Střípky ženy

Evropská arthouse filmařina s americko-britským obsazením v kanadském filmu pro Netflix. Marně jsem dumal nad tím, jak by mohla postava Kirby (ze zámožné rodiny) v reálu žít a čekat dítě s neandrtálským dělníkem v podobě Šály LaBlafa. Pochopil bych to ještě, kdyby působil neodolatelně a měl kládu jako bejk, ale když nám Šála připomene, že se rozhodl léčit si komplex malýho kašpárka sebeobnažováním (pokolikáté už?!), utvrdí vás to v domnění, že dramaturgicky tu něco nehraje. Symbióza kamery a hudby funguje. Herci hrají jako o život, ale když už to tvůrci natočili na základě vlastní zkušenosti, mohli do toho obsadit taky uvěřitelný pár, který by k sobě pasoval. Ne ledovou posh pannu a jeskynního muže s pidi pérkem. Když se pro ně rozhodli, očekával bych, že nám taky nějak osvětlí (flashbacky), proč je tenhle pár vůbec spolu, když teď evidentně vidíme, že spolu vůbec být nemají. Bohužel onen emocionální dopad na diváka díky tomu vůbec nefunguje. (15.02.2021)

V úvodu je nepřetržitý 24 minutový emočně silný záběr domácího porodu na jeho konci děťátko začne porodní asistence v ruce modrat. Zbytek vyprávění je už roztříštěné. Je zde druhá dějová linka soud s porodní asistentkou za pochybení, která vyprávění opět usměrní. Manžel , stavební dělník, zdá se nese rodinné trauma hůře než ona a začne opět chlastat. Ona pocity skrývá v sobě a dlouho hledá sílu k prolomení společenského tabu, aby o svém traumatu z porodu a ztrátě dítěte mohla otevřeně mluvit. V průběhu filmu dostává od scénáře stále více filmového času pro její psychologickou studii.Čím méně hrdinka mluví o svých pocitech tím větší je nadúroda symbolů. Semínka jabloně nechává klíčit v tamponech, všudypřítomná jablka a jejich konzumace hrdinkou jsou zde proto, že hrdince narozená dcera voněla právě po nich. Kapitoly začínají záběry nedostavěného mostu. Vztah deprimovaných a zranitelných partnerů je čím dál tím chladnější, úplně z něj vymizel humor. K tomu přispívá opravdu děsivé, smutné počasí ve městě. Čekal jsem nějaké vyjádření ke kontroverznímu tématu domácích porodů, ale film je v tomto ohledu nestranný a není to jeho hlavní téma. Psychologický vývoj žena uvěřitelně dovrší. Pro Wanessu Kirby to byla první hlavní role a tuším že za výkon dostala ocenění na festivalu v Berlíně. (04.02.2021)

Od Mundruczóa som doteraz videl tri priemerné filmy, takže toto je jeho jasný strop, ale opäť len sníma utrpenie, bez toho aby sa staral o príbeh. Fakt netuším, komu mohol prísť ten predvídateľný koniec ako uspokojivé uzavretie deja. Navyše je v závere Vanessa Kirby zle vedená a ona ničotnosť vynikne ešte viac. Vy poznáte niekoho, kto sa v tých najdramatickejších okamžikoch smeje? Podľa mňa je to druhé najstupidnejšie filmové kliše, hneď po hrdinskom sebaobetovaní. Ten film po celý čas klesal. Štvrtá hviezda za Vanessu a intenzívny úvod. (08.01.2021)

Ako psychologická sonda do životov ľudí (predovšetkým matky), ktorých postihne tragédia týchto rozmerov je to skvelé. Herecké výkony trojice ústredných hercov (Kirby. LaBeouf, Burstyn) sú fenomenálne. Avšak na úrovni scenára je to veľmi nezvládnuté. Niektoré pasáže sú skratkovité, iným sa naopak venuje príliš veľká pozornosť. Konanie postáv v niektorých momentoch nepravdepodobné. Záver predvídateľný a to napriek tomu, že rozuzlenie je takpovediac deus ex machina. Rozhodne to nie je zlý film (a úvodná sekvencia pôrodu je neuveriteľne dobre natočená) a keď som sa dozvedel, že písanie scenára slúžilo ako terapia jeho autorke, tak všetka česť. Ale objektívne filmu niečo chýba. Je to tak medzi tromi a štyrmi hviezdičkami. (10.02.2021)

Podľa obsahu som tragický záver pôrodu očakával, no keď prišiel TEN moment, neubránil som sa emóciám. Následný dopad na Marthu a Seana bol veľmi citlivo podaný a obaja herci zvládli svoju prácu skutočne na jednotku. Ku koncu už filmu začala trochu dochádzať šťava a niektoré hluché miesta by som zo scenára pokojne vystrihol. Vo výsledku som však veľmi spokojný. Pieces of a Woman mi extrémne sadol a osudy hlavnej dvojky som celý čas prežíval spoločne s nimi. (14.12.2021)