Krvavá neděle

Paul Greengrass je génius. Rezignuje na ty nejúčinnější filmařské prostředky jako je hudba nebo hlavní postavy, a stejně dokáže jeho film vzbudit neskutečně silné emoce. Věřte mi, Krvavou neděli nelze přestát s chladnou hlavou. Taky vás dostane. Ty davy lidí, ta stupňující se nervozita na obou stranách barikády, tragédie nenápadně gradující od házení kamenů až k okamžiku, kdy plně vycvičeným a disciplinovaným vojákům rupne v bedně a začnou nekontrolovaně střílet po všem, co se hýbe, což považuju za jednu z nejděsivějších filmových scén, co jsem kdy zažila. Věřte mi, Krvavou neděli nebudete chtít vidět znovu. (28.03.2009)

Greengrass je mistr chaosu. Jeho typická kamera, střih, a téměř bezhudební zvuk vytvořily realistický a naprosto věrohodný dokument o tomto smutném dnu. Bohužel tímto asi chvály končí. Ač nerad, tak musím podotknout, že jsem se dost nudil. Je to výborná připomínka těchto událostí - to si zaslouží nějaké ocenění, ale jinak je to zajímavé většinou jen když se něco děje. 4* dávám za to originální zpracování, ze ten pocit při bitvě, jako byste tam byli, za tu autentičnost a dopad na diváka. Takhle si totiž opravdu uvědomíme, co se stalo. (01.09.2010)

Neskutečně syrový pohled na jednu tragédii novodobých britských dějin. Až mě zamrazilo. (22.05.2011)

Tak jsem si zase trochu doplnil díry v historii, protože vědět jen: "jo tam v Irsku se kdysi něco stalo a byli zabiti nějací civilisté" nestačí. A Paul Greengrass to podat teda umí, o tom žádná. Já tam nebyl a nevím jak to skutečně bylo, ale jeho verze je tak působivá, až z toho mrazí. No, z celého filmu mrazí sice pouze několik stovek sekund, ale nikdo tomuto filmu neodpáře maximální autentičnost. To je suverénně nejsilnější zbraní Krvavé neděle. Je natočena v roce 2002, ale zpracování, v jakém je film podáván vás přenese do irského města Derry, do roku 1972, aby jste se mohli také účastnit demonstrace za lidská práva. A nebo je libo ocitnout se na druhé straně barikády a stát se zasahující vojenskou složkou? Ano, příběh se píše jakýmsi polodokumentem a odkrývá skutečné (já tomu věřím) počínání obou táborů, včetně všech nechápajících úmyslů, rozhodnutí a chyb, kterých se dopustili. Závěrečná bilance a následky jsou pak k pousmání, jak se vše zinscenovalo a opět ututlalo. Závěr? Celý snímek bych rozdělil na tři části: Nudná předfinální část, šokující masakr a pak už je křik, pláč a skřípění zubů. Film je jakýmsi poukázáním na viníky incidentu, na jejich následky. Ale z hlediska skutečných události to není vůbec na škodu shlédnout a být v obraze. (28.05.2011)

"Broken bottles under children's feet / Bodies strewn across the dead end street..." --- Normálně se takovým slovním spojením vyhýbám jako čert kříži, ale při hodnocení tohoto filmu udělám výjimku: Strašně dobrý film. (07.10.2011)

Abych řekl pravdu, po závěrečných titulkách jsem byl jak opařený, protože vtáhnout diváka na necelé dvě hodiny do tak syrového až nepříjemně sugestivního a dějově strhujícího příběhu, navíc podle skutečnosti, musí zanechat v člověku na dlouhou dobu mrazivý pocit. Otřesný zážitek. Zajímalo by mě, zda vojáci, kteří ve filmu vystupovali, byli opravdu vojáci nebo herci. Upřímně se mi dělalo špatně z jejich "nadrženosti" si vystřelit a jak následně zpodobnili úplné psychické ochrnutí při střelbě do civilistů z bezprostřední blízkosti. Otázka je, zda to spíše neoznačit za popravy. Ovšem vše zcela překonalo konečné oficiální stanovisko britské strany. (10.01.2012)

Autentické, kritické, skvělá kamera a střih, dosti syrové a vyvolávající hodně silné pocity. (28.12.2013)

