Režie:
Paul GreengrassScénář:
Paul GreengrassKamera:
Ivan StrasburgHudba:
Dominic MuldowneyHrají:
James Nesbitt, Allan Gildea, Gerard Crossan, Tim Pigott-Smith, Nicholas Farrell, Christopher Villiers, Gerard McSorley, Darren Healy, Eva Birthistle (více)Obsahy(1)
V neděli 30. ledna 1972 zastřelili v severoirském městě Derry britští vojáci 13 neozbrojených civilistů. Tato neděle, nazývaná také jako Bloody Sunday (Krvavá neděle) se zapsala do moderní historie Irska více, než jakýkoliv jiný den. Počínaje tímto dnem začaly nikdy nekončící boje přerůstající v civilní válku, která donutila stovky mladých mužů vrhnout se do služeb irské republikánské armády (IRA). Film vypráví příběh odehrávající se od rozbřesku do soumraku právě v onu Krvavou neděli, kdy se do ulic vydalo tisíce civilistů, proti nimž nastoupily jednotky vojáků. Film sleduje jednotlivé skupiny zúčastněné na dění ve městě (organizátory, britské vojáky i civilisty z obou rozdělených stran) se zaměřením na osudy dvou mladých mužů, Ivana Coopera, idealistického vůdce skupiny Civil Rights, jenž je členem katolického kempu a který věří v mírumilovnou změnu podle Martina Luthera Kinga a Gerry Donaghyho, sedmnáctiletého katolického rebela, který touží po založení rodiny a sňatku s jeho protestantskou dívkou, ale který je zároveň vtažen do násilných střetů s vojáky. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (398)
Podle mě je to silný film. Jak duševním obsahem, tak i jen čistě materiálním dějem. Edgar Alan Poe kdysi řekl, že jedno dodá i jinak odpudivé a odporné věci přitažlivost pro obyčejného člověka. A to je skutečnost. A i zde toto vědomí dodalo hodně. Bez toho, že by se to stalo, by tento film byl jen další masakr, možná dobře natočený a zahraný, s výborně gradovanou přeměnou přístupu lidí, ale nic víc. Ale protože je to skutečné, takže těch třináct lidí opravdu někdy umřelo, tak je to každému mnohem zajímavější a plné všemožných vnitřních dějových pnutí k naší realitě. Vemte si například takové Skleněné peklo. Kdyby ten film byl podle skutečné události, a ne jen z pera Thomase Scortii a Franka Robinsona, byla by to ještě kromě skvělého filmu úžasná výpověď o existujících lidech a jejich skutečných charakterech. Ale vraťme se ke Krvavé neděli. Neschvaluji sice, že vojáci stříleli do davu, ale když se nad tím zamyslím, ani jim to nemůžu vytýkat. Stejně jako se davu zmocnila davová nenávist a následně hysterie a panika, tak se těch vojáků zmocnila sugesce války, všemi projevované nenávisti a strachu, aby se jim nic nestalo. A přiznejme si, že jenom cvok by sebe nechal zranit nebo zabít, místo aby zabil on sám a dřív, než by mohl být vůbec zraněn (pokud má prostředky, což oni měli). Myslím, že skutečná situace mohla být ještě mnohem horší a dusnější, než jak to ukazuje scénárista. Ale naopak si myslím, že spousta věcí je tam přibarvených, jako vychloubání vojáků, kdo kolik vystřelil. Nikdo není od přírody vrah, tím míň masový. A co se týká toho nastrčení bomb, i o tom si myslím své. Klidně je ten kluk totiž mohl mít opravdu při sobě, nebo mu je mohli dát jeho kumpáni, když chtěli zachránit svůj zadek, aby je nezatkli za terorismus. Ale taky mu to klidně mohli vážně strčit ti vojáci. To už se dneska patrně