Reklama

Reklama

Poslední představení

  • Česko Poslední filmové představení (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Příběh městečka, kde nikdo nechtěl zůstat. Na začátku 70. let zaznamenal Hollywood svůj zatím poslední umělecký rozmach. Jedním z nejdiskutovanějších filmů té doby se stalo Poslední filmové představení režiséra Petera Bogdanoviche (nar. 1939). Někteří kritici ho dokonce označili za „nejlepší filmový debut od Občana Kanea“, neboť netušili, že režisér už má za sebou jeden hraný film, natočený pro Rogera Cormana (Terče z roku 1967 s Borisem Karloffem v hlavní roli hororové hvězdy, která silou své osobnosti zlikviduje sériového vraha). Dějištěm je texaské městečko Anarene v roce 1951. Vítr se prohání jeho prázdnými ulicemi a ti lidé, kteří tu ještě bydlí, nacházejí rozptýlení v místní hospodě s hernou a ve starém kině. Obojí vlastní Sam, zvaný Lev, svědomí městečka a jeho obyvatel, který ještě pamatuje dávno minulé dobré časy. Jeho chráněnci, kapitáni školního fotbalového týmu Sonny a Duane se snaží užívat si života v pomalu umírajícím městečku. Jeho zánik symbolizuje poslední představení v místním kině, kam už skoro nikdo nechodí, protože většina lidí má doma nový druh zábavy – televizi. Zánik kina znamená nejen zánik posledních zbytků místní kultury, ale také zánik komunikace mezi lidmi. Bogdanovich natáčel na černobílý materiál (vynikající kamera veterána Roberta Surteese) a místo konvenčního hudebního doprovodu použil řadu dobových nahrávek (zejména písničky Hanka Williamse), což se od té doby stalo běžnou praxí. Mezi hereckými výkony nezazní jediný falešný tón. Vynikají zejména westernový veterán Ben Johnson (Sam Lev) a Miss Chicago z roku 1946 Cloris Leachmanová (trenérova manželka Ruth), kteří za své kreace obdrželi Oscary, ale také oba mladí představitelé Timothy Bottoms (Sonny) a Jeff Bridges (Duane), pro něž film znamenal první velkou hereckou příležitost. V úloze Jacy debutovala modelka Cybill Shepherdová, jejíž intimní vztah s Bogdanovichem během natáčení negativně ovlivnil jeho i její další kariéru. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (101)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Bogdanovich vytvoril krásnu atmosféru texaského mestečka pomocou čiernobielej kamery. S neuveriteľnou úprimnosťou zachycuje jednoduché aj komplikované vzťahy miestnych obyvateľov, ich strasti a radosti, ich typické malomeštiatstvo. Veď to poznáte. Chcelo by sa povedať, ako zo života. Čo je pojem v súčasnom mainstreamovom filme pomerne vzácny. Súčasný divák sa môže tešiť zo sledovania nastupujúcej slávnej hereckej generácie na čele s Jeffom Bridgesom alebo Cybill Shepherd. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Vivisekce životních nadějí, bolestivé lámání křídel, rozbíjení iluzí, jak v procesu dospívání narážejí mladí v rozletu na omezené možnosti svého životního losu v ospalém texaském maloměstě, jež se jim před dokořán vytřeštěnýma očima ještě prudce smrskávají s každým chybným krokem, jehož se v panice a sobectví z mláděcího pudu sebezáchovy a nerozvážné soutěživosti zbrkle dopustí, s každou nechtěnou hrubostí a krutostí vůči ostatním, lapeným s nimi příliš natěsno ve stejné pasti. *** Člověk se tak může snadno o všechno cenné z toho bídného přídělu připravit dřív, než to pochopí, jenže ta iniciační zkušenost, při níž může napáchat nevratné škody na sobě i na druhých, se nedá předat z generace na generaci, aby ti nově dospívající byli opatrnější, či snad vypočítavější, každý ji musí bolestivě a trapně prodělat sám za sebe za tichého, napjatého přihlížení a sekundování ostatních, kteří drží palce a pragmaticky počítají možné škody a přínosy. Mladí dovedou být krutí a cyničtí, protože ještě nerozumí, dříve narození proto, že rozumí, a přestože všichni zkoušejí strategie a taktiky a poučení rodiče se snaží zajistit dětem lepší podmínky, tu hru stejně nemůže nikdo vyhrát na úkor ostatních a nakonec jsou v tom stejně všichni společně a víc než kdy jindy tu platí, že peklo jsou ti druzí, dost často námi zranění a zrazení. Čest výjimkám, jež to všechno, co se napáchalo v začátcích, relativně včas velkoryse překlenou a s tím málem, co jim po sečtení ztrát zůstane, dokáží nakládat se získanou pokorou, smířlivostí a respektem - ledaže právě tahle rezignace je jen dalším kruhem pekla v příští instanci, sebemrskačským pokrytectvím a nejcyničtější strategií ze všech možných, s níž se budou tiše podílet na bolestivé a trapné vivisekci mladší generace, sbírat drobky z jejich rozprášených snů a hladově se rozhlížet, čím by si v tom zmatku jejich rozhlížení se a bezútěšném sebeuvědomování mohli sami na chvíli přilepšit ke svému údělu. Vždyť nejspíš stejně žádná dobrá cesta, jak z toho ven, neexistuje, tak jakýpak copak. Leda ven z toho - jako se možná vymkla Jacy a jako se - možná - vymkl Duane, ale to by znamenalo natahovat ruce po nezaručených chimérách holubů na střeše a tohle je příběh těch, kdo se drží svých jistých vrabců. Snímek obnažuje limity naší provázané lidské koexistence až na holou, tvrdou kost, a nasvěcuje (byť neposvěcuje) pravdy a principy, jejichž platnost se ani náhodou neomezuje na nezáživné texaské maloměsto z padesátých let. Mrazí z něj právem a právem vyvolává marnou (?) tesknotu po vyšším, lepším, čistším, ušlechtilejším a včasnějším spolubytí a cílech, jež by se krok za krokem neměnily pro svou čistotu, bezelstnost a stále menší představitelnost v prach o tolik dřív, než se prachem staneme i my. *** I filmařsky je to velký skvost, debut Cybill Shepherdové nemohl být přesvědčivější, i všichni ostatní hrají tak, jako by se tam narodili, vyrostli a zmalomyslněli, a snímek sám je zachycuje s nekonečnou něhou, pochopením a nostalgií. Mistrovské dílo, jakých je málo. ***** Kdybych tenhle film promítala v kině, pustím spolu s ním v rámci skladebného večera Štvanici (https://www.csfd.cz/film/7191-stvanice/komentare/?comment=9513403) a Americké graffiti a další den Kolt pro leváka a Rebela bez příčiny. Další večer pak Tramvaj do stanice Touha a Kočku na rozpálené plechové střeše. Pak Kdo se bojí Virginie Woolfové. A na závěr po krátkém oddechu osmidílnou sérii Ostré předměty (https://www.csfd.cz/film/439815-ostre-predmety/komentare/?comment=11322193). *~ () (méně) (více)

