Pride and Prejudice
Pýcha a predsudok
Režie:
Simon LangtonScénář:
Andrew DaviesKamera:
John KenwayHudba:
Carl DavisHrají:
Jennifer Ehle, Colin Firth, Susannah Harker, Julia Sawalha, Alison Steadman, Benjamin Whitrow, Crispin Bonham-Carter, Polly Maberly, Lucy Briers (více)Epizody(6)
Obsahy(2)
Láska a nenávist k sobě mohou mít nečekaně blízko... Anglie, počátek 19. století. Ctihodný venkovský gentleman pan Bennet žije s rodinou v malebném Hertfordshiru a společně s prostomyslnou a přímočarou paní Bennetovou vychovává pět dcer. V rodině chybí mužský dědic, a proto by paní Bennetová ráda viděla své dcery co nejdříve pod čepcem. Když se na nedaleké panské sídlo Netherfield přistěhuje bohatý, mladý a svobodný pan Bingley, činorodá paní Bennetová neváhá a kuje železo, dokud je žhavé. A skutečně, zdá se, že nejstarší z dcer, půvabná Jane, mladíka zaujala a že zásnuby na sebe nedají dlouho čekat. Pana Bingleyho doprovází jeho přítel, bohatý a rovněž svobodný pan Darcy, který je ovšem považován za pyšného a nepříjemného člověka. Mezi druhorozenou dcerou Bennetových – bystrou a temperamentní Elizabeth – a panem Darcym vzniká zvláštní a rozporuplný vztah... Patrně nejznámější román anglické spisovatelky Jane Austenové (1775–1817) "Pýcha a předsudek" (1813) byl na filmové plátno poprvé převeden Robertem Z. Leonardem v roce 1940 s Laurencem Olivierem a Greer Garsonovou v hlavních rolích. Dočkal se i několika televizních zpracování a inspiroval nejen proslavený Deník Bridget Jonesové (2001), ale zejména romantický muzikál Moje velká indická svatba (2004). V roce 1995 se látky chopila britská veřejnoprávní BBC, v jejíž produkci podle scénáře Andrewa Daviese natočil režisér Simon Langton šestidílnou adaptaci v hlavních rolích s Colinem Firthem a Jennifer Ehleovou, která za své ztvárnění Elizabeth Bennetové získala prestižní cenu BAFTA. Tvůrci k románové předloze přistupovali s pokorou a úctou a vznikla tak velmi pietní adaptace, kterou lze již dnes směle označit slovem klasická. (Česká televize)
(více)Recenze (169)
Jennifer Ehle je neskutečně krásná Elizabeth. Přesně odpovídá mé představě. Není to nějaká hollywoodská diva, ale skutečná dívka z masa a kostí. A Colin mě jako Darcy naprosto okouzlil a jeho přítomnost mám ve filmech čím dál raději. P&P jako by opravdu vzniklo v té době, spíš jako by jen kamery zachytily jedno období ze života Bennetů. Viděla jsem seriál na šest částí a naprosto jsem si ho zamilovala a nemohla se dočkat dalšího dílu. Susannah Harker možná pro mě zůstává o malý kousek až druhou Jane (po Rosamund Pike), ale paní Bennetová svou filmovou nástupkyni neskutečně válcuje. Krásný seriál, který je naprosto přeným zpracováním a mě neskutečně nadchnul. EDIT: Po pěti letech mé nadšení, obávám se, trochu ustoupilo. Šest částí je přeci jen dost a mírné proškrtání by seriálu neuškodilo, ačkoli i tak to poměrně hezky utíká. Názor na Jennifer Ehle mám stejný, jen Colin Firth nikdy nebyl můj typ a stále jím není. ()
Dokonalé zpracování pojednání paní Austenové o pýše a předsudcích. Nechce se mi k tomu říkat víc, ale to by bylo vůči tomuto děťátku stanice BBC velice netaktní. Tak předně - díky stopáži je tu skutečně VŠECHNO, bez jakýchkoliv vynechávek či zkratek. Každá scéna, každý dialog, každá úvaha i každý pohled jsou přesně na svém místě a přesně takové, jaké by měly být. To je samozřejmě především zásluha VYNIKAJÍCÍCH herců a hereček. Colin Firth je skutečně jediným pravým Fitzwilliamem Darcym... a více mi ho jakožto muži nepřísluší komentovat:) Neustále vidlácky hysterčící paní Bennetová Alison Steadmanové, zvesela si zoufající a své starší dcery nade vše milující pan Bennet Benjamina Whitrowa, bezkonkurenčně nejtupější servilní paňáca v