Kde jsem doma

Trošku podivný film o parazitickém psychopátkovi (t.č. evidovaném na úřadu práce), který pomocí silně rafinovaných a poněkud nerealistických kroků neváhá trvale vyměnit svou ženu a XXL dítě ze lepší byt, auto i novou poskytovatelku obojího (včetně pár přidružených mrtvol v rámci akcí los kulovos bleskos a též los pedofilos zvracenos). Nebylo to ale moc napínavé a závěrečná pointa byla dost nečestná a nesportovní (jak by řekl Mirek Dušin, kterého nikdo nikdy neslyšel říct sprosté slovo). Mistr si toho všeho myslím ale asi moc dlouho neužije a ještě bude vzpomínat na svoji útulnou garsonku a svého supícího pokrevního spoluběžce - Newtonův zákon příčiny a následku je neúprosný a není před ním úniku ... Španělština jako vždy velmi příjemná, ale třeba proti geniálnímu Contratiempu nebo Divokým historkám to byl trošku nevýrazný, nedotažený a za vlasy docela přitažený umělý odvárek. (30.05.2020)

Špatný film to není, ale na Španělsko není ani dobrý a určitě umí i líp. Hlavní postava Javiera je výborná, stejně tak Mario Casas (Contratiempo) si zahrál další slušnou roli, nicméně film jako celek se veze na vlně průměru a nějak z ní nemůže vyskočit. Celé to působí tak utahaně a vleče se to, posledních 20 minut je film sice úderný, ale bohužel ne až tak úderný, jak by si zasloužil. Působí to celé dost prvoplánově a ve finále nad tím nežasnu jak nad jeho španělskými bratříčky - naopak, za měsíc si na něj spíš ani nevzpomenu. Kvalitní thriller, který na konci zasazuje menší množství paranoidního psychického teroru, ale jinak mi film nemá co dál nabídnout a ve výsledku jsem vlastně i trochu zklamaný, protože Španělsko nasadilo v minulosti laťku standartu daleko výše... (14.05.2020)

Jsou paraziti a symbionti. Javier je čistý parazit, který se snaží vytěžit, co se dá. Tomáse si vezme do parády takovým způsobem, až z toho chvílemi mrazí. Ani tak mě nezajímá, zda by všechny ty náhody mohly ve skutečnosti vyjít (na poslední chvíli zavřené výtahové dveře, úspěšné načasování rozlučky se zahradníkem nebo ukrývání se v kuchyni s vrnícím mobilem v kapse), protože je to přeci film. Co mi vadilo, že zlo zvítězilo. Tedy kdyby šlo o horor, proč ne. A ano, i takhle to v životě bývá, ale přijde mi, jako by výsledku tvůrci fandili. Po řemeslné stránce není co vytknout, herecké výkony velmi dobré. Jen postavu, se kterou by se dalo ztotožnit, aby špendlíčkem vyšťoural. A popravdě, čekal jsem temnější masakr, když už... (08.08.2020)

„Život se ti kurví? Co se dá si urvi!“ Hannibal Lecter navštívil Španělsko. Reklamní kreativec Javier Muñoz je vzdělaný, inteligentní, přívětivý a společenský, zkrátka distingovaný... psychopat. Má i podobně laskavé grimasy jako Anthony Hopkins, když se chystal někoho vykuchat. Pěkná ilustrace přímé úměrnosti: čím vyšší manager, tím větší psychopat, čím schopnější obchodník, tím cyničtější zmrd. Omnibusovo OKÉNKO AA: [][] K čemu abstinující začátečník potřebuje patrona? ¶ Pro případ relapsu, mít tzv. záchranný telefon. ¶ Aby se měl komu infiltrovat do rodiny. ¶ Aby mohl z prádelního koše lovit kalhotky a jimi pak zacpat hubu pedofilnímu vyděrači. ¶ Aby měl film vražedný drajv. [][] Což taky měl, i přes všechny ty (až moc příhodné) náhody, které intrikánovi Javierovi „kvarteto“ Pastorů servírovalo na stříbrném podnose. Ideální film pro všechny vyždímané a pak z práce vyhozené, s optimistickým happyen(zmr)dem. No nekupte to. Úspěch, uznání, královský plat, barák jako kráva a v něm ukradenou, leč šťastnou rodinu. A čtyři hvězdy na csfd. „Olé!“ (11.08.2023)

Netflix servíruje další španělskou omeletu, která Vám vleze až do baráku. Javier je ze začátku normální chlap co má rodinu ale nemá delší dobu práci protože už je straší a musí prodat skvělý byt a bavoráka. Začne být nešťastný a začne chodit tak kde dřív bydlel a chce svůj život zpět a později mu není proti srsti zničit cizí nájemníky. Film se ze začátku vleče ale pak jede jedna lest za druhou a hlavně mu to krásně vychází. Zajímavý jak z Vás materiální věci dokážou udělat magora bez zábran. 75% (11.04.2020)