Poslední představení

Padesátá léta na malém městě v Texasu, zobrazená černobílým (velmi kvalitním) filmem P. Bogdanoviche. Zajímavostí je debut představitelů dvou hlavních rolí. Zatímco Timothy Bottoms už později žádný velký úspěch nezanamenal, tak pro Cybill Shepherd to znamenalo začátek poměrně slušné kariéry (ona si tu mrchu taky vystřihla velmi věrohodně :) ... větší pozornost na sebe ale tentokrát strhli představitelé vedlejších rolí, kteří byli odměněni (pozásluze) Oscarem. (14.11.2004)

Peter Bogdanovich dokázal unikátně spojit precizitu klasického hollywoodského stylu – pečlivost v inscenaci černobílých záběrů, hladké grafické návaznosti, využití světla jako výrazně kompozičně motivovaného prvku – s evropskou tematikou aplikovanou na americké prostředí. Jde o evropské vyprávění a chápání postav, kdy není vyprávění motivováno primárně příčinou a následkem nebo naplňováním deadlinů, ale pracuje s paralelním vnímáním, mnohem uvolněnějšími kauzálními vazbami a vědomým neujasněním si cíle. ___ Snímek zachycuje krizi identity u poválečné baby boom mládeže na venkově a její pocit vyděděnosti a zbytečnosti, obecnou nevzdělanost a zoufalé hledání si impulzů k žití. Většina postav jedná právě hodně impulzivně na základě jednoduchých tužeb, není schopna uvažovat v širších kontextuálních rámcích a žije jednoduchou jednotvárnou existenci na maloměstě, kde mohou chodit do kina, opíjet se, hrát v malé herně a randit. A protože právě dospívají, film zachycuje posun z primární fascinace kinem do fáze posedlosti vztahy. ___ Centrem vyprávění je pak trojice postav dvou mladíků a jedné dívky, ke které postupně vyprávění dodává paralely v podobě odhalené minulosti a milostných traumat starší generace. Pojítko mezi těmito světy tvoří vztah jednoho z mladíků se vdanou čtyřicetiletou ženou, o kterém nakonec ve městě ví asi každý krom jejího manžela. Milostné vztahy zakládané spíš z nedostatku příležitostí než z lásky pohánějí film kupředu a stávají se hlavní zbraní dívky Jacy, která na milostném zneužívání mužských citů postaví svoji existenci. ___ Ze spojení amerického stylu s evropským vyprávěním nakonec vzniklo jedno z klíčových dramat Nového Hollywoodu, ve kterém zazářila debutující Cybill Shepherdová společně s Timem Bottomsem, Jeffem Bridgesem a Benem Johnsonem, který nakonec získal i Oscara. Film s nepříjemnými a našemu myšlení velmi vzdálenými postavami možná pro některé není tak okouzlující a divácky atraktivní jako Papírový měsíc nebo A co dál, doktore?, ale jako výpověď doby je... naprosto fantastický. (30.07.2007)

Je toto šlabikár režijného majstrovstva? To určite! Tu sa zhodli všetky atribúty skvelého filmu. Samozrejme, že nejde o niečo, čo by sa v dnešnej dobe presadilo ( žiadna černošská, ázijská, lesbická, feministická postava v tomto filme neexistuje ), ale ide o údernosť a prednes námetu. A ten je nadčasový. (07.08.2020)

Peter Bogdanovich ukazuje, jak byl v silný v tom, že dokázal znázornit zásadní okamžiky v lidských životech, a přitom je podat s trapností a s tím, abychom se nad sebou zamysleli a uvědomili si, že tohle jsou okamžiky, které jsme prožívali sami, s jinými lidmi, ale s velmi podobným rozpoložením, které na nás následně padlo. Skvěle zahrané i zrežírované. (17.08.2015)

Melancholický pohled na chátrající městečko a dozrávající mladou generaci. Spěchají dospět, ale zároveň se bojí. Propletené vztahy, zvraty a sexuální zkušenosti bez (skoro) cenzury. Na dobu vzniku je film vizuálně i dialogově velmi upřímný. Ta upřímnost, smutek i rozervanost je nakažlivá. Cloris Leachman je úžasná. (05.10.2021)