Papírový měsíc

Klasický příběh nepravděpodobného páru, jehož nejvyšší přidaná hodnota je bezútěsné vykreslení prázdného a vyčerpaného venkova středu Spojených států během velké krize. Například krátká pasáž, kdy investor čeká na rohu budovy na Mozese, který leží zmlácený opodál, připomíná svojí vylidněností (navzdory tomu, že se odehrává na hlavní třídě) a tichostí (Mozes tam přiláká Addie sotva slyšitelným sýpáním) scénu noční můry z Bergmanových Lesních jahod či epizody z Juráčkových novovlných filmů. Přitom jde jen o ilustrace doby. (27.02.2022)

Příjemná road movie odehrávající se v USA 30. let během velké hospodářské recese... Podvodník Moses, který se žíví prodejem předražených biblí čerstvým vdovám, se objeví na pohřbu své staré přítelkyně, kde potká její devitiletou osiřelou dceru. Ta ho poprosí jestli by jí nezavezl k jejím jediným příbuzným, kteří bydlí ve vzdáleném St. Joseph, Missuri. Mosesovi se tenhle její plán ze začátku moc nelíbí, ale později zjistítí, že mu bude nápomocna v jeho podvodných kšeftech. Během cesty Addie spekuluje jestli není Moses náhodou její otec, to on ale rezolutně odmítá. Nakonec se z nich stane slušné zlodějské duo, které se nerozdělí ani po příjedu do St. Jospehu... Tuto povedeno dvojici si ve filmu zahrál Ryan O´Neal a jeho dcera Tatum O´Nealová, která za roli dostala nejvyšší filmové ocenění- Oscara.. 82 % (09.03.2014)

Tak já nevím, kdyby na konci Addie zůstala u své tety, líbilo by se mi to mnohem víc, těch zbylých pár minut mi dost pokazilo už tak lehce nejistý dojem... Problém je pro mě v postavě Moze. Prostě mi přišlo, že mi film dal strašně málo důvodů k tomu, abych si ho oblíbil. Na začátku je nezodpovědným podvodníčkem, co nechce mít se svou dcerou nic společného, takže bych ve filmu, který stráví celý cestováním se svoji dcerou, čekal, že dojde k nějakému napravení a tak, že na konci budu chtít, aby spolu ti dva zůstali. Z mého pohledu k tomu ale bohužel nedošlo, takže ten konec měl na mě asi opačný účinek, než měl mít. Pořád dobrej film, ale tohle je pro mě prostě fakt podstatný problém. 6/10 (16.08.2021)

Asi nejsem správně intelektuálně naladěn, ale mně k navození atmosféry třicátých let nepřijde nezbytně nutné natočit film v černobílém provedení. A už vůbec mě herecký výkon té malé holky nepřesvědčil, že obdržela ocenění zaslouženě. Podle mě hrála sotva průměrně, jenže holt pocházela z protekční herecké rodiny, proto ty ovace. Ti Američané mají obecně laťku pro udělení těch jejich Oscarů nasazenou hodně nízko, oni je snad rozdávají i nosičům kafí na plac. Závěr předvídatelný, zato odpovědi, zda je ten podvodný prodejce Biblí skutečně jejím otcem se divák nedočká. Shlédnout se to dalo a párkrát jsem se i zasmál, ale žádný extra dojem to na mě neudělalo, proto opět půjdu proti davu a uděluji podprůměrné 2 * a 40%. (28.01.2020)

… a jsem v pokušení přihodit i pátou, tahle tak trochu variace na Chaplinova Kida je totiž roztomilost sama a jestli jsem u prvního Bogdanovichova filmu váhal, co mi vlastně chce říct, a z druhého chytl takovou depku, že už se mi k němu nechce vracet, Paper Moon jsem si naopak okamžitě zařadil do škatulky opakovaně použitelných psychických povzbuzovadel a už teď se těším, komu všemu ho pustím a jak mu taky udělá dobře. Láskyplnou retro stylizací „předstařený“ biják, který už tím pádem snad ani dál stárnout nemůže – dneska by se nedal natočit o nic moderněji – má možná jedinou paradoxní vadu na kráse, a sice že ta idylka je snad až moc idylická; každé potenciální větší drama nebo silnější emoce se hned obrátí v žert, tíživá realita hospodářské krize je tu sice v náznacích přítomná, ale jen jako rozostřené pozadí a odrazový můstek k dalším duchaplnostem, jako ta rodina s porouchaným autem, kterou ústřední dvojice míjí na silnici. Zmíněný Chaplin tyhle věci myslím dokázal bez újmy na roztomilosti vyvážit o něco líp. (25.02.2019)