Anglii, jeho farářská prostota pan Collins hraný Davidem Bamberem, nechutně a nezadržitelně sympatický klučina Bingley ztvárněný Crispinem Bonham-Carterem, vševědoucí dobrá víla tetička Gardinerová, ti všichni a ještě mnozí další dělají z románových postav a jejich příhod živoucí svět, ve kterém by stálo za to žít - což je blbost, ale o to větší kredit to vteřinové přesvědčení Langtonově minisérii získává. A kdyby pak v takovém světě byla zaručena blízkost takové Elizabeth Bennetové, za kterou dýchala tehdy šestadvacetiletá víla jménem Jennifer Ehle, opravdu si myslím, že bych se té době mohl přizpůsobit. Znáte to - když se chce, všechno jde;) Nemůžu si pomoct, ale vzhledem k tomu, jakým výrazivem disponuje Keira Knightley, jsem přesvědčen, že Joe Wright hledal někoho pokud možno podobného Jennifer (ale mladšího) - a uspěl. Keira pro mě ovšem Tou Pravou Elizabeth byla v několika scénách...Jennifer jí byla od prvního záběru, a zřejmě jí už zůstane navěky. Okouzlení se tomu myslím říká;) Tato Pýcha A Předsudek má zkrátka a dobře vše, co si jen lze přát. Titulní melodii si asi budu pouštět ještě nějaký čas, takže prozatím všem přeji pevné zdraví a dávám uctivě pozdravovat paní matku a pana otce. A abych nezapomněl, dávám celých sto procent. ()
Naprosto věrná adaptace. A to je ten problém, je to natolik věrná ilustrace předlohy, až je to spíše jako audiokniha, ve které vám jeden herec přečte celou knihu. Všech jednašedesát kapitol pěkně pohromadě. Akorát tady je to navíc v pohyblivém formátu se skvěle hrajícím osazenstvem. Ovšem až na toto pozdechnutí zcela bez výhrad. Herecké výkony nemohly být lepší, ironie nemohla být ironičtější a jiskření mezi slečnou Lizzy a panem Darcym nemohlo být jiskřivější. PS: Nutno vidět v originále, lahůdková angličtina! ()
Snad ani nemá cenu opakovat, že se jedná o vynikající adaptaci, jež naštěstí předlohu naplňuje téměř stoprocentně jak co do obsahu, tak do formy. Obrazové vyznění snímku na mě působí, jako by série byla točena o nějakých dvacet let dříve než ve skutečnosti (barvy, zrnistost... neumím popsat odborněji), což jen zvyšuje pocit autentičnosti. Úporná palba květnatých dialogů z Austenové shakespearovským talentem požehnaného brku diváka nenechá vydechnout, povahové nuance postav jsou vykresleny bravurně a (na rozdíl od novějšího filmu) výběr herců prováděla opravdu šťastná ruka. Odklon od literární předlohy je skutečně minimální, což ale každého ctitele původní knihy (mezi které se konečně coby černá ovce beletrii ctící části své rodiny počítám i já — aspoň už víte, odkud pramení to zaujetí) nepochybně nadchne, neboť ducha příběhu se podařilo vystihnout takřka dokonale. Kolik znáte příběhů z červené knihovny, jež se mohou honosit bravurními dialogy, pronikavou analýzou společenských pravidel s jejich sentimentální konzervativností i křiklavou nespravedlností, takřka tolstojovskou analýzou charakterů, a přitom vyprávěných s tak lehkým ironickým nadhledem, že se vám žádný z leckdy až bizarně karikujících detailů nezdá nepřijatelný? Tenhle seriál věrně přenáší na obrazovky jeden z nich. ()
Galerie (53)
Zajímavosti (23)
- Panství Pemberley ve skutečnosti neexistuje. Exteriéry se natáčely v Lyme Park a interiéry v Sudbury Hall. (Morien)
- Seriál vo Veľkej Británii sledovalo v hlavnom vysielacom čase, t.j. v nedeľu večer 10 mil. televíznych divákov. (Hedka)
- Susannah Harker ztvárnila stejnou roli jako její matka Polly Adams ve filmu Pride and Prejudice (1967). (zuza99)
