Špinavé ulice

Americké filmy zo 70.tych rokov majú aspoň pre mňa zvláštnu atmosféru. Veľké káry, u ktorých si v tej dobe nikto neláme hlavu koľko to žerie, chlapi v prazvláštnych kombináciách oblekov, košieľ, kravát a kožených sák, doplnené klobúkmi, či inými šialenými pokrývkami hlavy. Negri nosia afro. Po uliciach sa váľa tony papiera, všetko vyzerá depresívne a ošumelo. Robert De Niro zo svojej postavy dostal úplne nečakane opäť maximum. Potešilo ma tiež podarené odľahčenie inak vážneho snímku. Za zmienku stojí aj vypilovaný soundtrack s dobovými hitmi. Film jednoducho ukazuje skazenosť skorumpovanej Ameriky 70.rokov, asi je to jeho zámer ale na mňa je to trochu nuda, chcelo by to pútavejšie príbeh. Na Martina Scorsesea v skutku slabota a snáď to napraví chystanou snímkou The Irishman (2019) (15.09.2019)

Na první pohled je patrné, že se jedná o jeden z prvních Scorseseho filmů. Celkem se mi líbilo, kterak režisér vykreslil tehdejší atmosféru v Little Italy. Rovněž se jednalo o snímek, kde se poprvé více blýskl 30letý De Niro. Působil zde neskutečně suverénním a sebevědomým dojmem. Naopak se mi absolutně nezamlouval příběh, který je stručně řečeno o hovně. Žádná postava se nijak nevyvíjí a děj absolutně nikam nesměřuje. Moje ouška potěšily hudební hity 70. let a moje očička nepotěšily účesy 70. let. Měl jsem menší problém zorientovat se ve vedlejších postavách, neboť všechny vlastnily stejné háro. Závěrečnou výtku bych měl vůči kameře, která byla jednoduše odporná a ubírala snímku už tak na nevysokých kvalitách. (25.02.2017)

Zatiaľ môj najslabší Scorsese, každý ale raz musel nejako začínať, nie? Tu je vidno krásny diametrálny rozdiel medzi týmto a jeho neskoršími námetovo podobnými filmami - Casíno a Mafiáni. Menšie napätie, slabá dramatickosť, malá príbehová pútavosť... Dejová linka okolo výpalníka Charlieho sa tu často utápa v neprehľadnosti, banálnych problémoch a celkovej nezaujímavosti. Mám taký pocit, že v tomto prípade režisér ešte natoľko nedorástol aby dokázal zaujímavo podať aj relatívne slabší príbeh divákovi. Nádherný príklad jeho neskoršieho režisérskeho rastu. 60/100 Videné v rámci Season Chalenge Tour. (27.08.2015)

U mladých tvůrců kolem Rogera Cormana se obtížně určují debutové snímky. Byl to ten, který režisér natočil jako první, měl k němu dopředu daný scénář, k dispozici béčkové herce a musel být divácky co nejatraktivnější? Nebo je to spíš první snímek, co vznikl po odchodu z cormanovské stáže? U Martina Scorseseho je to odhadnutelné ještě nesnadněji než třeba u Bogdanoviche nebo Coppoly, protože při natáčení debutu Berta z dobytčáku měl relativní svobodu. Ale pojďme hrát hru, že první byly Špinavé ulice... Jsou lepší a jsou scorseseovské se vším, co si pod tímto adjektivem představujeme. ___ Špinavé ulice jsou první z volné série filmů mapujících dějiny podsvětí – Špinavé ulice, Mafiáni, Casino, Gangy New Yorku a částečně i Skrytá identita. Sledujeme mladé kluky, kteří by se rádi stali gangstery, ale jsou příliš bezvýznamní, aby se jim to povedlo. Film zachycuje síť více či méně souvisejících událostí, vede několik dějových linií a mapuje vývoj trojice typů mezilidských vztahů (kamarádský, milostný, pracovní). Původně skutečně spíš nezávislé dějové linie točící se okolo jednoho prostředí a lidí, kteří se navzájem znají, se postupně spojují až do výborného závěru. ___ Na rozdíl od vizuálně spíš sterilní Berty z dobytčáku nesou už Špinavé ulice výrazné prvky promyšlené scorseseovské vizuality. Kuriózní úhly kamery ještě zintenzivňují extrémnost situací. Například když během rvačky hrdinů v biliárovém klubu kamera přejde do ptačí perspektivy, získáme na celou scénu úplně jiný pohled a zároveň získává snímek možnosti zvláštní „vertikální“ inscenace. Martin Scorsese do filmu kromě už „ozkoušeného“ kamaráda Harveyho Keitela (hrál už v jeho Kdo to klepe na mé dveře?) obsadil „neozkoušeného“ Roberta De Nira, který v roli mladého pouličního grázla naprosto zazářil. ___ Takže ačkoli to debut vlastně není, nebude určitě žádný hřích ho za něj jen tak mezi námi považovat. Právě Špinavé ulice jsou totiž první skutečná „scorseseovka“, po které navíc následovala dlouhá řada vynikajících filmů... Chtělo by to jejich retrospektivu. (30.07.2007)

Pro dnešní diváky znalé Mafiánů, Casina a vlastně i Gaunerů a Pulp Fiction již Špinavé ulice nemají tolik, co nabídnout. Je třeba trochu fantazie, vcítit se do 70. let, kdy se snad jako protipól k hippies zformovali ostří hoši z ulice. Taky se rádi bavili a pořádně se napili, ale zkuste na ně přijít s nějakou zdrogovanou máničkou a zkopou vás do kulata. Tím ale nechci říct, že by Špinavé ulice byly vyloženě o násilí, právě naopak, Scorsese vykresluje přátelství, resp. určitou formu bratrství, která mezi obyčejnými kluky z ulice vzniká. Máme tady zlodějíčky, nenápadné vandaly, ale i slušné barové kámoše a potomky mafiánských předáků, kteří si mezi těmi barovými bitkami najdou i nějaký ten smysl pro (zločineckou) morálku. Druhá polovina filmu je slabší, najdou se v ní nudná místa, ale jako myšlenkový celek a základ pro budoucí mistrova díla musím tento film ohodnotit na čtyři. :) 7/10 (17.03.2014)