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Po opakovanom sledovaní Posledného filmového predstavenia nemám najmenší problém pridať hviezdičku na plný počet. Tento film, prakticky bez deja, s výbornými hereckými výkonmi mladých debutantov, neuveriteľnou atmosférou ospalého texaského mesta, všadeprítomnou kamerou a nápadito použitým čiernobielym filmovým materiálom vo mne zanechal nezabudnuteľný dojem. Ani sa nečudujem, že sa Petrovi Bogdanovichovi už nikdy nepodarilo zopakovať dielo porovnateľných kvalít. V niektorých komentároch je film prirovnávaný k viacerým iným filmom, ktoré som buď nevidel alebo sa s prirovnaním nestotožňujem. Ak by som ja mal vyjadriť aký film mi Posledné filmové predstavenie pripomenulo, tak sú to Lucasove Americké graffiti. Ale neviem to odôvodniť. Iba taký dojem. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Kinematografie, to jsou filmy; filmy, to je příběh; a příběh, to jsou postavy. Tento film tvrdí, že se obejde bez příběhu. A daří se mu to z následujícího důvodu: Představme si hypotetickou situaci, kdy z kteréhokoliv filmu vymažeme veškeré postavy, a poté film promítneme. Nic nebude fungovat. Naopak odstraníme-li vše mimo postav, film bude do jisté míry sledovatelný. Rovněž jako by tím Bogdanovich apeloval na to, abyste si na VŠ zvolili dvouoborové studium, ne jednooborové, a k filmovým studiím přihodili nikoliv estetiku, filozofii nebo literaturu (kvůli naratologii), ale psychologii. Psychologie vám dovolí „číst“ filmy prostřednictvím postav mnohem erudovaněji. ____ Vztah chlapce a vyzrálé ženy odpovídá vztahu mladíka a stařeny z Harold a Maude. Asi to není náhoda a nejde ani o opis, protože oba klíčové kánony Nového Hollywoodu vznikly v témže roce. ____ Nejvíce odpovídá Poslední představení poetickému realismu; tendenci francouzských filmů z 30. let. Tyto nostalgické a hořké filmy se zaměřovaly na postavy žijící na okraji společnosti – na ošuntělé figury, prožívající život plný zklamání, které nacházely poslední šanci v intenzivní, ideální lásce. Po krátkém období jsou ale zklamány znovu a filmy končívají rozčarováním, anebo smrtí hlavních hrdinů. ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Peter Bogdanovich dokázal unikátně spojit precizitu klasického hollywoodského stylu – pečlivost v inscenaci černobílých záběrů, hladké grafické návaznosti, využití světla jako výrazně kompozičně motivovaného prvku – s evropskou tematikou aplikovanou na americké prostředí. Jde o evropské vyprávění a chápání postav, kdy není vyprávění motivováno primárně příčinou a následkem nebo naplňováním deadlinů, ale pracuje s paralelním vnímáním, mnohem uvolněnějšími kauzálními vazbami a vědomým neujasněním si cíle. ___ Snímek zachycuje krizi identity u poválečné baby boom mládeže na venkově a její pocit vyděděnosti a zbytečnosti, obecnou nevzdělanost a zoufalé hledání si impulzů k žití. Většina postav jedná právě hodně impulzivně na základě jednoduchých tužeb, není schopna uvažovat v širších kontextuálních rámcích a žije jednoduchou jednotvárnou existenci na maloměstě, kde mohou chodit do kina, opíjet se, hrát v malé herně a randit. A protože právě dospívají, film zachycuje posun z primární fascinace kinem do fáze posedlosti vztahy. ___ Centrem vyprávění je pak trojice postav dvou mladíků a jedné dívky, ke které postupně vyprávění dodává paralely v podobě odhalené minulosti a milostných traumat starší generace. Pojítko mezi těmito světy tvoří vztah jednoho z mladíků se vdanou čtyřicetiletou ženou, o kterém nakonec ve městě ví asi každý krom jejího manžela. Milostné vztahy zakládané spíš z nedostatku příležitostí než z lásky pohánějí film kupředu a stávají se hlavní zbraní dívky Jacy, která na milostném zneužívání mužských citů postaví svoji existenci. ___ Ze spojení amerického stylu s evropským vyprávěním nakonec vzniklo jedno z klíčových dramat Nového Hollywoodu, ve kterém zazářila debutující Cybill Shepherdová společně s Timem Bottomsem, Jeffem Bridgesem a Benem Johnsonem, který nakonec získal i Oscara. Film s nepříjemnými a našemu myšlení velmi vzdálenými postavami možná pro některé není tak okouzlující a divácky atraktivní jako Papírový měsíc nebo A co dál, doktore?, ale jako výpověď doby je... naprosto fantastický. ()

