Metropolis

Velmi dobré sci-fi anime o vzpouře robotů a o jednom megalomanském diktátorovi, co chce ovládnout svět, o dokonalé umělé dívence, která nechce být nástrojem podrobení lidí a o sirotkovi, který tak touží po otcovské lásce a uznání, až se z něj stane netvor. Příběh má velmi pěkný závěr, jen animace mi trochu nesedla a to je ta hvězdička dolů. (09.01.2006)

Úžasné! Neviem koho napadlo do tak futuristického príbehu zakomponovať jazzovú hudbu, ale je to nápad za milión a Metropolisu dodáva veľmi zaujímavý retro-šmrnc. Spolu s krásnou animáciou a vycibreným príbehom film získava neopakovateľnú atmosféru, ktorá ma úplne pohltila. Príbeh samotný sa vyznačuje typicky ázijským miešaním žánrov, ktoré spolu typicky ázijským spôsobom mimoriadne ladia a ich prelínanie neruší ani na sekundu. Za vyzdvihnutie stojí absolútne geniálny koniec, krásne nasiaknutý sarkazmom. Neviem si predstaviť človeka, ktorého by poriadne neodrovnal :-). Jednoznačných 10/10 a po Miyazakiho masterpiecoch asi najlepšie anime, aké som videl. (05.01.2006)

Film opisuje historicky okamih, ktory by sa dal nazvat ako "syndrom babylonskej veze". Ludstvo sa ocita na svojom pomyselnom vrchole a moralka je zatlacena do ustrania tuzbou po dokonalosti a moci. A tak ludskou domyselnostou zhotoveny "stroj" sa bezohladnym pouzivanim a nespravnymi cielmi stava ich vlastnou zahubou. Z vrcholu clovek pada na same dno, aby mohol pochopit svoje omyly a zacat od znova. Aj po rokoch a viacerych filmovych variaciach (Matrix, Vesmirna odysea), je to stale vdacna tema, ktora je zaujimava najme koli otazke, ktora z nej vychadza - 'Kam ludstvo smeruje?'. Metropolis tuto temu spracovava naozaj posobivo a velmi citlivo. Napomaha tomu aj skvely vyiual a hlavne hudba (zvlastny futuro-elektro-jazz :), ktora dava celemu filmu velmi ojedinely feeling. Fanusikovia anime a hlavne sci-fi, ktory tento skvely kusok nevideli, by to mali velmi rychlo napravit. (9/10) (28.06.2007)

O tom, jak se rodí dějiny ... v kulisách supermoderního, ambiciózního města budoucnosti, které okázale oslavuje své úspěchy a všechnu svou špínu pečlivě ukrývá v podzemí. O zhoubné touze po moci, ale taky o odvěké potřebě lásky a uznání - a o důsledcích lidských tužeb, které mohou být v obou případech zničující. O robotech, degradovaných na pouhé pracovní síly, kteří se v mnoha ohledech zdají být lidštější než lidé ... a o překrásné Timě, která netuší, že není člověkem. Vizuálně VELICE zajímavý snímek se silným sociálním podtextem disponuje zvláštní, až symbolickou retro atmosférou, kterou podbarvuje sugestivní jazzová hudba - a jeho děj pomalu a neodvratně spěje k monumentálnímu finále, které bez špetky lítosti smete všechny nenaplněné sny. P.S.: Nehledejte v něm za každou cenu spojitost se stejnojmenným snímkem Fritze Langa z roku 1927, i když určité zjevné i skryté odkazy se tady najdou. (07.11.2011)

Originál jsem neviděl, avšak na toto mě nalákaly screenshoty s nádhernou stylistikou. A to se filmu upřít nedá. Počátky 3D animace spojené s nádhernou 2D animací, kde hlavně výbuchy a demolice působí skvostně. Veškeré pohyby, záběry na budovy, město, kanály, místnosti jsou plné neopakujících se detailů, animátoři zde odvedli úchvatný kus práce. A je to tak 80 % celého filmu. Pak je tu velmi pěkná hudba a někde v pozadí se krčící, stydící se příběh, který má v ruce malinkou, titěrnou "logiku". A tím je film shrnut. Ze začátku mě možná příběh(y) vcelu braly, vše však začalo být zbytečně komplikované, přehršel nových postav, politických bojů, najednou se prostě nechytáte, co se to tam vlastně děje. Příběh skáče od A do Q a nic nedrží pěknou, kontinuální linku. Konec se mi ani nechce zmiňovat. Za mě velmi nezajímavé. Lehký spoiler: prakticky jde o "konec světa" a nikdo s tím nemůže nic dělat, kromě jednoho týpka, který jen zmáčkne tlačítko a vše vyřešeno... The f*ck. Závěr: Vizuální nádhera podpořena pěknou hudbou, chaotickým příběhem a nulovou logikou (hlavně ke konci). Watch if for the colors. One button to rule them all 45 % (29.12.2020)