Gangy New Yorku

New York v době, o které se dneska raději nemluví. Místo, které má daleko k dnešnímu velkoměstu plných mrakodrapů a milionů lidí. Špína, prostitutky, muži bez práce a jeden Řezník... Daniel Day-Lewisovi, po 5ti letech zpátky na hereckém výsluní, sekundují krásná Cameron Diaz a stále lepší a "odrostlejší" Leonardo DiCaprio. Scorsese si to natočil podle sebe, komplexně, drsně a dlouze. Vytváří tak dokonalou iluzi krvavě-špinavého světa 60. let 19. století. Vždyť proč ne, dějiny Spojených států se rodily skrze krveprolití... (05.06.2004)

„Hádžete kamene do každého, kto tu vystúpi z lode!“ – „Keby som mal pušku, strieľam ich.“ Monumentálnym GANGOM V NEW YORKU príliš ublížilo, že režisér Scorsese (TAXIKÁR, ŠPINAVÉ ULICE, ZÚRIACI BÝK) na nich pracoval niekoľko desaťročí a samotné nakrúcanie bolo vyčerpávajúce (zvyšovanie rozpočtu, zvyšovanie počtu nakrúcacích dní), údajne kvôli ťažko ovládateľnej producentskej dvojke Weinsteinovcov (napriek tomu Scorsese svoj ďalší film, LETCA, nakrútil hádajte v koho produkcii). No hoci má snímka mínusy (prehnaná dĺžka, slabší scenár, odťažitý DiCaprio, pateticky podané myšlienky o krvavom zrode americkej demokracie), je prítomná fascinujúca atmosféra (šialenou hudbou podmaľovaný úvodný masaker je neuveriteľný). Minimálne po vizuálnej (kostýmy, výprava, masky a dekorácie dávajú filmu takmer až futuristický sci-fi nádych "alternatívnej doby") a hereckej (Liam Neeson, mäsiar Day Lewis, John C. „Šťastný Jack“ Reilly, Brendan „Mních McGinn“ Gleeson) stránke pozoruhodné. (13.11.2004)

M. Scorsese je patriotický Newyorčan. Ostatně to prokazuje natočením řady tematických filmů během své bohaté a úspěšné kariéry. Války gangů v polovině 19. století jsou důležitou součástí historie New Yorku. Nápad umístit děj filmu do tohoto období, je nepochybnou snahou o poctu rodnému city. Nicméně zde se to prostě nepovedlo. Jak se říká. I mistr tesař se někdy utne. Ono mít ušlechtilou myšlenku něco natočit, sehnat dobré herce a peníze samo o sobě nestačí. Film musí předně něco sdělovat, něco divákovi předat. Mně ten film nepředal vůbec nic. Není v něm nic, co by stálo za zapamatování. Nenabízí ani strhující akci, ani atmosféru, nenutí k zamyšlení. To město 19. století se nepodařilo oživit. Je to obrovská sterilní kulisa, ve které se pohybují stovky komparzistů v kostýmech. Naprosto bezdůvodně a chaoticky popochází sem a tam a vytváří jen další kulisu, ve které se pohybují hlavní herci. Tito spolu vedou patetické rozhovory o ničem. Vedou bandy chlapů, kteří do sebe bodají nožema. Nikde není vysvětleno, proč se tak nenávidí, za co ti lidé bojují, co jsou jejich cíle a motivy. Nedaří se předat prakticky žádnou emoci. Ani dějem, který je nudný a nezáživný, ani hereckým výkonem, který nemá oporu v uvěřitelnosti konání postav (Ani herci zdejších kvalit s tím nic nesvedou.). Ztrácí se logika v času a prostoru. Zůstává chaotický dav komparzu, který vytváří lidské mraveniště. Nad tím vším se pohybuje Day-Lewis jako Bill Butcher, (postava která podle wiki zemřela 1855). Se skleněným okem a záludným úsměvem se stává králem této grotesky. 45% (22.09.2016)

Joo, to se ještě na Mannhattnu neprodávala zmrzlina, nejvyšší mrakodrap by se dal spíš nazvat jako stromodrap a telefonní budky tu upomínaly spíš kadibudky. Zvláštní konglomerát násilí, pomsty a strachu a k tomu přimíchané dějinné prvky z novověkého New Yorku. Pěkná řezničina, už vím, kam bodnout profesora, když mě vyhodí ze zkoušky. Nepochopil jsem, o čem film je...co je hlavní point tohoto filmu. Pomsta? Gangy? Scorsese se asi nerozhodl, naservíroval triviální snímek od A do Ž a jediné, co v něm stojí za řeč je Day-Lewis. Patrně se už na tento film nikdy nepodívám z nedostatku chuti. Scorsese mě absolutně nedokázal zaujmout. (27.12.2007)

Je otázka, co od tvůrce Scorseseho formátu očekáváte - jestli produkt na jedno použití, nebo trvalku, která přetrvá věky a ke které se budete rádi vracet. Čekal jsem to druhé, dočkal jsem se toho prvního. Výrobku v atraktivním balení - výprava je precizně detailní, ve většině záběrů se před kamerou pohybuje desítky komparzistů a těch 100 milionů je znát. Scorsese do děje umně vkládá záběry dobových ilustrací, které pozitivně podkreslují atmosféru New Yorku 19.století. Herci - Caprio s Diaz jsou znamenití, ale nad všemi ční démonický Day Lewis s umělým okem, kterého poslat do pr**** byste se rozhodně neodvážili. Děj - a tady padla kosa na kámen. GANGY jsou portrét doby bez hlubšího obsahu. První dvě třetiny šlapou jako hodinky, po dějovém zvratu v poslední třetině se to vyprávění celé zvrtne a vyústí v naprosto chaotický konec. Jestli to má na svědomí časté přestříhávání materiálu, nebo špatný scenář, to je otázka. Ke Scorseseho filmům, jako je POSLEDNÍ POKUŠENÍ KRISTA nebo TAXIKÁŘ, se často rád vracím jako ke skutečnému umění s hlubokým obsahem. U Gangů to bohužel nehrozí. Celkově bych to viděl tak na tři a půl*, ale herci hrají jako o život a má úcta k Mistrovi je ještě pořád veliká. (21.04.2003)