Nadaný žák

Možná je to smůla a nebo štěstí, že nemusím srovnávat film s knižní předlohou, ale v každém případě můj výsledný dojem je jasná pětka. Mrazivá a fantastická atmosféra, napětí, skvělé po vizuální stránce, bezvadný scénář i režie a špičkově natočené scény (i když za pár momentů bych šla jindy o hvězdu níž). K tomu ještě přidám Kurta Dussandera v podání Iana McKellena, který byl po hercké stránce excelentní a toho velitele koncentračního tábora jsem mu do písmene věřila. Brad Rentro, kterému, bylo v době natáčení asi šestnáct let do toho dal co mohl a výrazy v jeho očích mluvily za něj. Škoda, že jeho herecká kariéra skončila tak brzy a tragicky. Od Singera toho moc neznám, ale tady u mě rozhodně zabodoval. (08.12.2012)

Sakra, tak to byl zase jednou film. Herecké výkony naprosto brilantní, (McKellen v nacistické uniformě, to je scéna, kterou si budu ještě dlouho pamatovat), do Renfra, které jsem do teď neznal, bych nečekal, že to zahraje tak skvěle. Abych to vysvětlil, když jsem ho viděl poprvé na plátně, tak jsem si pomyslel "o můj bože, další klučina, který se bude snažit hrát", ale to jsem se mýlil. Singer mi tímto potvrdil, proč bych se měl těšit na jeho nový film, Valkýru. Takže doufám, že zážitek bude minimálně stejný, jako u žáka. (09.02.2009)

Chytrý, hezký a hodný chlapec, z kterého jde hrůza, pokud se vám podaří proniknout do jeho nejskrytějších myšlenek. Kde je to nejtemnější já každého z nás a čeho jsme schopni, pokud se dostaneme do určité situace, to je otázka, která vás možná napadne při sledování velmi slušné adaptace Kingovy knihy. (09.12.2005)

Připadá mi, že je strašně důležité o takovýchto námětech točit filmy. A když se po všech stránkách vydaří tak, jak v tomto případě, mám nutkání posílat autorům infantilní děkovné e-maliy. To prolnutí zrůdnosti ideologie zla z mrtvé minulosti do denodenní současnosti je podáno tak samozřejmě, logicky a jaksi samočinně, že člověka opravdu mrazí v zádech. (27.10.2005)

Nevěřil jsem. Psychologická základna postav nebyla dostatečně silná v kontextu s jejich vyvíjením stejně jako s konstrukcí a spádem příběhu. Nevěřil jsem McKellenovi válečného zločince (i když třeba takový pochod byl působivý), nevěřil jsem Renfrovi proměnu z premiantského studentíka na zvráceného a vulgárního puberťáka a ani tak na první pohled sugestivní a strhující vyprávění o plynových komorách mě nijak výrazně nerozhodilo. Singer neumí pracovat s emocemi. To je fakt, který mi na jeho filmech vadí a nepamatuji si, že by mě nějaký z jeho výtvorů po této stránce jakkoli obohatil. Možná se pletu, jen jednoduše nejsem na laděn na jeho struny. Velice zajímavá látka, šokující scéna s veteránem v nemocnici a tím to asi tak hasne. (10.02.2007)