Krvavá neděle

Z dnešního pohledu už možná typická Greengrassovka. Jsou zde totiž poprvé přítomni jeho současné prvky jako je rozklepaná kamera, dokumentaristický styl natočení apod. To opět vyvolává sugestivní a autentistické pocity podobným těm z Letu č.93. Ovšem zde možná ještě navíc jedná o jeho nejosobitější film a je to na tom docela znát. Greengrass popisuje postoj a postup obou táborů a i když se o to místy snaží neutrálně, tak je jasné kdo za tuto památnou událost má největší zodpovědnost. Budete mít po skončení filmu zkrátka hodně pocitů a tento film ve mně bude asi hodně dlouho rezonovat. A po závěrečných titulcích jsem měl husí kůži. (16.09.2008)

Hnusnější a odpornější o to víc, jak kvalitně je to natočený. Paul Greengrass je mistrem sugesce. Lidi byli, jsou a budou prasata, na mnoha místech se ale takovýhle zvěrstva dějou každej den, aniž by byl kdokoli minimálně potrestán, stejně jako po incidentu zobrazeným v Krvavé neděli. Všichni jsme ale odpovědný za všechny, takže se pak hlavně nesmíme divit (a litovat), až přijde spravedlivá odplata. (18.09.2008)

Das ist škandál !!! Fakt krvavej masakr natočenej podle skutečnejch událostí po jehož zhlédnutí máte chuť vstoupit do Irské Republikánské Armády /IRA/. Tento snímek natočený dokumentárním stylem s autentickými záběry nám popisuje události jednoho nedělního dne, kdy do ulic severoirského města Londonderry vyšlo pokojně demonstrovat tisíce nespokojených Irů. Natož tam byli povoláni Britští výsadkáři, kteří měli dohlížet na pořádek v ulicích a v případě nebezpečí zasáhnout mírovými prostředky jako jsou vodní děla, slzný plyn ad. Zelený mozky si asi mysleli, že jsou ve válce a jelikož měli plán pochodu, tak na jednom místě tohoto pochodu postavily barikády a tím donutili demonstrující jít jinou cestou, kde je čekalo nemilé překvapení a to byla palba doslova dozad. Bylo dokázano i z autentických záběrů, že demonstrující neměli žádné zbraně, takže nebyl důvod je zabíjet. Mezi bezmála třiceti mrtvými bylo i třináct nezletilých dětí, kteří si šli jenom zaházet kamenama společně se svýma fotříkama na britské armádní jednotky. Následně po tomto medializovaném krvavém incidentu byla ustanovena vyšetřovací komise z britské strany, která měla za úkol zamést vše pod koberec, ale tím si nasrali na hlavu, jelikož jako reakci na tento masakr vypálil rozzuřený dav britskou ambasádu v Dublinu a také IRA zaznamenala nebývale velký zájem v rekrutování nových členů této organizace. Také v kulturním světě nezůstal tento incident bez odezvy. Nejznámějším protestsongem proti této události byl asi song od irské hudební kapely U2 s názvem „Sunday Bloody Sunday" a také skladba„The Luck of the Irish" od Johna Lennona. Velice smutné je, že ani po čtyřicetiletém výročí od této události se nikdo z britské vlády neomluvil za tento incident a celkově nechápu, že ti imperialističtí britové nenechají tento smaragdový ostrov na pokoji. A to píšu zejména protože jsem v Irsku několikrát byl a dokonce jsem tam i pracoval a můžu říct, že místní mentalita zdejších lidí je dosti podobná jako ta naše. No prostě mají rádi pivo, rádi se baví, tancují, mají rádi fotbal a těch podobností je mnohem víc. Mají moje sympatie a v této věci jsem stoprocentně na jejich straně. Za nestranné natočení tohoto snímku dávám zasloužených 100%. (16.06.2021)

Brilantní a dodnes mimořádně intenzivní dokudrama z moderní anglicko-irské historie, ve kterém Greengrass poprvé v komplexní podobě představil svůj ozvláštňující stylistický přístup, jímž později ovlivnil mnohé konvence akčního filmu. To je koneckonců na Greengrassově stylu asi nejpřekvapivější: dokáže stejně dobře fungoval na poli realisticky působící dokumentarizující formy, a zároveň posilovat působivost stylizovaných žánrových uspořádání. Tato skutečnost se dá vysvětlit mimo jiné tím, že i Krvavá neděle sice působí jako bezprostřední záznam událostí onoho nešťastného víkendu, ale současně využívá řadu konvencí inscenovaného hollywoodského stylu. (19.04.2013)

Nevim, co mě na tom filmu triggerovalo víc – jestli ta chladná pseudo-dokumentární stylizace, zatmívačky, shaky camera, anebo příběhová vyprázdněnost [ačkoliv její absence je víceméně pochopitelná]. Chápu tvůrčí záměr pojmout celý film jako hyper-realistickou [až dokumentární] rekonstrukci oněch událostí, ale s Pavlem Zelenotrávou asi moc velký cumarádi nebudem, protože jeho tvůrčí rukopis mi snad nikdy nesedne...... PS: jo, Douglas mě asi zabije, ale co nadělám heh (11.10.2022)