Divoké včely

Hele, Sláma to umí. Ten člověk dokáže lidsky prezentovat svoje postavy, situace, všelijaký životní zákruty. Jeho filmy mají neopakovatelnou atmosféru skutečnýho člověčího bytí, dejchají citem. Jenže ono je to trochu na nic, když příběh sám stojí za starou belu. Možná je to tím, že jsem v dětství, během dospívání a vlastně pořád viděl kolem sebe, ba dokonce i na sobě, spoustu roztodivných příhod, explozí štěstí i tragédií, který postihujou mezilidský vztahy a život všobecně, ale proč se na takovýhle obyčejný střípky dívat ve filmu? Na něco, co člověk denně vidí kolem sebe, když žádnou osvětu, žádnou drsnou, nevídanou situaci, ani cokoliv jinýho, vybočujícího ze stereotypu, nepřinášej? Dozvíte se, že Kájovi se líbí Božka, že Božka chodí s kreténem Laďou. Že život v zapadlý komuně může obsahovat stejný vrcholy a propady, jako kdekoliv jinde. A víc ani ťuk. Jakmile bezdějovej film postrádá zajímavý situace, je to průser a tyhle dokola natáčený sondy O NIČEM mě pomalu začínají neskutečně štvát. Liška a Vilhelmová jsou skvělí, vyjímečně se mi líbil i Dušek, ale rodinka "myslitelů" nic moc. (25.05.2008)

Stále stejná poškrábaná deska postmoderní filmové narace... Ačkoli je dějištěm severomoravský venkov, prázdnota a bezvýchodnost je stále stejná... Prázdnota "vně" filmového světa, ale bohužel i prázdnota filmu samotného. Příšerná tříšť dialogů, ve kterých se snoubí naprostá stupidita s poměrně dobře trefenou vulgaritou, postavy črtané podle stereotypního schématu "duše lapená prostředím --- chce uniknout / nechce uniknout", nulové tempo vyprávění, rezignace na epičnost se vším všudy... Nebavilo mě to nikdy, nebaví mě to ani tady. Ano, herecké výkony jsou ucházející, ale vzato do důsledku, skutečně o čem hrát má snad jen Majkl Pavel Liška, ostatní postavy jsou spíše ztišenými, či nařvanými karikaturami v kultivovanější a intelektuálnější interpretaci, než jakou nabízí Troškův arcividlácký epos Slunce, seno. Bohdan Sláma se snažil trefit optimální tón mezi komedií a dramatem, ale podařilo se mu vytvořit jakési neutrální a bezpohlavní pořvávání, které mě spolehlivě ukolébalo. Snaha po formanovsku vyřešit "zápletku" na tancovačce není o nic přesvědčivější než celý dosavadní průběh. Divoké včely řadím po bok filmů jako Anděl Exit, Šeptej, Samotáři atd. Ačkoli jsou jiné prostředím, snaha podat svědectví o dětech svého věku je stejně úporná, stylizovaná, křečovitá... nepodařená. (03.12.2004)

Když si chvíli v mysli pohrajete a zaposloucháte a se do zvuku jména "Bohdan Sláma"....no ještě jednou to zkuste a nechte doznít "Bohdan Sláma" ... už je vám jasné jaký ten film bude? Člověk s "obyčejným" a zároveň tak poetickým a zvučným jménem, je přímo předurčen k tvorbě jakou dělá. K úžasně lidským ,"obyčejným" a realistickým příběhům. Bohdan je i stejným přístupem podává. Takové jsou Divoké včely. Skutečným "obyčejným" příběhem , který se kolem vás nebo možná i přímo vám klidně mohl stát, pochopitelně za předpokladu , že jste alespoň nějaký čas pobyli na vsi a také navštívili nějaké ty tancovačky ( myslivecké a hasičské bály :-)). Divoké včely si na nic nehrají, nechtějí se líbit víc , ony prostě jsou a ten zbytek je na vás..... (10.10.2008)

To, co je sociální a společenský genius loci malé zapadlé vesničky proti významu Prahy, je Slámou nabitá víska plná bílých i černějších nul oproti malé zapadlé vesničce. Divoké včely jsou však i "formanovsky" krásné a přesto originální. Tím nemyslím ani tak politovánihodným ubožákem Michaelem Jacksonem Liškou (za pět *), ale uvěřitelnou poetikou přirozenosti, zakrnělých křídel zahnízděných neschopných nešťastníků, kteří zde zažívají své "malé", leč vážné každodenní radosti i starosti během svého přežívání na cestě odnikud nikam. (07.12.2006)

Plus za zvednutí odhozené rukavice venkovské tématiky, jejíž tradice se českým filmem táhne už někde od Marijky nevěrnice přes Všechny dobré rodáky nebo třeba Intimní osvětlení. Plus za výstižné vykreslení zkušenosti „městské náplavy“ s návštěvami rodné hroudy i za obraz porevoluční vesnické reality se spoustou přesných postřehů (a bez laciného výsměchu). Plus za „vágní“, nedějový scénář, dobře sloužící vyjadřovanému. Plus za Tornádo Lue. Jediné větší mínus za herectví Miloše Černouška – koncepci chápu, ale to mě nezbavuje dojmu neumělé topornosti, ve svém důsledku vlastně pitvoření, na rozdíl od většiny ostatních přítomných hereckých i nehereckých výkonů, které pro mě vyznívají autenticky. A ještě jedno menší mínus za místy bezradnou kameru – ten film má velký náběh k lyričnosti, ale v tom směru mu citelně chybí výraznější vizuální stránka. — Doplnění z 4. 11. 2015: včera odvysíláno v TV v původním formátu 2,35:1, čili zase jeden film zmršený na DVD ořezem a dlužno k předešlému dodat, že v plné šířce mají ty záběry venkovské krajiny mnohem víc kouzla a interiérové kompozice jsou rafinovanější, než se z DVD zdálo. Žádné tři a půl *, poctivé čtyři, ne-li víc, a pocit, že tenhle film by si zasloužil „znovuobjevení“ (nebo minimálně nové důstojné vydání). (22.01.2013)