Režie:
Zdenek SirovýKamera:
Jiří MacháněHudba:
Luboš FišerHrají:
Pavel Landovský, Bronislav Poloczek, Alois Švehlík, Jiří Schmitzer, Miroslav Donutil, Josef Dvořák, Rudolf Hrušínský ml., Václav Postránecký, Daniel Landa (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Černými barony byli nazýváni příslušníci tzv. Pomocných technických praporů (PTP), jež v padesátých letech tvořily speciální složku naší „lidové“ armády. „Černí“ byli podle barvy nárameníků, „baroni“ pak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. Zajímavé bylo sociálně politické složení těchto jednotek: k „pétépákům“ byli přidělováni odvedenci na jedné straně pro tělesnou vadu, jako např. na „prsa slabý“, ale i politicky uvědomělý redaktor závodního časopisu Dušan Jasánek (V. Javorský), nebo asistent režie Roman Kefalín (O. Vetchý). Na druhé straně lidé s kriminální minulostí jako zloděj Ciml (F. Burda), pro rasový (Rom Kotlár – M. Gumár) nebo třídní (feudál Šternberk – V. Vydra, JUDr. Macháček – B. Rösner) původ. Stejně jako „pétépáci“ stáli na samém okraji vojenské hierarchie i jejich velitelé, obecně se vyznačující mimořádnou dávkou stupidity – major Haluška přezdívaný Terazky (P. Landovský), kapitán Ořech (B. Poloczek), poručík Hamáček (J. Schmitzer) a poručík Troník (M. Donutil). Komické historky jsou však jen odvrácenou stránkou osudu „pétépáků“, provázeného většinou událostmi smutnými a tragickými. Tvůrci to naznačují v úvodních dokumentárních záběrech z filmového týdeníku. Snímek režiséra Zdenka Sirového vznikl podle stejnojmenné knihy humoristického spisovatele Miloslava Švandrlíka. (Česká televize)
(více)Recenze (594)
Na humoru se mi vždycky líbila ta vlastnost dělat si prdel i z doby, kdy to prdel vlastně vůbec nebyla. A Černí baroni jsou hrozná prdel. A ač by se to na první pohled nezdálo, inteligentní prdel. Sice to ke konci začíná trochu kulhat a rozsypávat se více, než by bylo zdrávo, ale poslední scéna s Mazurkem mě dojímá i po tom takřka čtvrtstoletí. Jen škoda, že už si nazpamět nepamatuji tu báseň Vám z Wallstreetu. Ve škole jsme ji dávali k dobru často. ()
Pestře pokladané herecké obsazení po disidenta Pavla Landovského po pobytu v emigraci, tehdejší vycházející hvězdy jako Ondřeje Vetchého, až třeba po Daniela Landu (:D) , který si alespoň mohl zahrát tak trochu sám sebe (:D). Nejvíc se tady blýskl asi právě Landovský, Schmitzer, dejte tomu i Donutil, který se do podobných rolí prostě hodí, příjemný Vetchý a koneckonců i normalizační komik Josef Dvořák, který se tady ukázal v netypické tragikomické poloze a do filmu právě dal i trochu lehkého dramatu. Ačkoliv je Černým baronům často vytýkána jistá idealizace, tak bych si prostě ani na základě tohoto filmu nedokázal říct, že byla služba u Ptp nějaká sranda. Vzpomenu si třeba na dialog mezi velitelem roty a Kefalínem (NÁM, ŠLO HLAVNĚ O ČLOVĚKA, SOUDRUHU . KEFALÍN, TYHLE STAROSTI MŮŽETE PUSTIT Z HLAVY , LIDÍ JE NA SVĚTĚ JAKO SRÁČEK ) a spíše mi i u jinak komediálně laděnného filmu zamrazí. Přesto je mi jasné, že film realitu asi dost přiklášňuje a seriózněji pojatá Tichá bolest na spřízněné téma mi sedla určitě více. Ale tento odlehčený pohled na službu u lidově demokratické armady, především se zaměřením na výsměch a jisté zkarikurovaní tehdejších vlivně postávených lidí v jejím čele mi přišel, i tak, co? Neškodný a docela srandovní. Herci vypadali jako by si to skutečně užili a ta línie tahnoucí se celým filmem o absurdnosti celé té služby tam je. No, fakt. I přes pár už trochu moc konejšivých a lidových momentů (loučení s veliletem roty, bitka v hospodě) jsem si taky v závěru řekl: NEBYLO TO CELÉ ÚPLNĚ ABSURDNÍ? ()
Voňavka, zopakujte to! - Hovno. Ti, kteří dobu o které Baroni pojednávají nezažili, s úsměvem tvrdí, že přesně takhle to tehdy opravdu vypadalo, ale pamětníci, kteří za Čepičky skutečně sloužili, říkají, že takový bordel a absurdistán na vojně rozhodně nepanoval. Já si myslím, že pravda bude někde uprostřed. Ať tak či onak, film se (i přes hořký konec - Pepa Dvořák) povedl mimořádně a v komediálním žánru patří dodnes k těm nejlepším z domácí, porevoluční produkce. ()
Na knihu jsem si prozatím čas nenašel, ale film je perfektní. Docela se stydím, že tak nějak pohromadě jsem ho viděl až nyní. Herecky je toto dílo absolutně nadupané, ale přesto nade všemi naprosto vyniká Pavel Landovský, který nemá ani nejmenší chybičku. Diváci jsou bombardování super hláškami. A takový Žižka s kulometem mě položil. Satira naprosto dokonalá. Na plný počet mi tam něco málo scházelo, ale udělení 4* je naprostou povinností. ()
"Poslušně hlásím, že su vojín Vata z Ivančic." Tak se předpisovně hlásilo v lidově-demokratické armádě. Švandrlíkovi pétépáci zkrátka dokázali samizdatově pobavit celý národ a já jsem statečně pod peřinou řval smíchy. Filmu se tu bujarou "armádní" atmosféru podařilo celkem zachytit, ale když už "se to může" tak mě to baví o trošku míň. Přesto budu pozdravovat soudružku hraběnku, malovat Žižku minimálně s lehkým kulometem v rukou a plížit se radostně, protože terazky je tu majorom jakési zmatené individuum, jehož vepři boubelatí rozhodně nejsou pro srandu králíkům. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (53)
- Režisér Zdenek Sirový nabízel roli generála autorovi předlohy Miloslavu Švandrlíkovi, ale ten to rezolutně odmítl. Tak roli dostal Václav Postránecký. (raininface)
- Kniha, která složila jako předloha filmu, je „Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky“. V Čechách vyšla poprvé až v roce 1990. Čepička, tedy Alexej Čepička, byl tehdejší ministr národní obrany. (sator)
- Hrabě Zdeněk Sternberg, kterého hraje Václav Vydra nejml., o filmu řekl, že je v něm všechno vymyšlené a sám sebe v roli vůbec nepoznával. A taky podle něj nejsou pravdivé všechny ty srandičky a vylíčení lampasáků jako úplných blbců. (raininface)
Reklama