Vysoké podpatky

Natočit vkusně film, kde si žena vezme bývalého milence svojí matky aniž by o tom věděla a den před jeho smrtí s oběma navštíví klub, kde si to v šatně rozdá s transvestitou, který napodobuje její matku (známá zpěvačka) zvládne skutečně jen Almodóvar. Výborný film, krásně stylizovaný do červené barvy (nebo se to zdálo jenom mně?), prostě Pedro nikdy nezklame. (24.02.2007)

Je mi záhadou, kde všichni vidí tu komediálnost, celé je to spíš postavené na hlavu a absurdní. Pedrovou doménou je však propojení těchto nepochopitelných životních příběhů do komplexního příběhu, který téměř každého "sebere". Je pravda, že film je nastajlován do červené barvy, ale nedokážu si vysvětlit proč zrovna tenhle film takhle přikrášlovat. Jeden z filmů, kterým Almodóvar odstartoval svoji dekádu pravděpodobně nejlepších evropských filmů. (07.09.2013)

Velmi nevyrovnaný film. Almodóvar mě zatím žádným svým dílem nepřesvědčil k udělení 5*, ale přesto nadprůměrné kousky točit rozhodně umí. Vysoké podpatky k nim ale nepatří. K čemu Victoria Abril a Marisa Paredes hrají jako o život, když příběh je docela nudný a odhalení "1" z postav (ta šokující pointa!) totálně mimo? Komedie to není vůbec, možná snad pár směšných, resp. trapných scén by se tu našlo, ale to je tak všechno. Natočit srdceryvný příběh matky a dcery šlo určitě lépe, z mé strany to vidím pouze na průměr, a to jen za výborné herecké výkony výše zmiňovaných hereček. (01.07.2012)

Ač chvílemi vypadá, že se Vysoké podpatky snaží za každou cenou tvářit jinak a upoutat stylizovaným barevným vizuálem, ve výsledku mi přijdou stejně jako celkem obyčejná vztahová detektivka plná zvratů v kruhu různě narušených postav. Hodně mi to připomíná ČST inscenace amerických detektivek z 80. let od Dudka a spol. (jen tentokrát bez papundlekových kulis a s umělečtějším vizuálem), což tedy nepovažuji za žádný velký trapas, i přes mírně chladný pocit vůči většině postav mě to často celkem bavilo. Problém či lépe řečeno překážku k vyššímu hodnocení vnímám v tom, že jde o celkem slušný film na jedno zhlédnutí, jehož děj ale většinou lze předvídat a osobně u něj necítím moc důvodů se k němu v budoucnosti vracet. Možná je chyba ve mě, že od Almodóvara coby režiséra s tak obrovským mezinárodním renomé prostě očekávám víc, než prostý noirový krimi příběh v pestrobarevném kabátku obohacený o režisérovy oblíbené transvestity, ale cosi podobného jsem už dostal od něj v Zákonu touhy. Oproti tomu mají Vysoké podpatky alespoň tu výhodu, že vražda se tu stane mnohem dřív a tak vyšetřovací linka se rozjede velmi brzy. Dost zajímavý motiv představuje napjatý vztah mezi matkou a dcerou, ač tu Almodóvar opět zklouzává do scén jako vystřižených z telenovely a nepomůže mu se z toho vymanit ani odkaz na Bergmanův film. Nevím jak ve španělském originálu, ale v českém dabingu měl herec v postavě soudního vyšetřovatele tak výrazný hlas, že jsem tajemství jeho postavy ohledně několika identit a převleků odhadl prakticky okamžitě. [65%] (12.11.2022)

Viac zaujímavé, ako dobré, ale pre Almodovarových fanúšikov povinnosť a možno aj taký malý kult. Lenže pokiaľ ste už tých jeho filmov videli viacero, tak Vás Vysoké podpatky asi ničím neprekvapia. Je to trochu nefér, pretože som ich videl až po jeho novších snímkach, ktoré sú logicky už viac repetitívne, ale s tým nič neurobím. Takže je to farebné, ťažko melodramatické, ukecané až až, nepravdepodobné, skáče sa v čase a stále ma to dosť bavilo. Čiže klasický Pedro. Také malé bonusy mimo deja sú už dnes strašidelná dobová ženská móda a Javier Bardem v malej úlohe kameramana v štúdiu správ. Ešte mi nedá nevyjadriť sa k tunajšiemu obsahu, ktorý je spoileroidný až až a asi by sa mal niekto zamyslieť nad tým, čo sa tu má uverejniť. (01.09.2013)