Neporažení

Pochopiteľne, že si museli komunisti uzurpovať kladných hrdinov aj v tomto snímku. Ale nie je to také hrozné ako v podobných ďaleko viacej propagandistických filmov. Príbeh popisuje dejinné udalosti z jari 1939, kedy musela československá armáda pustiť bez boja na naše územie nemeckých agresorov aj za cenu pripravenosti a odhodlania brániť svoju vlasť. Z tohto pohľadu boľševické učebnicové heslá a spomínanie Gottwalda sú nemiestne a preto nedám vyššie hodnotenie. Ak si odmyslím týchto zopár scén, určite ide veľmi dobre natočenú vojnovú drámu s vykreslenými charaktermi, kde je vlajkovou loďou Ladislav Chudík v úlohe oddaného veliteľa, ktorý síce chápe, ale nedokáže sa cez rebéliu svojich podriadených preniesť. (25.03.2012)

Mísí se ve mě kladné a záporné pocity, po shlédnutí tohoto skutečně válečného filmu. Na jedné straně souhlasím s vykreslením naší povahy (hrdinové, pseudohrdinové a samozřejmě podvraťáci) a těší mě hrdinství a odhodlání, které v sobě naši předci měli (nebo aspoň chtěli mít). Na druhé straně se bohužel až moc projevuje komunistická supervize, která dojem hodně kazí. Výrazné jsou role Ladislava Chudíka (štábní velitel, jediný hrdina nekomunista), Martina Růžka (zrádce), Svatopluka Beneše ("opilec"), Josefa Vinkláře (básník) a v opačném gardu Jiřího Sováka, který svým trapným nadšením a přehrávaným hrdinstvím přivozoval spíše úsměv, než něco jiného. Bojové scény jsou v dobovém standardu, ale objektivně vzato, tento film by neměl být zapomenut! (11.08.2006)

Válečné, heroické, patetické a komunistické jsou přívlastky, které určují ráz tohoto filmového díla. Ano, je zajisté pravdou, že se všichni nedokázali lehce srovnat se skutečnosti vystrašené kapitulace. A ne všechna předání vojenských objektů se uskutečnila mírumilovně. Ovšem je rouhačské, manipulativní a lživé tvrzení, že pouze a jen prostý a v komunistickém hnutí angažovaný člověk se dokázal postavit nebojácně a odhodlaně zvířecímu nebezpečí. Ostatní jsou slaboši, váhavci, zpátečníci a zrádci. Komunista znamená hrdina. Jeho hrdinství se zobrazuje ve velikášských gestech pózy. Nakonec, vyvstane otázka, jak se mnoho pozdějších komunistických funkcionářů mohlo aktivně zapojovat ve prospěch rozkvětu nacistické nadvlády? Pokud se dokážeme přenést přes manipulativní komunistickou propagandu a patetické komunistické hrdinství, zůstane nám vynikající kamera, podmanivá atmosféra i nesměle působivá psychologická hloubka. Hlavní postavou je nerozhodný štábní kapitán Richter (pozoruhodný Ladislav Chudík) se svou rozpolceností mezi vojenskou ctí a poslušností a odhodláním bránit svou rodnou zem. Tato rozpolcenost ho staví na vedlejší kolej všeho dění. A není cesty ven. Hrdinou příběhu je desátník Říha (zajímavý Gustav Heverle), komunista. A proto, pochopitelně, je on přirozený vůdce manifestace odporu, která musela mít velmi nepříznivý dopad na místní obyvatelstvo. Z dalších rolí: prostý vojín dělnického původu, odhodlaný a zamilovaný obránce Pepík (Jaroslav Mareš), další obyčejný člověk, zarputilý halasný obránce a vojín Jarda (Jiří Sovák), zoufalý pragmatik a obětní beránek s nálepkou zrady nadporučík Žáček (dobrý Martin Růžek), starostlivý hlídač vojenského skladu a otcovský rotmistr (sympatický František Vnouček), další prostý hrdinný obránce četař Hrabák (Jaromír Spal), slaboch, opilec a poručík Brandejs (Svatopluk Beneš), nešťastná místní obyvatelka Chválová (Jarmila Kurandová), do obrany aktivně zapojená Chválové dcera Lída (Jana Dítětová), její bezstarostnější sestra Anči (Naděžda Gajerová), místní komunista a hrdina Jura (Rudolf Deyl ml.), další prostí hrdinní obránci a vojíni Janko (Martin Ťapák) a Tonek (Vladimír Krška), či rozezlený německý major (Miloš Nedbal). Je to odporné filmové dílo, díky své nezakryté a pokrytecké komunistické propagandě. Naštěstí, technika filmařiny a některé herectví přináší alespoň malý dotyk uspokojení. (05.10.2016)

Film velmi volně založený na skutečné události, která se stala v noci ze 14. na 15.3.1939 ve Frýdku-Místku u Czajankových kasáren. Ladění je pochopitelně dobové, charakterní obránci jsou samozřejmě převážně komunisté, v rádiu se poslouchá Moskva, prvorepublikoví důstojníci nejsou sice všichni zrádci, ale to nejlepší, co udělají, je, že s nechutí plní rozkaz neklást odpor nebo se zastřelí. Přesto bych jako největší problém viděl ne politické zabarvení (vzhledem k době a tématu to není zdaleka taková tragédie) jako v nevěrohodných, místy příliš patetických dialozích. Pokud se však střílí, vypadá film dobře, některé scény vypadají trochu jako předehra k přestřelce v pozdějším Sequensově Atentátu. Za mě tři hvězdy a mimochodem bych docela rád viděl film či seriál o skutečných osudech Karla Pavlíka, velitele kasáren. Ten krátce po obsazení protektorátu vytvořil skupinu, která pomáhala československým vojákům za hranice, pak se zapojil do odboje, byl později zrazen a v roce 1943 popraven. (06.09.2014)

Je fakt, že potupa, s jakou jsme museli zahodit veškerou přípravu a chuť se bránit proti šmejdu, se neblaze projevila v následujících desetiletích, a ztracená národní identita se jaksi už nenašla nikdy. Následkem a určitým završením bylo české eurohujerství plynule přechácející v eurovazalství, kterému se nikdo už nebrání. To, že si komunisti chtěli z této národní tragédie vydojit body pro sebe, se rozumí samosebou, ti měli žaludek na všechno. (10.01.2013)