Marná sláva, Američané v sobě tenhle anglický klid a bohorovnost prostě nemají a jejich novější adaptace nemá valnou cenu, necitlivá k nakládání s časem, netrpělivá, unáhlená, křiklavá, nedopřeje přirozený zrod ničemu skutečně hodnotnému, neboť anglické kvality luhuje pod tlakem teprve nesnesitelně se vrstvící čas - a to je něco, čemu Američané obecně nehoví: jakmile je jim něco nepříjemné, nenaučí se s tím zacházet, ale netrpělivě to změní nebo utečou, věční puberťáci ohánějící se odvahou k novým začátkům, aniž by se uměli v čase posouvat. To Angličané naopak vynikají schopností poradit si s každým, sebezkostnatělejším souborem pravidel s rozvahou a jistou zmoudřelostí, dokud se jim nepodaří je ovládnout a dosáhnout jimi přesně svého - vědí, že trpělivost přináší růže, a dovedou i z kamene vodu vyždímat. Tak ve srovnání vychází anglický seriál lépe, i pokud jde o filmařské pracovní postupy. Klidně se a z hloubky přerozující příběh, ve vzájemném setrvalém působení se přetavující a sbližující charaktery... - nic z toho nepotřebuje být jakkoli ozvláštňováno, klidná vnímavost diváka by naopak neměla být rozptylována vymyšlenostmi. Oživující a rafinovaná moderní americká kamera se proto k pojednání románu Jane Austenové hodí pramálo. Staré dobré jednoduché techniky střihu a řazení klasických záběrů, jejich tempa a rytmu atd. jdou spolu se štědrým časovým rozpočtem příběhu k duhu mnohem lépe - svědčí tomu, aby se rozvinul v úplnosti jako čajový lístek, když se mu ponechá čas a klid. O to delikátněji se tam pak pracuje s nasvícením - přirozeným světlem různě zakaboněné a vyčasené oblohy - neboť je to počasí, co na anglickém povětří až k průsvitnosti prozařuje pleť žen, zjemňuje a projasňuje výrazy jejich tváří či po nich nechává přeběhnout zamyšlený stín. Američané jsou místo takových jemných her otřepaně polopatičtí, doslovní. *** Ze srovnání obou slavných počinů tedy vychází tento o deset let starší skvost na celé čáře velkolepěji. Je citlivější, věrnější duchu předlohy a jen v jeho vnímavějším podání a poctivějším historickém zobrazování (pytlovité šaty pod přestřihnutými živůtky dokonale skrývají jak nepochybné nedostatky, tak i možné přednosti ženských figur, ale dá se v tom časem najít jisté zalíbení atd.) vynikne i veškerá jemnější logika a hustě vrstvená smysluplnost. Čas je tu v hlavní roli a nelze to pominout - jeho přílišná hojnost, jak ony neprovdané dívky na venkově bez valných vyhlídek nemají nic než čas, sám o sobě vleklý, nudný, prázdný a tíživý, s nímž se musejí naučit obratně zacházet, aby z něj nebyl otupující nepřítel - s trpělivostí a pokorou, ale zároveň obezřelostí tak, aby je nepřipravil o svěžest mysli, vřelost a dychtivost srdce a schopnost se z okamžiků donekonečna za sebe kladených upřímně těšit - jak se v nich doslova časem zušlechťuje láska k životu samotnému (bez nadějných vyhlídek) jako sama tresť životních šťáv, které jim proudí v těle a vyživují je. A tak zatímco z tohoto šestidílného seriálu nemůžu vymazat z paměti ani vteřinu, u pozdější americké adaptace, zrychlené pro málo vytříbené, málo vyběravé a málo vytrvalé diváky, jsem přivírala oči rozčarováním nad tím, jak se s unáhleností a překotností, jež pronikají všemi složkami filmu, vytratila veškerá plná obsažnost, jemnější, ušlechtilejší a bohatě tkaná výšivka rozehraného příběhu, jak byla beze stopy odpárána delikátnost, velkodušnost, důstojnost, zdrženlivost a ona postupně v tikajícím čase nazrávající a uvoňující se dobrota duší, smířlivost a laskavost obou nejstarších Bennetových dcer, stejně bystrovtipných, oduševnělých a moudrých jako spanilých. Ona prvoplánově vyhublá, lacině hezká, lehkomyslná, uhihňaná, máločeho dbající třeštiprdla v americky obhroublé verzi posílají neomaleně k šípku veškerou klidnou a rozvážnou sofistikovanost původního literárního díla i tohoto velkomyslně pojatého filmového počinu z r. 1995, aniž by z nich cokoli podstatného mohly nahlédnout. *~~ () (méně) (více)