Hlad

Katarína a Zuzana sú predovšetkým veľmi krásne ženy, ktoré si to naostro rozdajú medzi sebou v posteli, ale nielen kvôli lesbickému sexu som si užíval sugestívny debut Tonyho Scotta, kde som až tak popravde dopredu neočakával, že ma môže príjemne prekvapiť, a veru, že sa mu to podarilo, možno tomu vďačím práve aj pre účasť DAVIDA BOWIEHO, ktorého chvíľková prítomnosť vo filme spríjemňuje samotné dianie, i keď on zrovna príjemné veci nerobí ? Stane sa obeťou odvekej sexy upírky, ktorá sa už naozaj nevie spratať do kože...! Rovnako excelentný spevák ako aj herec zároveň, zaujme taktiež na menšom hereckom priestore, pretože na mňa pôsobí, ako z inej Galaxie, skrátka-vyžaruje z neho zvláštna a tajomná charizma_ “Deneuve a Sarandon sú, ako vystrihnuté zo šlabikára” _ Scott používa výborný filmársky štýl-videoklipový, so zaujímavým strihom+kamera má svoj daný charakter, aby správne navodila ATMOSFÉRU, a tá, má určite, čo ponúknuť. PS:Viete, čo má spoločné kostymérka a použitá hudba vo filme ? Vôbec to nie je ťažké uhádnuť, pokiaľ sa dobre orientujete v dejinách kinematografie... (01.09.2018)

Tony „sto střihů za minutu“ Scott si při zhušťování omáčky okolo notně okoukaného jádra vypomáhá nezvykle dlouhými záběry, které ne vždy budí strach, ale vždy jsou dost dlouhé a hraje k nim dost zvláštní směsice ruchů, abyste si začali říkat, že to nebude jen tak. Vizuálně jde o velice zajímavý počin, obzvlášť v momentech, kdy Catherine Deneuve dává najevo „něco víc než jen vzájemnou náklonnost“ k Susan Sarandonové. Ale kvůli erotickým scénám na to nekoukejte, to vážně nemá cenu. Hlad se nemůže chlubit tak komerční tvářičkou jako následující Tonyho pecky, konec „přeber si mě po svém“ dokonce smrdí čímsi uměleckým. Tony Scott a umělecký film? Když už, tak umělecký film s krví a sexem, aby bylo jasno. 80% Zajímavé komentáře: kleopatra, gudaulin (20.03.2008)

Skrz na skrz průměrné drama s nějakými hororovými prvky. Nic není úplně dotažené, všechno je tak nějak napůl. Ať již jde o vraždy, lesbickou lásku, vykreslení postav... Vše je mdlé a unylé. Jestli chcete vidět pořádný horor, raději sáhněte po Smrtelném zlu 2. Pokud však chcete vidět trochu jiný upírský film, který není jen akční vybíjenou ve stylu Blade, tak by vás Hunger mohl potěšit... Možná. (13.12.2007)

Akademicky chladný pokus o upíří baladu. 1) Spoiler. Pojetí upírské existence jako prokletí a nepřetržité utrpení je zajímavým lehce filosofujícím pohledem na některé aspekty lidské/upírské existence. Kultivovanému snímku vévodí atmosférická kombinace obrazu a hudby. 2) Manýristický charakter filmu (gotický román, lesbické prvky) ovšem nedokáže nahradit emoce. Atmosféra je více o dekadenci, než o romantismu. Hrůza a láska se předvádí jako na jevišti ochotnického divadla 3) Inu, upírka Miriam není tvor z dnešní doby, jak to mile konstatuje druhá hlavní hrdinka, doktorka Sára: She's that kind of a woman. She's... European. (20.04.2013)

Fascinující a ve všech ohledech netypický upírský horror pojatý jako temná, emotivně silná tragická báseň, kde jako verše jeden dokonalý obraz střídá druhý v pomalém, téměř snovém až hypnotickém tempu plném vlajících záclon, temných koutů a smutku. Žádná zběsilá akce, žádná snaha diváka vyděsit, jen všudypřítomný smutek a touha jenž nemůže dojít utišení. Téměř každá postava, která do příběhu vstoupí, je svým osudem tragická, téměř každý záběr je podbarven dokonale padnoucím hudebním motivem, od drsně rockových přes jemné tóny Schubertova klavírního tria až po téměř hypnotickou Delibesovu Lakmé. Dalo by se dokonce říci, že celý film je složen z nezapomenutelných scén, od té úvodní, plné gradujícího napětí stoupajícího ke krvavému vyvrcholení a přecházející v poklidné uvolnění, která je erotická nejen svým obsahem ale i formou, přes zoufale zbytečnou smrt Alice, až po tragické finále. I po letech stále stejně působivý a možná dosud jeden z nejsilnějších upírských příběhů. (29.11.2010)