nikdy nedozvíme a ani nezjistíme, kdo za to ve skutečnosti mohl. I kdyby někdo z nich promluvil, je to jen tvrzení proti tvrzení a bez důkazu. Co se týká osudu vojáků, kteří stříleli, nemám strach, že by nebyli potrestáni. IRA si je určitě postupně našla a vypořádala se s nima. Ještě bych chtěl zdůraznit výkon Jima Nesbitta. Kdyby jeho postava nebyla tak přesvědčivá, film by byl hodnocen stejně jenom kvůli tématu, protože přestože je to pro někoho známá věc, pro spoustu lidí to bylo poprvé, kdy se o Krvavé neděli dozvěděli (včetně mě, i když nejsem zrovna neználek). ()
Nemám rád režii a styl Paula Greengrasse. Roztřesená (a často rozostřená) kamera z prvního pohledu, jakoby se jednalo o pokračování hry Doom, mi prostě vadila. Vykecávání v prvních 45 minutách bylo asi potřeba, ale mě nebavilo. Rychlý střih působí až chaoticky a uspěchaně, jednotlivé části jsou napěchovány mnoha nedůležitými dialogy. Jednání hlavního organizátora Ivana, když se snažil onu stovku výtržníků uklidnit tím, že mezi nimi chodil jako mátoha a pod vousy si mrmlal ať toho nechají, místo aby použil třeba megafon, jsem nepochopil. Míra jednostranného pohledu na tyto události je na pováženou, dělá z vojáků vypatlance a z demonstrantů neskutečné chudáčky. Možná to tak fakt bylo, nevím, nemůžu soudit. Těch lidí je mi líto a nemám rád vojáky. Ale nemám rád ani Paula Greengrasse a jeho filmy. ()
Filmařsky působivě zpracovaný "dokument". Extrémně syrový a obrazově úsporně točený. Nedivím se, že po tomhle chtěli Greengrasse do Bourna. Narozdíl od Bloody Sunday však měl atraktivní filmový cover fiktivného hrdiny, takže bavil. Bloody Sunday z filmového hlediska nebaví. Je to úmorně dlouhé a extrémně těkavé. Jako sonda do historie impozantní a co se výpovědní hodnoty týče, tak není o čem. Ale dělat z toho téměř dvouhodinový film, kdy většinu času po placu poskakuje kameraman s nádobíčkem na rameni, to je docela peklo. ()
Vynikajúca vec, priam ako keby ste pozerali priamy prenos z daného krvipreliatia, je veľmi autentický. Miestami rostrasená kamera mohla pôsobiť rušivo, avšak to bolo zrejme spôsobené práve so zámerom pôsobiť dôveryhodne. Takýchto filmov o britskom útlaku rovnajúcemu sa takmer fašizmu je treba natočiť viac. ()
Velmi zasahující. Kamera diváka vtáhne přímo do děje, mezi protestující i mezi policisty. Když budu cynická, tak řeknu: výborně natočená proirská propaganda. Jazýček vah jednoznačně straní Irům. Oběťmi ale byli i ti vyděšení Britové, kteří byli neustále terčem nenávisti, atentátů, urážek a nepřestávajícího strachu. /16. j4. 13./ ()
Galerie (14)
Photo © 2002 Paramount Pictures Classics
Zajímavosti (8)
- Na konci titulkov je možno vidieť aj menný zoznam obetí tohto krvavého incidentu. Rovnako je spomenutý aj fakt, že počas rokov násilností v Severnom Írsku prišlo o život zhruba 3000 ľudí. (MikaelSVK)
- Když Ivan Cooper (James Nesbitt) opouští dům, můžete před kinem spatřit poutače na film Mizerná neděle (1971), který se v tu dobu hrál. (HellFire)
- Film nemohl aspirovat na Oscara, jelikož se v jeden večer vysílal na irské i britské televizní stanici. To dle Akademie porušilo pravidlo č. 3, které stanovuje, že mezi promítáním v kině a televizi musí uběhnout šest měsíců. (HellFire)
Reklama