Velmi smutný, často se opakující příběh. Z historie se můžeme poučit. Častěji než dav uspěje jedinec. (05.11.2015)

Na konci ostal len plač a ticho. Niet slov. Neexistujú slová ktoré by podobné zverstvo dokázali popísať. https://www.youtube.com/watch?v=LQZLPV6xcHI (06.05.2017)

Strhujici a uveritelne dobove drama, ktere otevira problematicky bod britske historie. V podstate jediny problem mam s montazi. Kratke zabery koncici zatmivackami a rychle prostrihy z Cooperova projevu, ktere maji vytvaret kontrast se zamery parasutistu na me pusobi rusive. Celkovy dojem ale stejne nezkazi. (14.07.2017)

Když jsem chystal titulky pro promítání, proklikával jsem se Krvavou nedělí, říkal jsem si, co že na tom má být tak vtahujícího, co je na tom tak intenzivního. No a pak se kluci s obou stran barikády nachystají, potkají a začne něco, co se těžko popisuje, co se musí vidět a co mě nutilo nahlas vydechovat vzduch, abych nepraskl. Tím jak se od začátku jede v doku stylu, ve chvíli kdy se začne střílet, je člověk ztracenej a už jen překousává nespravedlnost, skřípe zubama a snaží se neumřít na vysokej tlak. Závěr je pak totálně zdrcující a opravdovej. Jediný, za co strhávám tu jednu hvězdičku je fakt, že Greengrass si vybral stranu a popisuje celou neslavnou neděli jako selhání a chybu britské strany. Nemám nastudováno, nevím, jestli to bylo tak nebo onak, ale ve filmu mi to zavánělo nadržováním a to mě maličko rušilo. Zvlášť takto natočené, to pak opravdu působí jako dokument a může to diváka klamat. Ale silný čtyři až pět, to bez debat. (04.02.2019)

"I can't believe the news today ..." zpívá Bono Vox ve slavné písni doprovázející titulky drsného dramatu s prvky dokumentu o skutečných událostech, které se bohužel opravdu staly, a to v zemi, kterou považujeme za civilizovanou a demokratickou. Nejhorší je vidět, jak se parašutistický oddíl snaží obhájit střílení do bezbranných obyvatel Derry i za pomoci falešných důkazů, a jak mu to taky naprosto projde a ještě s vyznamenáním :-(. Výborný je James Nesbitt, který už dříve hrál v podobně drastickém dramatu o skutečných událostech Welcome to Sarajevo. (03.03.2006)

Ak si myslíte, že Hotel Rwanda, alebo United 93 sú nátlakové filmy, na ktoré sa neľahko pozerá, tak sa Bloody Sunday radšej vyhnite veľkým oblúkom. Myslel som si, že som videl už dosť emocionálne vypätých filmov a poučený z United 93 (ktorý som videl skôr ako Bloody Sunday) som sa v duchu pripravoval na najhoršie.....lenže nič na svete ma nemohlo pripraviť na peklo, ktoré Greengrass rozpútal s prvou hodinou filmu, kde dochádza k stretu vojakov s davom demonštrantov. Ani po skončení bojov emocionálny masaker nekončí a až do neskutočne drásajúceho záveru Greengrass vrezáva do diváka svoj pohľad na vec. Žiadny pátos, žiadna hudba, žiadne vlajky, žiadny hrdinovia....nič. "The war against the IRA will go on. Thank you, gentlemen." PS. Všetkým, ktorí kritizujú film za jednostrannosť by som rád pripomenul nezaujatosť štvrtého najlepšieho filmu podľa CSFD - Schindlerovho zoznamu ;), alebo prakticky ktoréhokoľvek vojnového filmu. (01.07.2007)

