Atentát

Před několika lety jsem se vcelku intenzivně zajímal o dějiny, speciálně o období druhé světové války. Když jsem si procházel její milníky, tak mě zaujal především atentát na Heydricha (nejen proto, že to bylo vlastně poprvé, co se Češi nějak "oficiálně" vzepřeli protektorátu, ale taky proto, jaké to mělo následky) a tak jsem si sehnal knížku Atentát na Reinharda Heydricha od Miroslava Ivanova, kterou doporučuju všem, kteří se o toto období zajímají. Protože v té knížce je opravdu vše - od svědectví různých lidí, kteří popisovali, co zrovna dělali, když se to stalo a hlavně co se poté dělo, až po přípravy na atentát a smutný konec v kostele. Tento film mi právě tu knížku připomněl v tom, jak byl opravdu skvěle natočen s citlivostí pro detaily a hlavně s pány herci jako Brzobohatý či Vinklář. Plný počet dávám bez váhání, protože film je opravdu temný a nic nepřikresluje. (16.01.2013)

Československá klasika z období, kdy naše filmy patřili nejen v Evropě k tomu nejlepšímu, co se točilo. Opět se hodně známých tváří setkalo na jednom filmu, který ukazoval důležitý okamžik naší historie, který se nám na jednu stranu vymstil, ale byl nutný. Celou dobu se nebudete nudit a vše je vám předkládáno s klidem a rozvahou. Povinná lekce dějepisu pro neznalé a skvělá podívaná pro milovníka filmu. (05.05.2007)

Lehce pozměněnými slovy Neila Armstronga: „Je to malý úlomek žebra ve slezině říšského protektora, ale velký kus práce k osvobození Československa.“ Nelze však opomenout bolestnou skutečnost, že Brity přinutil vzít do ruky gumu a Mnichovskou dohodu až následný nacistický teror.. Takřka dokumentárně laděný snímek s důrazem na historickou věrnost (i když Gabčík promluvil slovensky až na konci), brilantně nasnímanou přestřelkou v kostele, pochybnostmi výsadkářů při vědomí důsledků akce a vskutku osudovým koncem s plovoucími trámy, čtyřmi výstřely a jedním Ludwigem Van. Jediná možná výtka směrem k Sequensovi je ta, že některé události zcela vynechal, či se jim věnoval pouze okrajově (důvody zamítnutí akce v Panenských Břežanech, útěk bezprostředně po atentátu), nicméně spolu s přeci jen "umělečtějšími" Nebeskými jezdci se bezesporu jedná o zlatý fond československého válečného filmu. Jinak zlidovělá věta: „Fzdejte se, nyc se vam nestane!“ by se svou upřímností k adresátům dala přirovnat k současným heslům na předvolebních billboardech: „Volte změnu, volte stranu xy…“ (28.05.2012)

Jako rekonstrukce jedné kratičké etapy českých dějin funguje Atentát skvěle. Atmosféra okupované Prahy se zdařila na výbornou, němečtí herci jsou skutečně od pohledu záporní a dramatický spád filmu odpovídá závažnému, krví poskvrněnému námětu. Do úvodních titulek byla navíc bezchybně zakomponována pátá Beethovenova symfonie, ze které mrazí již samo o sobě. Avšak z detailnějšího filmařského pohledu to v celé konstrukci nápadně vrže. Vše je jednak hlavně v první polovině odbyto strašně rychle a samotný atentát udeří jako blesk z čistého nebe, a hlavně kladné postavy jsou charakterově zoufale jednotvárné, žádná nedostává výraznější prostor a je velmi těžké si některou oblíbit tolik, abychom jí smrt opravdu urputně nepřáli. Avšak strhující tempo není vždy úplně na škodu, především tedy v akčním zakončení, kde forma konečně lehce vítězí nad obsahem a kde se ta bezvýchodnost a vidina blížící se smrti prostupující celým příběhem konečně mění v hlavní devízu snímku. Ty 4* jsou tentokráte s hodně odřenýma ušima, a to výhradně za výborný závěr.. (29.05.2014)

Film s plochými postavami, bez podání souvislostí, mimo jiné také zcela pomíjí, jak se atentátníci dostali do pravoslavného kostela. Chybí mi tu především prokreslení lidských stránek jednotlivců (ve smyslu "odkud a jaký který kluk byl"). Podle mého názoru po roce 1989 přeceňovaný film. Vávrovo "Sokolovo" (odhlédneme-li od nestydaté komoušské propagandy) je umělecky na vyšší úrovni. (18.06.2022)