Poslední pokušení Krista

Dle knižní předlohy Nikose Kazantzakise "Poslední pokušení" (1952) zpracoval Martin Scorsese téma víry, pochybnosti, hledání životní "cesty" a "místa" na světě. Vedle výborně zpracovaných myšlenkových linií a hlubokých zamyšlení je třeba u tohoto díla vyzdvihnout efektně vystiženou atmosféru, pečlivě propracované scény i drobné detaily. Pro zdůraznění myšlenky byly také nanejvýš vhodně zvoleny exteriéry (pustina, zahrada atd.). Poznámka: Celé řadě nedorozumění a přemíře silných (negativních) emocí, které "vzplanuly" v řadě diváků, by se předešlo náležitým zohledněním a pochopením úvodních slov: "Film není založen na Evangeliu, ale na fiktivní exploataci věčného duchovního konfliktu." (04.09.2003)

║Rozpočet $7miliónov║Tržby USA $8,373,585║Tržby Celosvetovo $11,500,000║ Martin Scorsese si poradil s danou témou nanajvýš dobre, jediný problém je tempo filmu, lebo miestami to na danú minutáž príde dosť rozťahané(stačilo by to stiahnúť aj na 2hodiny), príbeh je nekonvenční a vykreslení rozumne, bez nejakého umelého balastu, poteší aj niekoľko silných momentiek, Willem Dafoe mi moc nepasoval do úlohy Ježiša ale zas na druhú stranu hral výborne, takže film pozerateľný a z danou témou po filme Umučenie Krista druhý najlepší z toho čo som videl. /60%/ (16.10.2009)

Precizně provedený snímek po všech stránkách.Scorseseho propracované Kristovo přiblížení a sestoupení na "lidskou" ůroven díky jeho touhám,přáním,pocitům,strachu a obavám bylo naprosto přirozené. A díky tomu pochopitelné pro velikou spoustu z nás,at už jsme věřící, nebo ne. Každý jeden z nás se (diky Scorseseho snímku) může stotožnovat nebo vidět podobenství s nějakou částí života Ježíše Krista. A faktem zůstává, že láska je to nejdůležitější. (31.03.2011)

Dokonale podnětný film, jehož zařazení na černou listinu dobře dokumentuje bezvýchodné směřování současné katolické církve (což bohužel říkám jako evangelík, příslušník církve možná ještě bezvýchodnější...). Kazantzakisův román a Scorsseho citlivý filmový převod nejsou v žádném případě kacířské - oba autoři se upřímně a usilovně snaží o interpratci příběhu, který ovlivnil směřování celého lidstva. Úhelným kanemen je pro ně Ježíšova lidská podstata a s ní související všepřítomný strach - z údělu Mesiáše, ze svých vlastních pochyb, ze smrti. Zatímco Mel Gibson prezentoval svého Krista ve filmu bez jakékoliv stopy po duchovnosti, Scorseseho dílo je od samého začátku prodchnuto fascinujícím a bolestným hledáním, zoufalstvím a vírou. V Gibsonově filmu vystupuje Ježíš Kristus jako ovce jdoucí na porážku, jejíž užitečnost se projevuje až po smrti (církev tento film přijala s otevřenou náručí), u Scorseseho je Ježíš zatoulaným beránkem božím hledajícim do poslední chvíle smysl svého bytí, smysl své oběti a odpověď na všepřítomné "proč?". (02.06.2007)

"Jak chceš vymítat Satana? Lze snad vymítat Boha?" Jeden z nejhlubších a obsahově nejpodnětnějších filmů mého života. Filmařsky propracovavaná a mistrně tematizovaná záležitost, která mi i jako ateistovi přivodila vrcholnou diváckou slast. Formálně strohé, ale přesto dokonalé dílo pro lidi, kteří raději myslí, než tupě následují dogmata. (23.09.2005)