Černí baroni

Švandrlíkovi "Černí baroni" jsou něco jako Haškův "Švejk", nechci se rozepisovat ale určité souvislosti a pár paralel se tam najít dají. Švandrlíka jsem měl rád, na knihu to mít pochopitelně nidky nemůže a vy co si myslíte že to takhle v padesátých letech u oddílů PTP jednotek chodilo, tak jste opravdu na velmi velkém omylu. Jedna hvězda za skvělého gumáckého Lanďáka, druhá za perfektní Donutilovu karikatůru a třetí za pár opravdu pamětihodných hlášek:-) (10.05.2006)

Knižní klasika převedená na plátno s málo vídanou přesností a dokonalostí. Skvělé herecké výkony dominují příběhu z řad české lidové armády, který nešetří trefným humorem a výborně odlehčuje tehdejší nenáviděnou socialistickou společnost. "Co se stane se samopalem, když ho necháme na dešti?" - "Zrezaví, vole!" (31.08.2012)

Tak, ako Švandrlík zvláštnou optikou načrel do problematiky pétepákov, tak aj Sirový iba náhodným výberom zabŕdol do Švandrlíkovej predlohy. Takže o žiaden pomník, ani žiadnu pamiatku tým, čo slúžili u pomocných technických práporov určite nejde. Ani náhodou. Ide o hláškami zaplnený film, ktorý sa chvíľami rozpadá do tak nesúvisiacich epizód, že vo mne evokoval odsudzované Kameňáky. Postavy lampasákov sa Sirovému vydarili. Okrem excelujúceho Donutila sú výborní aj Landovský, Postránecký a Poloczek. Dvořák je tam navyše, jeho postava vôbec nezapadá do ladenia filmu. Vojaci hraní úspešnými, ale predsa len pristarými hercami sa príliš nevydarili. Obzvlášť vychvaľovaný Vetchý sa pohyboval na míle ďaleko od mojej knižnej predstavy Kefalína. Úspešnosti filmu sa vôbec nečudujem. Hlášok je tam požehnane a úspech nemôže obísť film, v ktorom si aj tí najjednoduchší diváci nájdu hlúpejších od seba. Jedny z najslabších troch hviezdičiek. (24.06.2011)

Porevoluční komedie plná zlidovělých hlášek a mnoha výtečných herců (tedy, s výjimkou Landy) a s téměř ikonickou postavou majora Terazkyho. Zábava je to výborná, ale tyhle filmy natočené podle víceméně povídkových knih jsou předem odsouzené ke zkratkovitosti a absenci nějakého kontinuálního děje a plní tak funkci jakéhosi hraného hláškostroje. Navíc mě trochu mrzí, že kvůli těmto filmům si mnozí lidé myslí, jaká to byla na vojně pohodička a sranda, tím hůř v 50. letech. Chtělo by to natočit taky pár kvalitních syrovějších filmů z tohoto období, jako se s tím vypořádali už třeba Poláci. (01.07.2012)

Pestře pokladané herecké obsazení po disidenta Pavla Landovského po pobytu v emigraci, tehdejší vycházející hvězdy jako Ondřeje Vetchého, až třeba po Daniela Landu (:D) , který si alespoň mohl zahrát tak trochu sám sebe (:D).  Nejvíc se tady blýskl asi právě Landovský, Schmitzer, dejte tomu i Donutil, který se do podobných rolí prostě hodí, příjemný Vetchý a koneckonců i normalizační komik Josef Dvořák, který se tady ukázal v netypické tragikomické  poloze a do filmu právě dal i trochu lehkého dramatu. Ačkoliv je Černým baronům často vytýkána jistá idealizace, tak bych si prostě ani na základě tohoto filmu nedokázal říct, že byla služba u Ptp nějaká sranda. Vzpomenu si třeba na dialog mezi velitelem roty a Kefalínem  (NÁM, ŠLO HLAVNĚ O ČLOVĚKA, SOUDRUHU . KEFALÍN, TYHLE STAROSTI MŮŽETE PUSTIT Z HLAVY , LIDÍ JE NA SVĚTĚ JAKO SRÁČEK ) a spíše mi i u jinak komediálně laděnného filmu zamrazí. Přesto je mi jasné, že film realitu asi dost přiklášňuje a seriózněji pojatá Tichá bolest na spřízněné téma mi sedla určitě více.   Ale tento odlehčený pohled na službu u lidově demokratické armady, především se zaměřením na výsměch a jisté zkarikurovaní tehdejších vlivně postávených lidí v jejím čele mi přišel, i tak,  co? Neškodný a docela srandovní. Herci vypadali jako by si to skutečně užili a ta línie tahnoucí se celým filmem o absurdnosti celé té služby tam je. No, fakt. I přes pár už trochu moc konejšivých a lidových momentů (loučení s veliletem roty, bitka v hospodě) jsem si taky v závěru řekl: NEBYLO TO CELÉ ÚPLNĚ ABSURDNÍ? (19.07.2021)