Zuřící býk

,, Nikdo nedává tak tvrdé rány jako život. Nejde o to, jak tvrdý dáváš rány, ale jak tvrdý rány umíš přijmout a pokračovat dál." Tahle hláška z filmové Rocky je velmi trefná, přece jen se ale dá říct, že se to Rockymu Balboovi říká když je zcela fiktivní postava. Žil byl ale jeden skutečný boxer, který rány od života dostal ještě tvrdší než právě Rocky Balboa a tím byl Jake LaMotta též známý jako Zuřící býk. LaMottova příběhu se ujal režisér Martin Scorsese, který se krom gangsterek zapsal především jako režisér biopiců slavných kontroverzních osobností jako třeba Howard Hughes v Letcovi nebo Jordan Belfort ve Vlku z Wall Street. Právě po snímcích jako Špinavé ulice nebo Taxikář byl ale pro Scorseseho první biopic právě Železný býk, který dodnes bezpochyby patří mezi mistrovy vrcholné kousky. Zuřící býk zaujme už svým černobílým zpracováním a pro nedávno zesnulého kameramana Michaela Champana jde o jeho vrcholný obrazový kousek, kde navíc perfektním způsobem zpracovává atmosféru a prostředí boxerských zápasů. Celková obrazová kompozice je ale u Zuřícího býka prostě naprosto perfektní a téměř žádný černobílý film není tak pestrý. Už tento fakt dělá Zuřícího býka něčím výjimečným. Zuřící býk a pravý příběh Jakea LaMotty dělá z Rockyho opravdu vyloženou pohádku, protože LaMotta dostával rozhodně tvrdší rány a vůbec by se mu nikdo nedivil, kdyby rány přestal přijímat a odmítl jít dál. LaMotta rozhodně nebyl svatoušek, který se sice pomalu stával čím dál tím proslulejším boxerem, jeho vztahy s rodinou byli čím dál na horším bodu mrazu, což bylo ještě utvrzeno LaMottovým vyloženě domácím násilím vytvořené jeho žárlivostí a prudkou povahou. LaMotta tak byl občas skutečně někdy hajzl, kterému byste někdy nejradši vlastně rozbili držku, zároveň je ho vám ale přesto všechno vyloženě líto, což ještě více utvrzeno naprosto famózním hereckým výkonem Roberta De Nira. Tento herecký velikán si za Zuřícího býka došel pro svého druhého Oscara a to zcela právem. Nejenom, že kvůli roli přibral a nechal si přerazit nos, ale skutečně se do role Jakea LaMotty ponořil a byl to on kdo chtěl LaMottův příběh realizovat a k režii Scorseseho víceméně donutil. Sám LaMotta po premiéře zděšeně zareagoval na to jak příšerným člověkem byl a nikdo pravděpodobně nemohl tak těžce uchopitelný charakter jako je ten LaMottův ztvárnit lépe. Realističnosti soubojů pomáhá fakt, že všechny údery byli pravé a proto ze žádného jiného boxerského filmu snad nikdy nebylo cítit tolik testosteronu. Šlo též o první společnou spolupráci Scorseseho, De Nira a Joea Pesciho, který skvěle ztvárnil LaMottova bratra Joeyho. Cathy Moriaty je zase skvělá v roli LaMottyho manželky a i díky jejímu hereckému výkonu tak skvěle funguje celkový vztah LaMottových. Zuřící býk je jednoduše dodnes jedním z nejlepších životopisných filmů všech dob, který toho o obtížnostech života řekne mnohem více než Rocky i proto, že příběh Zuřícího býka napsal sám život. De Niro zde předvádí jeden z vrcholných příkladů charakterního herectví, vizuálně jde o naprosto skvělou podívanou a především se zde naprosto bravurně divák dostane jakoby přímo do ringu. Jenomže tento film není primárně o boxu jako právě o tom udělat si balanc v životě, dosáhnout duševního míru a především si uvědomit a následně se vyrovnat se svými chybami. Občas je to těžké, rozhodně ale ne nemožné. A i proto stojí za to příběh Jakea LaMotty v této audiovizuální vrcholné podobě vidět..... (07.10.2020) (méně) (více)