Poslední představení

Padesátá léta na malém městě v Texasu, zobrazená černobílým (velmi kvalitním) filmem P. Bogdanoviche. Zajímavostí je debut představitelů dvou hlavních rolí. Zatímco Timothy Bottoms už později žádný velký úspěch nezanamenal, tak pro Cybill Shepherd to znamenalo začátek poměrně slušné kariéry (ona si tu mrchu taky vystřihla velmi věrohodně :) ... větší pozornost na sebe ale tentokrát strhli představitelé vedlejších rolí, kteří byli odměněni (pozásluze) Oscarem. (14.11.2004)

Mé první setkání s Bogdanovichem, a hned bych o něm mohl psát celé slohy. Silně přehlížený klenot, který báječně a účelně oživuje tranzitní období americké kultury a svou formu zasazuje do kontextu neohollywoodské i evropské filmové moderny. Film nemá na první pohled motivačně sevřený příběh a nesměřuje za jediným velkým cílem, nýbrž se blazeovaně vznáší mezi postavami a soustředí se na zachycení okamžiků - nikoli ledabylých a čistě všedních, ale při nejmenším symbolických, skrze něž reflektuje společenské změny a ono období přechodu. Stabilním bodem je kinosál a herna v jinak nudném zapadlém městečku, které vede stárnoucí Lev Sam, jenž ve svém kovbojském obleku a se svou životní moudrostí představuje pro mladé i pro samotné vyprávění odezvu starých časů nejen filmové morálky. A skutečně, zpočátku se jeví i celkem nevinné svléknutí u bazénu s partou vrstevníků jako zahanbující akt, zatímco posléze a po přesunu mladistvé fascinace z promítání filmů na fascinaci opačným pohlavím se uvolňují nahodilé milostné pudy a morální lhostejnost, mladí prchají před rodiči ve stylu Rebela bez příčiny, otupělí svědci nejsou schopni emocionálně reagovat na zabití nevinného chlapce a jedna z hlavních postav nakonec odjíždí na plnění armádních povinností, čímž se stvrzuje konec idylických hrdinů ve stylu Johna Waynea a nástup deprese a krize společenské osobnosti v éře války ve Vietnamu. Mladí neví, co si s životem počít, a jejich Poslední filmové představení o tom vypovídá zároveň nadčasově, neboť se ve zdejších sexuálních pohnutkách zaručeně musí 'najít' i budoucí generace, a také hodnotně z pohledu historického cinefilního odkazu a dokonalého vzkříšení amerických padesátých let. A hodnotná je jistě také účast Cybill Shepherd, která je snem všech nadržených puberťáků v ospalých texaských městech (a vlastně i všude jinde). 90% (20.04.2020)

Skvelá 50´s retro coming-of-age vecička z amerického zapadákova. Pekný film v celej svojej úprimnosti a výpovedi. O tom, že všetky dobré časy raz skončia. A to ani nemusí byť nejaké zaprdené texaské mestečko v nejakom 1951. Herecky to nie je ani kúsok falošné, dôkazom sú 4 oscarové nominácie a 2 premenené. Nostalgické, ak ide o prvé kamarátstva, lásky, obľúbené miesta. Bezstarostné, láskavé a zábavné dospievanie však priveľmi kruto naberá na svojom konci. Keďže mi to zašlo pod kožu, idem do plných. PS: Potešili dobové kultúrne odkazy: v školských laviciach koluje „I, the Jury“ (1947) od Mickeyho Spillanea a v zomierajúcom kine chodia westerny, vrátane Winchester 73 s Jimmym Stewartom či záverečnej Red River od Hawksa. (23.04.2022)

Tak tímhle se u mě Bogdanovich nesmrtelně zapsal. Možná nejlepší retro, jaké jsem viděl. Černobílá evokuje šedou poválečnou realitu a hlavní postavy žijí v pustém zapadákově a prožívají svoje slasti a strasti. Silný nostalgický prožitek za melodií odrhovaček Hanka Williamse. Cybill Shepherdové se debut více než povedl, herecké výkony obecně bez chyby. Nevtíravý a podmaňující filmový zážitek. (30.12.2005)

Je toto šlabikár režijného majstrovstva? To určite! Tu sa zhodli všetky atribúty skvelého filmu. Samozrejme, že nejde o niečo, čo by sa v dnešnej dobe presadilo ( žiadna černošská, ázijská, lesbická, feministická postava v tomto filme neexistuje ), ale ide o údernosť a prednes námetu. A ten je nadčasový. (07.08.2020)