Nadaný žák

Bryan Singer je opravdu talentovaný režisér. Dokázal to již v X-Menech a teď mě šokoval i svým Nadaným žákem. Temný příběh obohacený zajímavými herci, kteří se své role zhostili s nadhledem, mě opravdu zaujal. Též potěšila přítomnost Jana Třísky, který měl sice jen maličkou, ale přesto výraznou roli. Bohužel jsem nečetl knihu, takže se nečekejte žádné přirovnávání - stejnak si myslím, že film je lepší :). Film dokáže svého diváka vtáhnout již na úplném začátku, kdy se díky zajímavým úhlům kamery stává spíše tajným účastníkem děje. Divák tak dává pozor, aby mu něco neuniklo a zároveň se snaží být neodhalen - no trochu přeháním -, což vyvrcholí ve scéně, která se odehrává ve sklepě. Jediným maličkým zklamáním je postava Todda, který se nemění tak jak bych si představoval. Přece jen jsem čekal, že se z něj stane nějaké monstrum, člověk, který chce být nástupcem Hitlera. Ano, mladík se sice změní, ale je to aplikováno jen v několika málo situacích - i když v závěru opravdu dokonale - a hrůza z chlapce jde jen v té scéně, kdy má obličej potřísněný krví. Bezesporu se ale jedná mrazivý thriller, který dokáže díky svému temnému tématu a skvělé režii opravdu zaujmout a několik scén je více než dokonalých (bezdomovec, kočka...). (09.04.2006)

Fascinace holocaustem jako vzrušujícím příběhem byla vždycky škodlivá a nebezpečná věc. Kdo jiný by to dokázal otočit ve svůj prospěch a vytěžit z toho zábavnou historku než Stephen King? U jeho adaptací je pak problém s tím, jak těm zábavným historkám dodat hloubku, protože filmová prvoplánovost je vždycky bolestivější než literární. Málokomu se to podařilo. Vlastně mě napadá jen Stanley Kubrick. A nyní i Bryan Singer. Sice se stále pohybuje v mantinelech působivého zábavného thrilleru s poněkud šroubovanou premisou a moc vykonstruovaným zvratem (přes všechnu snahu se Kingův sklon k laciné senzaci nedaří úplně potlačit), přesto zvládá nabídnout slušný zážitek. Čistě díky hercům, režii a rozumné gradaci. Navíc se ze souboje dvou bezcharakterních charakterů daří vytěžit i víc než jen kritiku neonacismu (naznačit homosexuální podtext by si Singer nemohl odpustit). Na poli mainstreamového thrilleru, který je silný, ale přitom obecně srozumitelný a atraktivní, asi nejde nabídnout víc. 4 a 1/2 (12.04.2013)

Málo platné, Stephen King je prostě géniální spisovatel (ikdyž i on občas vypotí nečitelnou sra*ku). To však není případ "Nadaného žáka". Příběh o morbidní fascinaci zlem a o tom, jak snadné může být zlu propadnout, převedl Bryan Singer do filmové podoby skutečně zdařile. Povedl se výběr herců (Ian McKellen i Brad Renfro mi svým přesvědčivým výkonem zježili chlupy na zádech, pokud tam nějaké mám:-)), zachována zůstala myšlenka i atmosféra literární předlohy. Z mé strany tedy naprostá spokojenost, ovšem ani film ani povídka "Nadaný žák" prostě nepatří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděla (nebo četla), nemůžu proto hodnotit nad 4*. 75% (10.04.2009)

Film se mi paradoxně líbil víc než předloha, protože linii příběhu zjednodušil a "netlačil tak na pilu", takže oba anti-hrdinové jsou ve své zvrácenosti daleko civilnější, přirozenější. Ian McKellen hraje svého fašistického veterána geniálně a Brad Renfro je vážně nadaný žák...Film se drží střídmé linie,( téměř ) se nevyskytují afektované scény, vzájemné oťukávání obou protivníků a kompliců zároveň je jemnou psychologickou hrou, která vyvrcholí v závěrečné scéně dokonané proměny. Celkový dojem 90 %. (07.05.2007)

Před léty jsem tento film prvně zhlédla a bylo to zrovna poté, co jsem dočetla povídku. Oproti povídce mi přišel hodně nízko a držely ho jen výkony obou hlavních "hrdinů". Ovšem čas plynul dále a já si uvědomila, že pocity, myšlenky, všechny scény a to jakési "Kingovské kouzlo", to všechno vyjádřené v knize, se prostě nikdy nedá převést na plátno. Kniha je prostě kniha a film je film. Jisté změny oproti předloze, jak velké, tak menší, tu jsou, ale hlavní dějová linie zůstala téměř nepozměněna, což je moc dobře. I když oproti předloze, kde je Todd skutečným zosobněním dokonalého zla, je jeho filmový protějšek vylíčen o poznání mírněji, jakoby lidštěji. Film oplývá dokonalou atmosférou, hudbou a famózními výkony obou hlavních představitelů, a to vše je řízeno z režisérského křesla Bryana Singera. Mě nejvíce fascinoval mladý Brad Renfro a jeho pohled. Nezapomenutelné. Je ho velká škoda. Další z řady mladých talentů, kteří zaplatili tu nejvyšší možnou daň za slávu. Za zmínku taktéž stojí závěrečná scéna a poslední pronesená věta, která jakoby uzavírala celý příběh. To vše, čeho se Todd dopustil, ale zároveň nechává děsivě neklidný otevřený konec, otevírá nové brány a možnosti Toddovy mysli, ve které začíná jakési podivné nekonečno, a už možná nejsou hranice, které by nemohl překročit. Nechává diváky přemýšlet o tom, co všechno je ještě schopen udělat... (21.06.2007)