Metropolis

Tohle se moc nepovedlo... Film má sice jakousi kvalitu, jenže průměr je hodnocení mnohdy horší a zavrženíhodnější než-li odpad, což tedy sice není tak docela tenhle případ, ale i tak je výsledek svou průměrností minimálně otravný. Svou zásluhu na tom předně nesou všechny dětské postavy, které se v anime dají snést například tehdy, když jsou roztomilé, mají krátkou sukýnku, roztomilý kukuč a hrozně ostrou katanu, kterou krájí na kousky různé živé i neživé stvůry a vůbec vyvádí podobné piškuntálie, jenže tady jsou jen a pouze dětské, nevhodné a otravné, což jde ruku v ruce s nehorázně debilně roztomilou animací, která jakýkoliv náznak přesahu brutálně ubíjí kamenou palicí a i díky ní je tenhle film spíš pro odrostlé dítě, než pr dospělého a je úplně jedno, jaký je nebo není závěr, tvůrci jsou se svými roztomilými roboty a vyhýbáním se čemukoliv, co by mohlo mít nějakou hlubší myšlenku mnohem blíže vyspělejší pohádce, protože opravdu dospělým anime nesahá tenhle film ani po kotníky a to nemusíme mluvit jen o námětově spřízněném Ghost in The Shell. Navíc ani jako pocta původnímu Metropolis to nefunguje a společné mají snad jen to jméno futuristické (která v tomhle případě vlastně není futuristická ani trochu) megapole. (28.06.2014)

Jestli mě tento novodobý Metropolis něčím zklamal, rozhodně to nebyla vizuální stránka, té nelze v zásadě nic vytknout a když si myslíte, že vás již nemá čím překvapit, přijde nějaká pošahaná, leč pěkná pasáž tvořena zjevně pod vlivem LSD. Jenže krása je povrchní a pomíjivá, proto – budiž příběh. Příběh zbytečně předimenzovaný a pro mě osobně zkraje srozumitelný hlavně díky hlavní (a jediné!) ženské postavě, jež v podstatě utekla z původního Metropolisu. Teprve v druhé půli začínají být věci jasnější, přehršel banálních příběhů méně významný a myšlenková vyspělost díla lépe patrná. Destruktivní finále, v němž se ty pestrobarevné orgie provoněné lehce filozofickým odérem slijí do jednoho miniaturního jezírka netušené hloubky, bere dech. Po zkušenostech s anime spoléhajících výhradně na svou výstřední pohlednost, případně podávajících příběh příliš „suši“ formou, byl Metropolis příjemně srozumitelným zážitkem. Nevyskakuji nadšením, počáteční chaotičnost, častá zkratkovitost a velmi zvláštně namixovaný soundtrack mi to v tom brání, přinejmenším některé výjevy bych si však rád zakonzervoval v paměti na vyprahlejší filmové časy. 75% Zajímavé komentáře: Fabienne, kitano, Madadajo, stub (22.05.2009)

Rozporuplné.Nejde o remake Langova legendárního filmu,spíše o nový příběh ze stejného místa,který velmi často na legendu odkazuje.Ten nový příběh ovšem nefunguje zdaleka dokonale,je často chaotický,přeplněný postavami,z nichž se mnohé nestihnou pořádně prokreslit a využít.Filmu si ale velmi cením kvůli jeho skvostné vizuální stránce (zdaleka se nejedná o typické anime),skvělému vytvoření atmosféry víceúrovňové metropole,která žije svým vlastním životem a především,především kvůli fenomenálnímu závěru,ve kterém se obrazová a zvuková stránka slije do jednoho nepřetržitého a strhujícího proudu vjemů a emocí,který absolutně nemá obdoby.Film jako celek mi tedy zase tolik nesednul,ale některé obrazy se mi vryly do paměti nejspíše nesmazatelně.A to nakonec není málo. 75 % (07.11.2011)

Shigeyuki Hayashi (tvořící pod pseudonymem Rintaro) převedl na filmové plátno legendární mangu Metropolis "Otce anime" Osamu Tezuky (Astro Boy). I když sám Tezuka údajně stejnojmnenný němý film neviděl (jediné, co ho prý ovlivnilo, byl plakát), není vůbec od věci srovnávat snímek z roku 2001 s Langovým mistrovským dílem. Tvůrci anime se jím totiž mnohdy inspirovali. Příběh se značně liší, přesto se dají nalézt zásadní styčné body - ohromné velkoměsto s několika podzemními patry, robotická dívka s tváří anděla nebo symbol biblického Babylónu. Někdy jsou dokonce použity techniky typické především pro němý film jako jsou například stíračky. Scénáře se ujal Katsuhiro Ôtomo (Akira), jemuž témata revoluce a varovné vize budoucnosti jistě dobře sedla. Animace není zrovna v dnešní době obvyklá, ale je nutno říci, že přesně kopíruje Tezukův styl, kterému se ne náhodou říká "Walt Disney Japonska". Jedna složka filmu ale na sebe upozorňuje nejvíce a to je hudba - houpavá, jazzová, jednou hravá, podruhé tajemná. Staví Metropolis ještě o stupínek výš a někdy ho až nebezpečně odosobňuje, což může být pro někoho výhodou, pro druhého (jako pro mě) spíše chybou... (15.08.2006)

Úžasné! Neviem koho napadlo do tak futuristického príbehu zakomponovať jazzovú hudbu, ale je to nápad za milión a Metropolisu dodáva veľmi zaujímavý retro-šmrnc. Spolu s krásnou animáciou a vycibreným príbehom film získava neopakovateľnú atmosféru, ktorá ma úplne pohltila. Príbeh samotný sa vyznačuje typicky ázijským miešaním žánrov, ktoré spolu typicky ázijským spôsobom mimoriadne ladia a ich prelínanie neruší ani na sekundu. Za vyzdvihnutie stojí absolútne geniálny koniec, krásne nasiaknutý sarkazmom. Neviem si predstaviť človeka, ktorého by poriadne neodrovnal :-). Jednoznačných 10/10 a po Miyazakiho masterpiecoch asi najlepšie anime, aké som videl. (05.01.2006)