Nadaný žák

Nejsem vylozene zklamanej, ale cekal jsem drobet vic. Hlavni problem je v pribehu, to mi bylo jasny uz par minut po zacatku filmu. On tady totiz zadnej vyraznejsi pribeh neni, proste skolak a bejvalej nacista a vyvoj jejich vztahu. To bohuzel neni tak vyzivny, aby to dokazalo udrzet napeti tech 110 minut. Proto tu jsou nekdy hluchy mista a konec je lehce protahovanej. Bohate to ale vyvazuje solidni atmosfera, par skvele mrazivejch az horororvejch momentu a spickovej McKellen v hlavni roli nacka. Renfro je sice v jeho stinu, ale rozhodne nehraje spatne a misty docela slusne drzi krok. Celkove zajimavej thriller a bejt tu trochu slozitejsi pribeh, mozna bych tu hvezdicku prihodil, takle jen 4. (13.07.2009)

Chytrý, hezký a hodný chlapec, z kterého jde hrůza, pokud se vám podaří proniknout do jeho nejskrytějších myšlenek. Kde je to nejtemnější já každého z nás a čeho jsme schopni, pokud se dostaneme do určité situace, to je otázka, která vás možná napadne při sledování velmi slušné adaptace Kingovy knihy. (09.12.2005)

Sonda do svědomí, fascinace zlem, vypuštění džina z lahve. Tím, že mladík vydíráním přinutí bývalého nacistu k vyprávění, je sám pohlcen zlem, na povrch se dostává, co je ve skrytu. Zdánlivá nevinnost je ta tam. Proti sobě máme dva rovnocenné soupeře. Aneb čím se zabýváš, tím načichneš. Ukázka toho, že inteligence a nadaní není samo o sobě nic, záleží čemu slouží. Filma který s vámi zatřese. Tříska jako třešnička na dortu v samém závěru. (21.04.2014)

Ne úplně známý snímek, který se co pomaleji rozjíždí, o to silněji doznívá. Po Obvyklých podezřelých byl Bryan Singer oprávněná hvězda a s Nadaným žákem i podruhé přišel s dosti silnou koncovkou. Ian McKellen se ukázkově transformoval v nacistickou svini a kdo jako první vidí X-Meny, ten jen těžko uvěří, že tohle je Magneto. 80% (22.04.2021)

Nadaný žák (Apt Pupil, 1982) patří k nejatraktivnějším námětům, které Stephen King zpracoval. U nás má speciální místo v srdci jeho fanoušků taky proto, že to byla první kniha, která tady česky vyšla v roce 1991 (společně s povídkou Tělo, dnes vychází komplet Čtyři roční doby společně s povídkami Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank a Dýchací metoda). Nicméně studie dětské fascinace nacizmem a obecně zla v jednotlivcích je skutečně hraniční. King se orientuje na uvěřitelnost, k tomu mu slouží jako vždycky kulisa amerického předměstí, metodicky sleduje příběh proměny obyčejného kluka ve zrůdu během několika let. Kniha se odehrává v 70. letech, kdy ještě bylo reálné najít nějakého bývalého nacistu kdesi pod inkognitem a v dobrém zdravotním stavu, jakýkoli posun dál ve filmu k současnosti není rozhodně plus. To bych považovala za první problém adaptace. Druhý problém filmu je zkrácení hlavní zápletky z několika let na necelý rok, protože v knize je srozumitelně popsán rozdíl ve fascinaci nacismem před Toddovou pubertou a během ní. Primárně (mi) ale ve filmu chybí proměna znuděného kluka v kluka zaujatého pro cokoli, přičemž bohužel pro něj se mu stává osudným právě fascinace detaily holocaustu. Jistě, je možné se obdivovat hereckému výkonu Iana McKellena, účasti Jana Třísky v malé roli, ale neměli bychom se spokojit s tím, že Todd byl prostě zlý kluk na začátku a zlým klukem zůstal i na konci filmu. (05.03.2024)