Gladiátor

OBSAHUJE SPOILERY V každém případě patří Ridleymu velký dík za vzkříšení žánru historického velkofilmu (vyjímaje pouze Krále Artuše). Gladiátor je jako první a proto je na místě určitá míra tolerance. Příběh je jednoduchý, ba přímo hloupoučký (podobné příběhy pomsty vídáme 2x tejdně na Primě) avšak velice kvalitně podaný a především skvěle natočený. Po řemeslné stránce je Gladiátor naprosto mistrovské dílo. Záběry na vyprahlou poušť, slunce zapadající pod bariérou, kůli záběrům na ruku, rozhrnující pole, na polorozpadlou zídku, a na hlavu hl. hrdiny, pod níž ubíhá písek, pokrytý rudými kvítky jsem se zamiloval do filmu... v přímém protilkadu k těmto záběrům ovšemn půlsobí silně rušivě zpomalené, krátke střihy, navíc nějakým způsobem silně trhane a tudíž naprosto nekoukatelné, které působí silně rušivě, dvojnásob v kombinaci s "normálními" záběry, které bezprostředně následují. U mistra obrazu/ů , jako je Ridley Scott toto zamrzí a nepříjemně překvapí. A nakonec PATOS. Vše je dokonáno, Maximus se setká s rodinou ( kapánek Happy end za každou cenu - když už umře, tak ať z toho aspoň něco vytřískáme), nastoupí žeská, a začne metat filozofická moudra o ceně lidského života, jeho poměru k velikosti říma, připomene nám, že Maximus býval voják (pro ty, co poslední 3 hodiny nedávali pozor) a konec... jakýkoliv normální divák musí být náležitě otráven. Já byl otráven a proto ty 3 hvězdičky. (13.02.2006)

Ridley Scott dokazuje neustále, že má obrovské schopnosti pro vizuální stránku děje a díky dnes již legendárnímu Vetřelci bude vždycky patřit do učebnic o největších režisérech své doby. Gladiátor je sice mistrně natočené dílo plné úžasných filmových momentů, skvělé a dynamické kamery, ale narozdíl od klasických děl tohohle žánru jakým je třeba Spartakus a jemu podobní mu chybí duše. Moderní doba si žádá tvrdou a nesmlouvavou akci okořeněnou pořádně hutnou výpravou. Tu Gladiátor zaplňuje do nejmenšího detailu, ale divák má pocit, že je to pouhý film pro jeho oko, nikoliv film co by se mohl stát nezapomenutelným. Russella Crowea katapultoval na to největší herecké výsluní současnosti a naopak pro Olivera Reeda byl tím posledním políčkem na seznamu jeho filmů neb ještě při jeho natáčení odešel do hereckého nebe. Příběh nabízí několik situací co mají spád, co mají snahu vyvýšit se nad celkové pojetí filmu, ale bohužel je to asi všechno co může film nabídnout. Snaha vyprávět se mění v snahu neustále překopávat jeden příběh čím dál tím víc bombastickými záběry. Když bych to měl k něčemu přirovnat, tak si zkuste představit zakrslého mongolského šéfa firmy, pro kterého pošlou partneři místo svého firemního triskáče celé jumbo jet. Mohli by ho oslnit krásnou stíhačkou, ale oni musí ultra přebít všechno pompézností a velikostí. Z toho plyne jediné: Gladiátor se snaží být něčím víc než je mu ale ve skutečnosti dáno. Je to na čtyři hvězdičky, protože ta vizualizace je fakticky úžasná. Jen nesmíte zapomenout, že velkofilm se vždycky nerovná filmu nezapomenutelnému. (03.10.2004)

Forma versus obsah - to je odvěký spor ve filmech obecně a je celkem známo, že v amerických filmech má většinou navrch forma nad obsahem. Nejinak je tomu i ve filmu Gladiátor. Na rozdíl od mnoha lidí, kteří tento souboj a jeho výsledek vidí kriticky, mně toto vůbec nevadí. To jest námitky, že jde sice o excelentní film po formální stránce, ale, že je jaksi prázdný po stránce obsahové (mj. se takto vyjádřil i náš nominovaný Jan Hřebejk), - tyto námitky mi přijdou poněkud liché. Kritici si především musí uvědomit, oč ve filmu jde. Má tento film sdělovat nějaká poselství, nebo jde spíše o nádhernou podívanou? Samozřejmě, že jde o to druhé a to tento film splňuje na výbornou. Úvodní scéna bitvy mezi Germány a Římany patří k tomu nejlepšímu co bylo na poli historických bitev natočeno. Vyrovná se i Statečnému srdci, i když si myslím, že tento film zůstává po stránce efektních bitev pořád jedničkou. Film tedy dokazuje, že Ridley netočí filmy ani tak kvůli komplikovaným příběhům, jako kvůli krásným obrázkům. A to já rád. Pohled na antický Řím je dechberoucí. A když přijde na akci, Russell máchne mečem ("na můj povel začne peklo") a Hans Zimmer zavaří orchestr i synťáky, pak jde o skutečně lahůdkový požitek. Nejlepší je v tomto směru rekonstrukce bitvy u Zamy (u Kartága). Moc se mi líbil Joaquin Phoenix. I Russell byl dobrý (ale jeho role nebyla až tak herecky náročná aby za ní získal Oscara - toho měl získal Tom Hanks za Trosečníka). (03.10.2003)

Gladiátora jsem v době jeho premiéry ignoroval a totéž jsem úspěšně praktikoval dlouhých 12 let, abych při jedné z televizních repríz přece jen neodolal a následně zjistil, že u té přezíravosti ke Gladiátorovi měl vydržet i nadále a instinkt mě jako obvykle nezklamal. Gladiátor mi jednoduše nemá co nabídnout, protože to je typ letního blockbusteru s pompézní výpravou, zato blbého jak štoudev. Příběh a dialogy jsou triviální a neštítím se napsat hloupé. Samozřejmě, na Connie Nielsen se hezky dívá, obě mužské hvězdy patří k velmi solidním hercům a ledascos z té zoufalosti zachraňují, ale jinak se dá zmínit už jen ona štědrá výprava a s klady jsem u konce. Dokonce ani ta často zmiňovaná úvodní bitva na mě neudělala valný dojem a ocenil bych snad jen řežby gladiátorů v cirku. Dovolím si svatokrádežně prohlásit, že nedávno natočené snímky Centurion a Orel deváté legie s absencí hereckých hvězd, zlomkovým rozpočtem a nesrovnatelně menšími ambicemi mi sedly nesrovnatelně líp, a to je přitom nepovažuju za nějaký výkvět kinematografie a vím, že mají četné mouchy. Celkový dojem: 40 %. (27.08.2012)

Tak tenhle film je doslova pastva pro oči! Po celou dobu svižně ubíhá, je nabitý akcí a ani na chvíli vás nenechá odtrhnout se od obrazovky. A pokud se někomu i tak zachce spát, dokonalá hudba Hanse Zimmera (kterou jsem poznala na první poslech) to prostě nedovolí. Dokonalé triky, kamera, záběry, ze kterých mi div netekly sliny.. jednoduše monumentální. A Crowe je mi hned o trochu sympatičtější. Ridley Scott si u mě po zpackaném Hannibalovi zase napravil reputaci. (27.12.2011)