Soupeři

Scottovi se v celovečerním debutu o celoživotní rivalitě dvojice husarů podařil husarský kousek. Natočil totiž velmi dobrou (takřka) televizní inscenaci, která však po sobě stejně zanechá pachuť promarněného terna. Soupeři mají své momenty. Jak ty silné, tak i ty slabé. Ty první nastanou vždy, když se proti sobě postaví velmi dobře obsazené ústřední duo a nastanou souboje samotné. V tu chvíli by se atmosféra dala krájet. Mezi ty horší momenty patří nepřítomnost tempa a vůbec celkově prapodivná dějová upachtěnost. Je to taková beta verze francouzských klasiků, akorát bez té osudovosti. Tady se dalo ještě zapracovat, ale možná je to tím, že jsem tak nějak čekal, že si v průběhu let D'Hubert s Feraudem nevědomky prohodí motivace. Scott je rozpočtem držen hodně u země a co v něm vizuálně je, ukáže vlastně až v předposledním záběru. Tam už by ho člověk i poznal. (13.05.2008)

"Nejsem takový fanatik, abych pokračoval v téhle absurditě.." Tak si mohu směle odškrtnout svůj další divácký dluh vůči staršímu Scottovi a nutno říci, že tentokrát šlo o nepoměrně lepší zážitek než v případě předchozího Černého deště.. Kvalitní scénář, výborná Conradova předloha, jakkoli tedy Ridley, pan atmosféra, znovu jen potvrdil, že nepatří mezi nejlepší vypravěče, skvostná podívaná tyhle černé duše.. (30.10.2016)

Lehký průřez Napoleonskými válkami odehrávájící se na pozadí konfliktu dvou šermířů. Vznětlivý provokatér Feraud Keitelovi sedí, i když s postavou nic moc nedělá, nemá k tomu prostor. Méně slavný z bratrů Carradineových je na tom trochu lépe, ale přece jen jde o ty souboje. Vymazlené, rozmanité a perfekně natočené souboje. Scott perfektně zvládl atmosféru jednotilvých časových period (nejpůsobivější je část z tažení na Rusko) a po režijní stránce se mu nedá téměř nic vytknout. Navíc tenhle snímek za těch bezmála čtyřicet let nezestárl. (13.03.2013)

"Konvence vám dovoluje být galantním hňupem." Mám velký smysl pro čest, ale co je moc, to je příliš. A generál d'Hubert to skutečně přeháněl tak, že jsem mu snad i přál, aby mu někdo v té hlavě udělal kulkou pořádek. To by však nebylo o čem točit film, takže obrazově to bylo skvělé, obsahově poněkud stereotypní a soubojově celkem slušné. Jenom ta motivace mi unikala, stejně jako oběma vojákům, takže nezbývá než podotknout, že srážka s debilem bolí a s generálem Feraudem obzvlášť. (02.12.2014)

Jak jinak by mohl Ridley Scott začít, než ve velkém stylu? Mysleli si to tehdy v případě jeho debutu alespoň kritici a diváci, kteří ocenili jeho výtvarné vzdělání a silné vizuální cítění. Jedna neschopnost překonat zničující nenávist dvou mužů, kteří nejednou bojují na kordy i muškety, je hlavním motivem jeho prvotiny. V průběhu několika se dva důstojníci opakovaně utkávají, přičemž příčina sporu už je zapomenuta, zůstává jen potřeba dotáhnout rituální konflikt do konce. Scott s pověstí vizionáře schopného vytvářet emotivně plnokrevné filmové světy a tvůrce kultovních kousků (a že jich bylo) využil doby napoleonských válek a nechává se fascinovat soubojovou choreografií. A my mu to baštíme i neuvěřitelných 40 let poté. Jen měl tehdy víc vyprávět.. (17.11.2016)