Režie:
Jiří Sequens st.Scénář:
Jiří Sequens st.Kamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Haničinec, Renáta Doleželová, Miloš Willig, Vilém Besser, Slávka Budínová, Martin Růžek, Alena Vránová, Rudolf Jelínek, Josef Vinklář, Josef Bláha (více)Obsahy(1)
Na motivy z Řezáčova románu Bitva natočil Jiří Sequens široce rozevřenou, avšak krajně ilustrativní a tezovitou epopej, která zachycuje severočeské pohraničí v létě 1947, zobrazuje rejdy reakce, snažení bezvýhradně čestných komunistů i zákonité směřování společnosti ke konečnému vítězství dělnické třídy vedené komunisty. Jedná se o jeden z výstavních ideologických filmů rané normalizace, který měl zdůvodnit, že jedině komunisté povedou lid ke šťastným zítřkům. Je pozoruhodné, jak postavy (s nimiž jsme se setkali již o dvacet dříve ve Vávrově "Nástupu") stále setrvávají v pozici pouhých hlasatelů příslušných idejí, jak vyznívá směšně každá snaha o jejich polidštění třeba skrze váhání či naopak ukvapenost. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
Volné pokračování Vávrova snímku Nástup z roku 1952. Děj se začíná odehrávat přibližně po dvou letech od předchozího filmu, v roce 1947. Hlavní hrdina Bagár se už v pohraničí vypořádal s Němci, teď je na řadě kapitalistická smetánka (Rosmus) zlatokopové (Püchler) a kolaboranti (Tymeš). Ve hře je osud družstva, státního statku, ale ohroženo je především pohraničí takové jaké si ho Bagár se svými spolupracovníky vybudovali... ()
Skvělá adaptace, dnes už klasické, literární předlohy. Přímé politické dění zde vidíme minimálně, neb je k nám transportováno skrze osudy/jednání/chování jednotlivých postav děje, který je dosti bohatý/barvitý a napínavý na to, aby bez problémů ustál téměř tříhodinovou stopáž, a klidně i delší. Herecká elita opět nezklamala. Jedna z nejlepších filmových rolí Aleny Vránové, snad dokonce ta životní. Označení "diva" si Vránová touto rolí určitě a bez přehánění zaslouží. V postavě Tymeše (Vinklář) jako by film zůstal nedokončený. Ale vše nelze vyřešit naráz a Tymeš tak zůstává obrazem pseudo-komunistů=z vypočítavosti do rudého kabátu převlečených demokratů=fašistů, kteří se postupem času pevně zabydleli ve Straně i jinde a značnou měrou pak přispěli, spolu s jinými anti-rudými živly, k pádu celého socialistického bloku=většina z nich si totiž vždy dokázala najít cestičku, jak se vyhnout gilotíně. ()
Tak nevím, jestli jsem se omylem nedívala na jiný film, nežli někteří kolegové. Já viděla velmi dobré drama z těsně poválečné doby, oni komunistickou agitku. Jeden čestný komunista v podání Haničince měl protipól ve slizkém komunistickém parchantovi v podání Vinkláře. Zkrátka Sequens zachytil lidi poctivé i darebáky. Většina herců podala výborné výkony, za výjimky lze označit jako vždy trapně svazácky rozjásanou a vlezle milou Renátu Doleželovou. Jejím partnerem ve zbroji herecké šmíry se jako obvykle stal Miloš Willig. Pro milovníky absurdního humoru může být přitažlivý jeho tréning na etudu umírání v majoru Zemanovi. Ale jinak filmu nemůžu nic vytknout, ani stopáž, která skutečně nevypadá k divákovi milosrdně, leč film i při ní nenudí. ()
Ta podobnost s 30 případy majora Zemana je vážně očividná. Počínaje empatickým Milošem Willigem přes utrápenou manželku hlavního hrdiny (Renáta Doleželová) až po tu (opět nepochopitelnou) apokalyptickou hudbu Zdeňka Lišky. Ale když člověk ví, o co šlo a dokáže se oprostit od toho jednobarevného vyznění, nutno přiznat, že některé scény jsou výborně zahrané a člověk si smlsne na těch záporácích i nevyhraněných charakterech (Růžek, Budínová, Vránová). ()
Souhlasím cele s PatoPem... Za sebe jen dodávám, že film je bezesporu prodchnut bolševickou propagandou, vždyť literární předloha Václava Řezáče Bitva (1954) byla vrcholem sorely, takže není divu, že schematičnost postav obráží i filmové zpracování. Přesto však jsem s to film sledovat jako pouhý příběh, u nějž od ideologie odhlížím. Shovívavost mého úsudku nepochybně umocňuje niterně ohromující hudba Zdeňka Lišky... ()
Reklama