Nadaný žák

A já si říkám, co se u nás na ulici pořád ztrácejí kočky. Jestli on za tím nebude soused - taky se rád po domě producíruje v uniformě elektrikáře.. Singer začal zhmotnění Kinga brilantně, nicméně postupem času mírně ztrácí vypravěčský dech a hlavně odvahu opustit vyjeté koleje žánru přitlačením na pilu fatálností knižní předlohy. Není ovšem pochyb, že legendární McKellenův "kuchyňský marš" je jedna z nejděsivějších filmových scén vůbec - dvojnásobně silná v tom, že byla natočena jen za pomoci těch nejzákladnějších prostředků (hudba, střih, herectví obou protagonistů). Co si budeme nalhávat, menší, či větší míra fascinace zlem je v každém z nás a jen na nás taky záleží, zda se dokážeme udržet za hranicí a nestaneme se jeho součástí.. (27.06.2011)

Singer je ďábel! Citlivá témata (homosexualita, neo/nacismus) působí v jeho podání věrohodně a přirozeně, tudíž žádné laciné pózy rádoby hlubokomyslného vyjádření se k dané látce, ale naprosto famózně zpracovaný příběh, který chytne a vypustí vás až s nájezdem závěrečných titulků. Formálně neskutečně vymazlené (třeba schodiště do sklepa Dussenderova domu s rudým podsvícením vypadá jako sestup do pekel) a herecky přímo strhující. Brad Renfro jako zvídavý teenager super, ale Ian McKellen je démon, jemuž není široko daleko rovno. Vše je navíc korunováno skvělým závěrem, který vás emocionálně vyždíme do poslední kapky… a přitom při něm nemusíte zrovna brečet. (24.11.2006)

Mistrovský valčík Bryana Singera a Iana McKellena. Nezbývá než obdivovat, jak se režisérský mág dokáže rokročit nad propastí, která v Hollywoodu tradičně dělí atraktivitu a hloubku. Singerův jazyk je srozumitelný, přesto nabitý emocemi a atmosférou. Vše působí civilně, precizně, expresivně. Drama jednotlivých scén je perfektně vystavěno, neustálé přelévání úloh "učitel x žák" udržuje intenzitu snímku na vysoké úrovni a drastické snové výjevy ji jen zvyšují. Není sporu o tom, že existují působivější portréty zla v člověku, nicméně Nadaný žák je vzácný tím, jak si uchovává atributy dobré americké podívané, aniž by se podbízel, nebo aniž by Singerovu vlast nějak šetřil (závěrečná kompozice nově zrozené zrůdy s americkou vlajkou ve druhém plánu je téměř provokativní). Velké zásluhy patří opět fenomenálnímu Ianu McKellenovi, za jehož maskou laskavého starce dříme neuvěřitelná brutalita... nicméně i tuto roli dokáže anglický virtuóz podat tak, aby Kurt Dussander nepůsobil jednobarevně a schematicky. Proti brilantnímu výkonu starého mistra působí mladý žák Brad Renfro přeci jen výrazně slabším dojmem, nicméně i on ukazuje značný kus umu a nadání. Nadaný žák je výtečným filmem, kde všechno sedí, tak jak má. To, co mu chybí do absolutního hodnocení, přidávám za poselství. Nejsou to dějiny a ideologie, které zodpovídají za zlo v člověku. Je to člověk sám. (03.07.2006)

Dějepis je fajn, člověk se toho spoustu naučí, z historie poučí, ale někdy, někdy může zdravý zájem přerůst v obsesi. A pokud se hlouběji (a s jistým entuziasmem) zajímáte zrovna o plynování židů za druhé světové války, měli byste včas vyhledat psychiatra, nikoliv nenápadného dědu ze sousedství, ve skutečnosti někdejšího velitele koncentračního tábora. Podobně nerozumným způsobem se zachová mladistvý (anti)hrdina tohoto psychologického dramatu, které rozhodně není pouze o neonacistickém smýšlení v dnešním “jiném“ světě. S tou jinakostí to nebude až tak žhavé, jak jasně vyplývá z mnoha scén, nejlépe z Toddova závěrečného dialogu s klasifikačním poradcem (??) s prostřihy na jednu (ne)šťastnou událost, kdy je dobré povšimnout si rovněž americké vlajky v pozadí. Kapku morbidnější než Americká krása, ale párkrát podobně cynické. Boyceův scénář (podle S. Kinga) neprotěžuje ani jednu stranu, o to vyznívá závěr pesimističtěji. Jedna generace zrůd možná vyhynula, ale druhá už je připravena dát o sobě vědět. Zakomponování nacistické problematiky do děje přesto působí trochu násilně. Není zcela jasné, proč je Todd těmito zvrhlostmi natolik fascinován, jaký vlastně Dussanderovým vydíráním sleduje cíl (těžko, aby udělal zkoušky, když v tomto ohledu mu „nová známost“ naopak příliš nesvědčí). Výchozí situace je nicméně dostatečně poutavá a rozvíjená poměrně nečekaným směrem, dost pro odpuštění jistých nejasností, které mě přesto mrzí a brání mi v udělení plného počtu hvězdiček. Herecké obsazení nemá chybu, Brad Renfro skvěle zvládl přerod z nevinného, pouze o něco bystřejšího (což je pouze jeden z mnoha možných překladů slova „apt“) žáka v monstrum, Ian McKellen jistě také nebyl obsazen jenom proto, že je homosexuál (další z témat, kterému Singer rád věnuje zvýšenou pozornost). Režie je úsporná, nicméně účelná, umně kombinuje patos se sarkasmem (romantická scéna podbarvená písní „Das is Berlin“). Nadaný žák je mnohovrstevnatým snímkem, velice znepokojujícím a mnohdy mylně redukovaným na pouhou demonstraci účinků zvrhlé ideologie na „nevinnou“ lidskou mysl. Tato ideologie je špatná, člověk, který ji uznává za svou, horší. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Kaka, Kubick, swamp (19.06.2007)

Ze studenta Brada Renfra (Todda) lezl mráz po zádech, až to není hezké. Zahrál zlého člověka opravdu bravurně a upřímně jsem se ho bál. Thriller, který má velmi vysokou úroveň, bohužel těch scén není tolik a to je obrovská škoda. Ian McKellen (Kurt) v roli nacistického válečného zločince měl něco do sebe a když si na sebe oblékl nacistickou uniformu a začal "hajlovat", tak to byl hodně zvláštní pocit. Neměl bych co dodat, ale bohužel něco k úplné dokonalosti chybělo .. 8/10 = 88% (03.06.2013)