Děti planety Duna

Převést do více jak čtyř hodin kultovní Dunu, to chce odvahu. Převést do stejné stopáže rovnou dvě knihy je skoro nemožné. Yaitanesovi se to ale povedlo dokonale. Je hned několik důvodů, proč Children of Dune jsou lepší jak předchozí mini-série a rozhodně stojí za vidění. Prvním je fantastické obsazení, kterému suveréně opět vévodí dvojice Newman a McAvoy, pár kilometrů za nimi pak trojice Kodetová / Sarandon / Cox a někdě v nedohlednu je Marek „koukejte jak jsem všude” Vašut. Druhým důvodem je pak, na poměry televize, naprosto famózní triková stránka, kterou překonala jedině Battlestar Galactica (také od Sci-Fi Channel). Díky absenci Barandovský kulis, které nahradilo zelené plátno, se mohla planeta Arrakis konečně projevit ve své celé kráse a že je na co se koukat. Píseční červi, přelety nad Arrakeenem, monumentální vesmírné lodě Gildy. Poslední a možná i nejpodstatnější je pak hudba. Nevím, zda-li Bryan Tyler upsal svou duši ďáblu, ale tak či onak se jedná o absolutní vrchol v televizní produkci a... prostě se na to koukněte taky, lepší mini-sérku podle předlohy za posledních deset let nenajdete. (08.11.2010)

Vizuálně i trikově určitě mnohem lepší, jak původní Duna, nicméně dějově mě to pořád ne a ne pořádně chytit. Na to, že to narozdíl od první minisérie tentokrát adaptuje dokonce 2 knihy ságy, tak je to dějově takové prosté a celou dobu se tam vlastně nic moc neděje, postavy chodí sem a tam, pronášejí teatrální repliky a akce nula nula nic. Pohnutky postav mi tady již byly naprostou záhadou. Stále jsem měl pocit, jako kdyby mi unikala podstata, což je možná tím, že jsem nečetl předlohu. U filmové adaptace to ale znamená jen jednu věc: není prostě dobrá. Jinak je to ale na jedno zhlédnutí solidní televizní podívaná s překrásnou epickou hudbou Briana Tylera. Slabší 3*. (26.08.2018)

Tak mi to prislo nejake sterilni s knizkou absolutne nesrovnatelne - kdo ji nezna bude na vsechny ty zvraty a intriky cucet jako puk - nevedet pozadi, tak to poslu rovnou do odpadu, ale kozata (pak uz bohuzel tehotna) Alie je kus baby, Markovi se kurewsky zlepsila anglictina, ale u jinych postav se casting dost sekl - minimalni prostor pro Duncana me pekne nasral a s Paulem to taky nebyla zadna vyhra... (20.11.2005)

Po oslobodení Arrakisu od Harkonnenov nenastal happyend, ale tvrdý boj o vládnutie a aj niektorí Atreidovci začali robiť chyby, pretože sa opili mocou. Prvý diel tejto novej minisérie mi ale vôbec nesedel. Pôsobilo to strašne uponáhlane a hlavne dialógy boli rovnako strojové jak v pokračovaniach Matrixu. Z postáv sa stali len figúrky na komplikovanej šachovnici, ktoré nepoháňala nejaká uveriteľná motivácia, ale len snaha scenáristov. Nenadchlo ma aj preobsadenie niektorých postáv menej sympatickými hercami. Na druhej strane mi vadilo, že sa tu znova objavili tí istí českí herci v iných úlohách jak v prvej minisérii. Našťastie druhý a tretí diel pôsobí znova prirodzene a postavy tam fungujú ako v prvej minisérii. Vidno, že prvý a druhý s tretím dielom majú rozdielne predlohy. Možno keby aj dej prvého dielu rozviedli do dvoch častí, tak by to fungovalo lepšie. V druhom a treťom diely sledujeme snahu Arrakisu oslobodiť sa od náboženského vplyvu, ktorá sa snáď do určitej miery podarila. Rozhodne záver pôsobí nádejnejšie jak v minulej trilógii. Z postáv ma najviac bavil mladý Leto a šialená Alia. Po prekvapivej absencii v minulej sérii si to tentoraz vynahradil do sýtosti Marek Vašut. Triky nie sú ne lepšej úrovni ako minule, ale rozhodne pôsobia krajšie. Arrakis vyzerá celkovo veľkolepejšie. Ubudlo ale akcie, ktorej to veľa nie je. A aj rating sa znížil, takže žiadna poriadna krv alebo nahotinky sa nekonajú. Ale celkovo toto pokračovanie rozhodne stojí za pozretie. Je len o trochu horšie ako prvá miniséria.  6,5/10. (06.12.2021)

Snad kvůli tomu, že výborně znám a mám rád Lynchovu starší filmovou verzi stejné knihy, jsem si první minisérii z r.2000 tak dobře užil a její levnou TV formu shledal natolik roztomilou, že jsem ji zaokrouhlil nahoru. Sérii druhou naopak zaokrouhluju dolů, protože u ní ještě víc vynikají ony nedostatky knižní předlohy, kvůli kterým mě Herbertovy knihy už od útlé puberty nebavily a nikdy mě neoslovily, tj. téměř žádná "scifistika", jen nudné románové zápletky o vztahovém a politickém pletichaření, pouze přenesené na jinou planetu, tedy pseudo sci-fi stejného druhu, jako je z tohohle úhlu pohledu třeba většina děje v Game of Thrones pseudo fantasy). Dokoukáno jen ze stereotypu, z jakési "divácké povinnosti", do děje nevtáhlo a většinou spíš nudilo a nebavilo, než bavilo. (04.11.2020)