Outsider

Překvapivé, že se tak dobrý scénarista jako byl Jiří Křižan netrefil hercům do huby. Mezi koňáky se nikdy nemluvilo spisovně, ani mezi těmi z Napajedel. Většinou se mezi nimi našlo pár nemluvů a zajímavých týpků. Patetické řeči se moc nevedly. Tady jsou všichni jak podle šablony. Z koňácké hantýrky nepadlo nic. Autentičtěji působil seriál Dobrá voda. Škoda, že se všechny filmy o koních točí podle jednotného scénáře - nějaký kůň, který na to nevypadá, chudá znevýhodněná rodina, vítězství v závodu. Koně pěkné, filmařina bohužel průměrná.                                                                                             Co je na filmu ale zajímavé je právě scénář. Kdo zná film Tichá bolest pochopí. V roce 1987 si nemohl Jiří Křižan dovolit autobiograficky laděný příběh. Ale přesto je tu všechno, jak v Tiché bolesti - malý chlapec co má tátu ve vězení, je perzekuován, místo vojny je tu dětský domov, ze kterého utíká, místo nepříjemného velitele pedantský vychovatel. Aby scénář prošel, musl být samozřejmě kamuflován, ale už o tři roky později mohl zrealizovat necenzurovaný příběh pod taktovkou Martina Hollého. (09.11.2014)

Zase jeden z filmů, co jsem měl rád v dětství, a po letech jsem na něj náhodou narazil. Obvykle tyhle filmy pro mě znamenaj dost velký zklamání, ale tohle jsem bez problémů dokoukal. I když zrovna téma dostihů, žokejů a dalších koňomrdů mě nezajímá, tak tohle má něco do sebe. Kluk se chce stát žokejem, ale osud ho zavede na nějaký bizarní učiliště (zřejmě učební obor "vidlák") a depresivní internát s vychovatelem v podání Jiřího Schmitzera. Nějaká ta šikana v tomto prostředí samozřejmě nemůže chybět. No docela to šlo. A nejvíc mě pobavila hláška: "Koně jsou dobrý leda tak do salámu." (05.05.2012)

Určitě nadprůměrný snímek, když si vezmu různé agitky a politicky podkreslené filmy, které tehdy byly, tak tenhle film je dost jiný. Je to opravdu normální film pro děti bez jakýchkoliv otevřených či skrytých významů a propagandistických keců. Je to film, který je svým způsobem okouzlující, nádherný, film o chlapci, který trpěl na učňáku jen kvůli jedné chybě svého otce, ale nakonec se mu splní jeho sen a on dělá to, co ho baví. Do toho je tu ve velmi zajímavé roli Jiří Schmitzer coby ambiciózní vychovatel, který se několikrát nezapomene zmínit, že studuje třetím rokem na vysoké škole psychologii, a že všechno ví, všechno zná a jeho řešení a závěry jsou to jediné správné. Opravdu příjemný snímek, který pohladí po duši a na který stojí za to se kouknout. Čtyři hvězdičky jsou dostačující hodnocení... Ještě dodám, že na konci jsem měl slzy na krajíčku z toho šťastného konce... (02.12.2007)

Možná by se zdálo, že jde o banální až všední příběh, v němž o nic moc nejde, až na tu velkou lásku ke koním. To ovšem neznamená, že by něco zde bylo špatně. Robert Panc postavu Jožky uchopil velmi civilně a s přehledem to zahrál dobře. Po obsahové stránce je fakt působivý, protože z velké části je film situován do prostředí nádherných závodních koní. A když k tomu přidám hudbu Ondřeje Soukupa, vzniknul z toho hodně dobrý film. Koně, když na to dojde, mám taky hodně rád :-) (27.04.2011)

Jeden z mých velmi oblíbených filmů z dětství. Na to, že byl snímek natočený v roce 87 docela zajímavě ukazuje zvrácenost soudruhů a jejich logiky generačního postihu. Stejně tak stavovskou patologii pana vychovatele. A šikana? Ta přece podle dobových (a nyní nostalgických) představ udělá z každého chlapa! Naštěstí však snímek nabízí i jiný prostor, jako např. při podzimních záběrech na běžící koně s pěknou atmosférickou hudbou či dojímavém finále. (25.04.2011)