Blade Runner

Nevím, jestli jsem kdy něco podobného viděl. Scottův BLADE RUNNER vybočuje svým stylem takovým způsobem, že jde těžko srovnávat i se samotnou Dickovou předlohou. Mezi původní knihou SNÍ ANDROIDI O ELEKTRONICKÝCH OVEČKÁCH? a filmovým ztvárněním je tolik odlišností, že nemá cenu je vůbec porovnávat. Nicméně většina postav a část zápletky jsou stejné. Přiznám se, že se mi z té snové, ambientní atmosféry, která celým filmem prostupuje klížily víčka a málem jsem si i zdříml. Vangelisova magická hudba ještě celou uspávačku umocňovala, ale já jsem to vydržel :-). Čím víc se snímek dostává ke konci, tím je totiž poutavější a napínavější. Dále se tady objevuje spousta existencionálních otázek a úvah ve vztahu android a jeho "smrt" chcete-li (moje oblíbené téma). Triky jsou na svou dobu naprosto revoluční. BLADE RUNNER je stručně řečeno neobvyklý film, který si příznivce rozhodně nebude hledat tak lehce jak by se na první pohled zdálo. (10.10.2006)

Hodnoceno na základě verze Blade Runner: The Final Cut. Vizuální bomba, která mohla vzniknout i čtvrt století později a stejně by mi svým zpracováním připadala nadčasová. Scottovi se podařilo v roce 1982 vytvořit tak megalomanskou a tak přesvědčivou verzi roku 2017, že nad tím zůstává rozum stát. Všudepřítomná reklama, přelidněná města (ve kterých se pohybuje docela velké procento Asijatů :-) a roboti, jejichž dokonalost se stala pro svět už takovou hrozbou, že byli odsunuti daleko od světa lidí. Docela silný základ, na kterém stavět, bohužel dějově je Blade Runner trošku komplikovanější, takže jsem ze začátku moc nepobírala, co se mi Scott snaží ve svém mimořádně atmosferickém filmu sdělit. Z nějakého důvodu se ale na jeho kultovní sci-fi ráda podívám po nějaké době znova; řada scén jako Harrison Ford visící několik desítek metrů ve vzduchu, Nexus 6 prolétávající sklem nebo závěrečné "Všechny ty chvíle se ztratí... jako slzy v dešti," se mi vryla do paměti tak hluboko, že i u mě má Blade Runner založeno na budoucí kult. A kdo ví. Třeba mu za půl roku tu pátou hvězdičku skutečně přihodím. Dodatek 15. června 2008 Jak jsem před půl rokem psala, tak se i stalo. Blade Runner se mi zaryl neskutečně hluboko pod kůži, to snad ani není možný. Nemůžu z hlavy dostat tu dokonalou vizualitu, ani scénu, kdý se blonďatá hlava Roye Battyho v neustávajícím dešti kloní k zemi. Všechny chvíle se možná ztratí jako chvíle v dešti, ale Blade Runner ne. (20.01.2008)

Scénář: Hampton Fancher, David Webb Peoples .. Pomalé a prázdné. Přesně takhle na mne zapůsobil Blade Runner. Ano, mluvím o tomto emh! kultovním sci-fi filmu. Kromě dobré Vangelis hudby a rozmáchlé vize architektury, která slouží jako pozadí pro slušně budovanou temnou noir atmosféru nemám co pochválit. Příběh lovce replikantů je totiž pěkně fádní a rozhodně nemá na to utáhnout celý film natož s pomocí několika filozofických dialogů udělat kult. Až ustane slzet déšť, třeba prohlédnou i další.. (27.04.2006)

„Všetky spomienky sa stratia v čase. Ako slzy. Dážď. Hodina smrti.“ BLADE RUNNER mi nikdy extra nesadol a tento naoko chladný sci-fi experiment sa mi nikdy nezapísal do srdiečka. A ak mám od Ridleyho Scotta vybrať kultové sci-fi, bez váhania vyberám VOTRELCA. Napriek tomu BLADE RUNNER má veľa do seba: dodnes (!!!) nezostarnutú víziu sveta budúcnosti, ktorá síce zaváňa klišé (lietajúce autá), ale napriek tomu nie je smiešna, ani trápna. Naopak, i vďaka slušným hercom (najmä Ford s Hauerom) dodnes kvalitne funguje. Tou skutočnou bombou je ale práve vizuálna stránka. Či skôr audiovizuálna, pretože i vďaka šialenej Vangelisovej hudbe, geniálnej výprave, fantastickým kostýmom a originálnym rekvizitám úchvatne hypnotická atmosféra nepripomína nič, čo by mohlo vzniknúť na planéte Zem. (25.11.2006)

Úžasná atmosféra, skvělé zpracování, díky němuž bych filmu odhadoval tak čtvrtinové stáří, vynikající herci, několik velmi silných scén, ale zároveň strašná nuda. Takhle nějak vypadá to staré klišé, že forma překonala obsah. Blade Runner si mě nezískal, ani když jsem mu nedávno (2011) dal druhou šanci. (15.01.2009)