Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Policejní rada Vacátko znovu přichází! Tentokrát v kasařské romanci podle povídky Jiřího Marka. Jednou z největších postav, které vytvořil Jaroslav Marvan, je vrchní kriminální rada Vacátko. Spisovatel Jiří Marek, autor literární předlohy, napsal tuto postavu podle čtyř skutečných pražských kriminalistů z období první republiky, ale teprve až když jí Marvan vdechl život, zajásal syn jednoho z oněch čtyř pánů radů: „To je přece táta!"  Film Pěnička a Paraplíčko bezprostředně navazuje na oblíbený televizní seriál Hříšní lidé Města pražského. Volba padla na povídky z jeho další knihy "Panoptikum hříšných lidí". I zde se vedle pana Vacátka objevují jeho podřízení – detektivové pan Bouše a pan Brůžek v podání Josefa Vinkláře a Josefa Bláhy. Film nesoucí podtitul „kasařská balada" ukazuje s úsměvným nadhledem pražskou „zločineckou galérku". Pěnička je kasař a Anča Paraplíčko chudičká šlapka. Jejich příběh málem vyústí v krvavý masakr, kterému zabrání jen moudrost a životní zkušenost rady Vacátka... (Česká televize)

(více)

Recenze (128)

Aqualung 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem tenhle skvostný film několikrát.Je to nejen koncert pro skvělé herce, ale noříme se tady do atmosféry pražské galérky,která má svá nelítostná a krutá pravidla.Film volně navazuje na Hříšné lidi města pražského.Jednotlivé figurky jsou zde prostě krásné.Fabule je celkem jednoduchá, ale zpracování nádherné.Kdykoliv se na tenhle film podívám.Třeba dneska. ()

mira007 

všechny recenze uživatele

Krimi komedie s policejním radou Vacátkem Marvanem, ale tady si prostor pro sebe ukradlo hysterické duo padouchů Bohdalová Brzobohatý. Rozverná detektivka starých časů schopná pobavit i dneska. Pro mne trochu sentimentální vzpomínka, jinak bych to asi ani nevyhledával. ()

Reklama

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Tak těch 73 % z průměru zhruba 5000 hodnotících asi odpovídá. Také jsem se rozmýšlel, zda dát tři nebo čtyři hvězdičky, ale jednak je tu stále možno shlédnout mistrovství našich herců minulých generací, ale tento příběh není klasickou detektivkou, spíš kouká do nitra těch figurek z pražské galérky, k nimž nemůžeme cítit příliš velkou zášť. Pěnička vraždil omylem a vlastně v sebeobraně při rvačce o Paraplíčko a hlavně o kasařské cajky. A Paraplíčko, to vlastně byla holka, která měla jen smůlu na chlapy, když se pokusila žít spořádaným životem... Na druhou stranu film postrádá jakékoliv napětí, takřka od počátku je všem známý vrah a někdy se děj až nudně vleče, i ta rvačka v Jedové chýši trvá zbytečně dlouho. Jeden z (tuším) čtyř celovečerních filmů z Markových detektivních povídek postrádal nějakou patrnější zápletku a rozhodně řada příběhů uvedených v televizním seriálu byla poutavější. ()

otík 

všechny recenze uživatele

Tento film by se v klidu vlezl do klasické 50ti minutové stopáže. Jde tu o prostý příběh, kdy po 30ti minutách známe vraha, ale další hodinu trvá, než jej rada Vacátko přinutí vzdát se. Film se loudá, postavy nemají co hrát, přesto to má svou zvláštní atmosféru. Průměrných 50 %. Hudba: Zdeněk Liška. ()

Inozuka 

všechny recenze uživatele

Jednoznačně nejlepší celovečerák Hříšných lidí. Je to dané především dobře vykreslenou atmosférou předrevolučního podsvětí. Kasaří, pouliční holky, pasáci a překupníčci. V Jedové chýši to neskutečně žije a Pěničkovo pogo je jako z jiné doby. Bohdalku moc nemusím, ale jako děvka je i celkem uvěřitelná. Radek Brzobohatý jako dobrácký, ale jako skála tvrdý kasař Pěnička je geniální a ostrý jako břitva. A kasař Mlíko v podání Bohumila Šmída je killer jako prase... snad jen škoda, že jej předaboval pan Moučka, Šmídův autentický hlas mi přijde super a k takovému bouchači by byl zajímavým kontrastem. K tomu všemu nádherná Liškova hudba a ústřední chytlavý song s dojemným sólem na trubku. Tenhle film mám rád už od dětství a nic na tom nemění ani asi má dvacátá repríza. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (14)

  • Ve filmu zazní dvě písně – „Píseň flamendrů“ a „Hříšní lidé“. Text k oběma napsal režisér Vladimír Sís a hudbu složil Zdeněk Liška. (sator)
  • Pro herce jezdilo ráno auto, někde na určeném místě měli čekat mladší herci, jenže ti tam obvykle nečekali a zalezli do nejbližší hospody. Pak se jelo pro Marvana. Ten, když se řeklo v 7 hodin, tak vylezl 2 minuty před na chodník a čekal. Když auto nepřijelo včas, tak šel domů a už nenastoupil, takže pro něj museli pak posílat auto znova samotný. On totiž nesnášel zápach hospod. (cariada)

Reklama

Reklama