Galerie (81)

Zajímavosti (37)

  • Snímek dostal od Americké filmové asociace klasifikaci R (určeno nad 18 let nebo v doprovodu dospělého), přesto se film dobře promítal v kinech po celých USA. (Zetwenka)
  • O filme je zmienka aj v knihe Stephena Kinga "Lisey's Story" (2006). (Lookass)
  • Film získal dva Oscary – nejlepší mužská vedlejší role (Ben Johnson) a nejlepší ženská vedlejší role (Florid Leachman). (Pavlínka9)

Související novinky

Zemřel Peter Bogdanovich

Zemřel Peter Bogdanovich

06.01.2022

V prvních dnech nového roku přichází smutná zpráva pro celý svět filmu. Ve věku 82 let zemřel americký režisér, scenárista, herec, producent, filmový kritik, historik a v prvé řadě cinefil, Peter… (více)

Zemřela oscarová herečka Cloris Leachman

Zemřela oscarová herečka Cloris Leachman

28.01.2021

Z Kalifornie přišla smutná zpráva, ve věku 94 let totiž včera filmový svět opustila americká herečka Cloris Leachman. Zprávu o úmrtí médiím předala její manažerka Juliet Green. Ve filmu se Cloris… (více)

Rozhovor s Jeffem Bridgesem

Rozhovor s Jeffem Bridgesem

16.12.2010

Jeff Bridges je jedním z nejúspěšnějších hollywoodských herců, pětkrát nominovaný na Oscara, který si svým působivým výkonem v nedávném snímku Crazy Heart právem vysloužil tuto prestižní cenu v… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno