí na dobový požadavek vnějškově efektních podívaných – doba naopak konečně dohnala Scorseseho. K mylným závěrům by mohlo vést také obsazení ke hvězdám stoupajícího amerického zlatíčka. Scénář sice nestraní ani jemu, ani Newmanovi, ale rozhodně nejde o tehdy žádanou variaci příběhu, v němž se mladé štěně učí novým kouskům od starého, nepoučitelného psa. Vztah mezi cynickým Eddiem a namachrovaným Vincentem navíc v druhém plánu odráží pohyby ve filmovém průmyslu jako takovém, konkrétně hollywoodské přerozdělování moci: z rukou starých mazáků do tlap dychtivých mladých yuppies. A tak zatímco Newmanovi, jenž nemá příliš kam stoupat (a zároveň nechce nikam spadnou), již prakticky nezbývá, než s nostalgií rekapitulovat svou kariéru a dělat si pořádek v životních prioritách, Cruise, který na začátku výstižně pracuje v hračkářství, s nebetyčnou arogancí a bez jakéhokoli respektu předvádí, že na něj, jak se sám domnívá, nikdo nemá. Zatvrzelí jsou oba, nepoučitelný jenom mladší z nich. Neboť jestli jsem poslední záběr pochopil správně, Eddie se, poté, co zkrachuje jeho plán získat nad svým učněm kontrolu (a jako bonus na něm vydělat nějaké peníze), vrací nejen do hry, ale hlavně ke hře pro hru samotnou. Po dlouhých letech cynického přechytračování druhých a dokazování si bůhvíčeho se konečně stává skutečným biliárovým králem. Co na tom, že má jeho království rozměry zhruba dva metry čtverečné – prohrál a vyhrál na něm nejdůležitější bitvy svého života. Význam tohoto objektu s povrchem barvy peněz pro oba (proti)hráče neustále zdůrazňuje kamera, nacházející se často ve výši stolu a připomínajícími svými prudkými nájezdy na postavy kulečníkové šťouchy. Stejně jako si Newman svým charismatem dokáže během chvilky podmanit scénu, umí takto Scorsese v pár vteřinách navodit potřebnou atmosféru a připravit nás na významnost události, k níž má dojít. Pravdou však je, že jednotlivé scény, jakkoli nápaditě zrežírované jsou si výsledným „feelingem“ dost podobné a po dvou hodinách jsem byl neskonale rád, že můžu z těch zakouřených heren konečně vypadnout. Přesto hodně, hodně stylové pokoukaní s jedním z nejlepších pozdních Newmanových výkonů. 75% Zajímavé komentáře: berg.12, Silas (07.10.2012)

Paul Newman to s tágem uměl a v hernách mu to slušelo, takže postava Eddieho Felsona po 25 letech ožila, aby potvrdila, že šťouchat Balbushkou stále umí. Drobné narážky na Biliárového krále (1961) potěšily, avšak příběhově, ale i atmosférou mě Barva peněz nezaujala tak jako zmíněný starší snímek. Herecký výkon Paula Newmana není třeba nějak blíže vyzdvihovat, je výtečný jako vždy a obvykle, avšak můj skromný názor je, že předvedl několik lepších výkonů, které zůstaly Oscarem neoceněny. Soundtrack Scorseseho snímku je příjemný a mladý Tom Cruise tu byl neskutečné ucho. :) (25.03.2012)

Kdepak, ač se tvůrci snaží sebevíce, kvalit Hazardního hráče tento snímek nedosahuje. Může za to především Tom Cruise, dnes se na něj již koukat dá, ale v počátcích kariéry byl jeho herecký projev žalostný. Tento film nevyjímaje. Zato Paul Newman zářil v plné kráse, z plátna prakticky neslezl, radost koukat. Oscar zasloužený. (27.06.2008)

"Když tě nevyklepu teď, tak příští měsíc v Dallasu." Návrat Eddie Felsona za zelené stoly mám rád. Sice to chvíli trvá, než zase začne roztáčet falše, ale v tý době skvěle baví jeho žák Vincent, jehož klamání tágem mi připadá velmi zábavný. Mě by tedy Vincent neporazil, protože jsem jeho falešný hry rychle prokoukl, svý koule si dobře hlídám a nenechám si je jen tak honit po stole. Nicméně sledovat Vincenta a Eddieho v akci mě hrozně baví. Já se totiž považuju za gentlemana a odborníka na pool, což mohu hravě dokázat tím, že umím roztrhnout plátno, převrhnout stůl a přepůlit tágo o hlavu soupeře. (23.01.2017)

Pokračování legendárního snímku Biliárový král s Paulem Newmanem alias Eddiem Felsenem. Opět velice strhující příběh podtržený skvělou režií Martina Scorsese a doplněn pěknou hudbou. Po Top Gunu se Tom Cruise ukázal v dalším parádním snímku. Oscara si Newman zasloužil, ale myslím si, že už hrál v lepších rolích a za tuto mu sošku dali spíše z povinnosti...... (05.12.2007)