Prva tristvrte hodinka nie je bohviako zabavna ale kazdy musi vytusit, ze sa nieco poriadne chysta kedze uz nazov tomu dost nasvedcuje. Vzdy som mal k rebelantom za spravnu vec mierne sympatie ale to co so mnou spravil stret anglickych vojakov s davom sa ani neda popisat. Slzy, ktore sa mi tlacili do oci prekryvane nestkutocnym hnevom na nespravodlivost, ktora je vo svete uplne bezna, len si ju casto nechceme pripominat ma uplne dostali. Autentickost moje emocie len zosilnovala a poslednych 20 minut (zabery z nemocnice alebo z poslednej tlacovky) som ostal len pozerat s otvorenymi ustami bez slov. Uplne sa z hodujem z honelnikom, ktory sa nekompromisne vyjadril k zaujatosti pribehu a to pravdivo. O hereckych vykonoch vsetkych a zvlast poslanca je zbytocne debatovat. Kto zapne mozog vytusi, z akeho dovodu sa k teroristom neustale pridavaju novi ludia, ci uz je to v arabskych krajinach alebo v Severnom Irsku. A kto mozog zvykne aj viac pouzivat zisti, ze nie vzdy su teroristi ti ''horsi''. Kolotoc pokracuje...91% (12.07.2007)

působivé, autentické, téměř dokumentární (03.01.2009)

Velmi zaujimavy pocin rekonstrujuci jednu nedelu rokov osemdesiatych v Severnom Irsku takmer s dokumentaristickou presnostou. Je to ohromujuci a strhujuci pribeh obycajnych ludi tuziacich v dnesnej (toho casu) demokratickej dobe po samostatnosti a slobode. Po zhliadnuti tohto snimku urcite clovek pochopi preco je Bono Vox takym vlastencom a propagatorom slobody ( dokonca i pre Africke zeme ). Zdrcujici pribeh hrstky neozbrojenych ludi, ktory vysli do ulic protestovat proti okupantom a ako sam nazov naznacuje budete zakrato vediet, ze krv potecie prudom. Dodnes sa v Irsku ludia (moji znamy a kolegovia) nevedia zhodnut na tom, ze dostat pod kontrolu iba juznu cast ostrova bola pre nich vyhra. Mnohi naznacuju, ze Michael Collins ich zapredal co mne ako nezaujatemu pozorovatelovi pripada nanajvys divne, pretoze znacne rady mladych Irov polozilo zivot za jejich nezavislost. Vacsina mladych Irov hovori dvoma jazykmi, materinskou irscinou a anglicky. Kazdopadne im patri obdiv za to, ze sa dokazali postavit tyranovi a vydobit si aspon ciastocnu slobodu. 98% za vypovednu hodnotu. (28.04.2009)

Tohle téma by si zasloužilo lepší zpracování. (20.02.2011)

Jeden z najrealistickejších filmov, čo som videl. Čo sa však od Greengrassa dalo očakávať a v mojich očiach si len potvrdil post jedného z najlepších súčasných režisérov. Ako celok ide o veľmi silný snímok, ktorý dokáže otriasť človekom. (05.08.2012)

„Chtěl bych říci britské vládě: Víte vůbec, co jste udělali? Zničili jste hnutí za občanská práva! A dali jste IRA největší vítězství, jaké kdy mohla mít! Všude po městě dnes v noci budou mladí muži, kluci vstupovat do IRA, a vy sklidíte bouři! ... A co byste řekl těmto lidem, kteří by tam mohli vstoupit ...? Cítím, že nemám žádné právo jim po dnešku něco rozmlouvat.“ Spíš to na mě působilo jako něco mezi filmem a takovým špičkově zahraným dokumentem, který vás nezahrnuje velkým množstvím dat a letopočtů. Celý film celkem dost hraje na city, to, že tenhle incident byl dost slušný přehmat britských jednotek už asi víte z dějepisu. I přesto že film ukazuje událost jak z pohledu irských demonstrantů, tak z pohledu britských vojáků (což by se mohlo zdát jako takový pokus o alespoň maličké ospravedlnění masakru, třeba kvůli nějakému nedorozumění) se nakonec nejspíš přikloníte k názoru Irů, že Britové jsou potvory (což je samo o sobě známka objektivity, jelikož je režisér rodilý angličan). A ano, Bono a jeho „Sunday, Bloody Sunday“ ve filmu zazní. (20.02.2013)

Polodokumentární rekonstrukce tohoto neblahého dne, zachycená očima obou soupeřících stran. Aneb jak se z pokojné demonstrace mohou lehce stát jatka. Nakonec je ale vina na obou stranách. Nepříjmné, syrové, autentické. "Jednou budem dál..." (17.09.2015)