Režie:
RintaróScénář:
Mori MasakiHudba:
Eitetsu HayashiHrají:
Hirojuki Sanada, Mami Kojama, Takeši Aono, Kaneto Šiozawa, Ičiró Nagai, Iemasa Kajumi, Micuko Horie, Rjúdó Uzaki, Masako Ikeda, Mikio Terašima, Kazuo Oka (více)Obsahy(1)
Mýtický příbeh ainského chlapce se prolíná s reálnými událostmi a postavami z období pádu tokugawského šógunátu. Nechybí akcní nindžovský element ani nespoutaně čarokrásná ornamentální obraznost. (Eiga-sai)
Recenze (12)
Úžasná a nádherná epická animovaná sága o chlapci, který se během svého životního dobrodružství stává postupně mužem, navštíví z Japonska mnoho států včetně Ameriky a indiánského kmene, podstoupí mnoho soubojů, nalezne poklad nedozírné ceny, získá si přízeň mnoha zajímavých postav, slávu a oblibu a věrného psa... Prostě nádhera, taková jako by RPG videohra, jen ve filmové anime podobě ... Nemohu nezmínit spoustu soubojů, při kterých jeho nepřátelé postupně nemají absolutně žádné šance a jsou porcování jeho posvátným nožem na kusy. Stříkance hektolitrů krve jsou u tohoto japonského anime filmu samozřejmostí ... ;-) ()
Kamui no ken pro mě byl jednak cennou zkušeností, jednak zklamáním. Jsem rád, že jsem viděl i (pro mě) odvrácenou stranu anime, čímž mám na mysli pasáže audiovizuálně jednoznačně usilující o vyvolání epileptického záchvatu. Hudební a zvukovou stránku bych označil za experimentální (metalová hudba let osmdesátých, rušivé zvukové efekty apod.), výtvarně se film pohybuje od klasických selankovitých krásných pozadí k divokým animacím soubojů, přesunů a různých efektů. Potud celkem zajímavý výtvarný (předpokládám) záměr. Horší je to s příběhem, který je totální splácaninou a slátaninou ve stylu „mého syna otec je bratrem tvojí babičky, oba jsou po své francouzské matce japonského původu“ (jestli vám to nedává smysl, tak se přirovnání povedlo). Zorientovat se v příběhu dá, ale je to otrava a zde dvojnásob platí, že méně je někdy více. Kdyby byl film o hodinu kratší, byl by asi tak dvakrát lepší. Konce se nedalo dočkat a o zoufalé nudě, kterou zřejmě pociťoval celý kinosál (když nepočítám nechtěně komické situace v závěru filmu), svědčilo už to, že když jedna z postav strčila prst do lahve a nemohla jej vytáhnout, publikem se rozléhal ulehčený smích. Zoufalství. Musím také dodat, že frustrující zážitek v Lucerně na pražském Eigasai totálně devastoval diváckou pohodu (neuvěřitelné fronty u vstupu a především tak hlasitý zvuk, že si jeden musel zacpávat uši) a nebýt toho, možná bych film vnímal lépe. Stejně to ale byla sračka. ()
Ale veď toto bol najepickejší film, aký som doteraz videla. Cesta pomsty jedného amerického ninju z Japonska do Ameriky a zase späť. Veľa smrti, veľa krvi. Indiáni, černošský otrok, nevlastní súrodenci, piráti, Divoký západ, "Biely tesák" a dokonca Mark Twain! Trochu miš-maš a dosť dlhé, napriek tomu ale výborné. (Japonský filmový festival 2011, kino Mladosť, Bratislava) 8,5/10 ()
Začátek byl nádherný, příběh měl atmosféru a mělo to co říct, bylo na co čekat. S přibývající stopáží film nabíral na složitosti až se doslova utopil v překombinovanosti. Nesmyslně mnoho linií, které ani tvůrci nedokázali správně podat. Několik konců ( naprosto zbytečných ) a dlouhá stopáž ( kdyby to bylo poloviční, mohlo to být daleko lepší ) tento film zabíjejí. Animace každopádně úžasná, hudba ještě leší - tady není co dodat. Nakonec musím usoudit, že jsem už dlouho nezažil aby se bavil celý sál v Lucerně na filmovém Festivalu současných japonských filmů tím, jak tento vážný snímek dokáže být nechtěně směšný. ()
Tak v tomto prípade úraduje premrštená minutáž. Prečo? Ak to chcela byť veľká epopeja, tak tam trebalo napchať čo najviac akcie a napätia, nie len zbytočné dejové linky. Predsa len to je anime, svojský animovaný žáner a v takejto dĺžke je to už trochu moc. Ako píšem, bez problému keby to nejako zaujalo. Dbať viac na fantasy motívy a vymazliť to dlhšou akciou, bolo by to za viac. ()
Galerie (1)
Photo © Toei Inc.
Reklama