1492: Dobytí ráje

Audiovizualni masterpiece. Zde mela prijit cena akademie za kameru, kazdy zaber jako obraz. Stejne tak mela prijit cena za hudbu, coz jest objektivni, nepopiratelny fakt:) Vangelisovo top, srovnatelny jedine s Blade Runner. Film je vsak pouhou pohadkou a po hrichu romantizujici dejinnou osobnost, ktera ackoliv ano, byla vizionarem, byla take problematicka a majici primejsi vinu na osudu nejen domorodcu. Cim dale v pribehu, tim vice se preskakuje a meni, ale budiz. Mozna by bylo lepe, kdyby se to nejmenovalo 1492 a hlavni postavou nebyl Kolumbus. Kez bychom dokazali byt uprimenjsi ohledne historie. (10.06.2019)

Absolútne sa nezhodujem so súčasným fenoménom "cancel culture", s ničením sôch, prepisovaním histórie v záujme všeobecnej korektnosti. Jej obeťou sa samozrejme stal aj Cristoforo Colombo a bolo by to na dlhú diskusiu. Človek, pre ktorého "idealizmus" a "zlato" boli nepochybne voľne zameniteľné synonymá, ktorý nechal poodtínať pravé ruky obrovskému počtu domorodých obyvateľov ostrova Hispaniola, prehnane ambiciózny megaloman, ktorý si po návrate dovolil ponížiť aj portugalského kráľa. Ale tu nehodnotíme dejiny, tu hodnotíme film. Pár hluchých miest, ale na svoju dobu dobré. Aj vďaka Vangelisovej hudbe (ako bolo odliate na zvone: SEMPER RESONAT). (28.10.2020)

1492: Dobytí ráje, aneb sen, který se hrubě nezdařil. Ostatně už sám název napovídá, jakým směrem se příběh bude vyvíjet. Kolumbus utíká ze starého světa, aby nalezl svůj ráj, který v konečném důsledku naplní veškerým zlem, kterým jeho bývalý svět oplýval. Honbou za bohatstvím, politikou a násilím. Asi nejexplicitněji symetričnosti mezi dvěma světy znázorňují popravy. Zpočátku filmu se Kolumbus zděšeně dívá na lámání vazu „čarodějnic“ španělskou inkvizicí, jen aby ke konci filmu bděl nad podobně příšernou exekucí zrádců z vlastních řad. Svým způsobem se proto jedná o film existenciální (pojednávající o nemožnosti útěku sama před sebou), ale i dobrodružný (protože není možné zavírat oči (a uši), před takhle dechberoucí podívanou). Scottovi se tudíž povedla velmi zajímavá a vzácná kombinace, na jednu stranu diváka oslňuje, na stranu druhou mu umožňuje jít i do hloubky. (28.08.2016)

Poslední film Ridleyho Scotta, ve kterém se pokusil o něco víc než jen předvádění hezky barevných obrázků (alespoň na pár let). Jako by od té doby ztratil touhu předávat dechberoucí vize. Filmu vévodí výkon Gerarda Depardie, ale má i skvělé vedlejší postavy - královna Sigourney Weaver s účesem po vzoru Cher, Tchéky Karyo jako kapitán Pinon, který tu působí docela legračně dokud diváka nezmrazí hláškou: "Du vychcat to zlato" ... V neposlední řadě ještě Michael Wincott, jehož "černá" kreace sice opakuje podobné výkony z Vrány nebo Robina Hooda, ale je dostatečně démonická. Scéna, kdy přijede na koni do vesnice má až mystickou atmosféru.... K tomu slavná Vangelisova hudba, monumentální, autenticky roztřesené záběry, a vůbec příběh člověka, který byl svědkem zrodu a pádu vlastního díla, načež na něj všichni zapomněli a sláva připadla někomu jinému.Pro mě rozhodně velmi dobrý film. PS: není architektura použitá ve filmu anachronismus? 1492 je ještě gotika, pozdní,ale přece. V Itálii už sice vznikaly první renesanční stavby, ale to, co si Columbus ve filmu přiveze do Ameriky (od Leonarda da Vinci:-) bylo spíš spíš baroko, což je na konci 15. století nesmysl... (14.04.2004)

Nechápu, proč jsem si nechal tenhle film tak dlouho proklouzávat mezi prsty. Je to totiž přeci jen úžasný zážitek, jaký se jen tak nevidí. Ridley je neskutečně komplexní a perfektcionistický tvůrce, který se dokáže mazlit doslova s každým záběrem a i zdánlivě nudnou a upovídanou pasáž umí podat velkolepým a podmanivým způsobem. Zde mu k tomu navíc výrazně dopomáhá jednak skvělý Depardieu, který byl pro roli Columba jako stvořený, a potom také Vangelis na vrcholu své kariéry, který chrlí na diváka jeden překrásný hudební motiv za druhým. Pomalé tempo Ridleymu nahrává a ten s ním umí perfektně pracovat, krásné prostředí a celková výprava lahodí oku každého diváka a velké téma myšlenkového střetu se zcela odlišným světem dotváří monumentálnost a epičnost celého filmu. Dvě a půl hodiny je sice dost brutální stopáž, ale užil jsem si je tak moc, jak by to s daným příběhem snad žádný jiný režisér (a skladatel) nedokázal.. 85% (02.03.2013)