Taxikář

Vzpomněl jsem si na filmy Volný pád, Klub rváčů a čerstvě Harry Brown, vzpomněl jsem si na knihu Srovnáno se zemí, vzpomněl jsem si na štětky z Domažlické výpadovky z Plzně, vzpomněl jsem si na křik v nočních Pražských ulicích, vzpomněl jsem si na posprejované dveře metra, vzpomněl jsem si na vagabundy vysedávající v parcích, vzpomněl jsem si na neutěšená městská ghetta. Na New York sedmdesátých let minulého století jsem si nevzpomněl, protože jsem ho nezažil, nicméně tomuhle filmu uvěříte, že to tam moc košer nebylo. Taxikář je humus a znovu ho hned tak vidět chtít nebudu. Nezbývá než přemýšlet, kolik takových Travisů přešlapuje doma před zrcadlem a asi bychom si všichni měli dát velkýho majzla na to, jak odpovíme na otázku, zda je dobře, že nakonec nic neudělají. Či spíše na to, co si pod takovou otázkou přesně představíme... (04.07.2011)

Civilizační humus v plné parádě. Veterán De Niro zprvu coby noční řidič taxíku jen sleduje ten humáč kolem sebe. Noční New York je totiž plný havěti, co na noc vylézá z doupat. Drogy, prostituce včetně prostituce nezletilých, násilí...Po přesažení jeho bodu vnitřního únosnosti začne sám za sebe situaci měnit jako drnej zabiják. Z ohozu Harvey Keitela jsem fakt nemohl. Sedmdesátky a začátek osmdesátek byly pro mně osobně dost divné období co všeho týče....a v Americe to muselo být o řád hustčí. (28.07.2011)

„Pripomínaš mi pieseň od Krisa Kristoffersena.“ Na Oscara nominovaný De Niro je tak fascinujúci ako taxikár, ktorý „nemôže spať“ a „počuje hlas“, až sa v určitej chvíli divákovi sprotiví, avšak kvôli divnému vyústeniu scenára ho nemôžeme obdivovať ako dokonalú zápornú postavu, pretože tvorcovia sa čudne snažia stoj čo stoj napriek všetkým zvratom so zbraňami, atentátmi a evidentne ťažkou duševnou poruchou, aby ho zmätený divák vnímal ako kladnú postavu. Čo je predsa úplne šialené. Snímka oplýva dusnou džezovou nočnou atmosférou zhnitého veľkomesta a silným obsadením podporných roličiek (Keitel, Shepherdová, Fosterová). Vznikla v roku 1976, kedy mal Martin Scorsese na konte Špinavé ulice (v ktorých sa tiež stretli De Niro a Keitel), ale naplno sa rozbehol až po TaxikároviI, po ktorom ešte veľa krát spolupracoval s dvorným De Nirom (Zúriaci býk, Kasíno...) a často sa vracal na drsnú ulicu (Mafiáni, Na druhej strane...). taxikár ako taký ma napriek spomenutým plusom (herecké výkony, atmosféra) nudil a nebudem mu dávať 80% len preto, že tak robia všetci ostatní. Dúfam, že už ho viac krát v živote neuvidím. (17.04.2009)

║Rozpočet $1,3milióna║Tržby USA $28,262,574║Tržby Celosvetovo $31,500,000║ Robert De Niro a Martin Scorsese je dvojica, čo ma vždy prekvapí a v tomto prípade tomu nie je ináč, De Niro a jeho poňatie pokojného a rozvážneho taxikár z občasnými výbuchmi, je postava pri akej si človek nie je istý čo spraví v nasledujúcej scénke a preto je tento film v moc ohľadoch originálny a prínosný, v niektorých miestach to je priam delikatesa. Okrem výborného De Nira tu prim úlohy hrajú aj ďalší známi herci ako Jodie Foster, Harvey Keitel či Cybill Shepherd. Verím že ďalšie pozretie ešte viac poteší. /85%/ (28.04.2009)

Už se cítím blbě, protože každému filmu v poslední době házím maximální počet hvězdiček. Asi měknu. Jenže Taxikář... je prostě dalším úchvatným filmem z dílny Martina Scorseseho, který si to u mě zkurvil zatím jen Skrytou identitou. Tenhle chlap by měl dostat doktorát z vědního oboru "De Niro tisíckrát jinak ve neo-noir filmu". Podmanivá atmosféra, neotřelý scénář, ještě neznámá (však jí bylo 13) Jodie Foster jako prostitutka a k tomu ten úžasnej, punkovej sestřih, se kterým se Robert De Niro v závěru vytasí. (19.12.2007)