Divoké včely

Přesně ten druh českých filmů na které se nerad dívám a už se také nikdy na něj znovu nepodívám. Hrozná neschopnost po všech stránkách. Ptám se proč je nutné vidět Duškovo péro nebo Lišku imitujícího Jacksona. Má to smysl vypatlávat za tohle peníze? Proč se místo toho nenatočil film, který si dám opakovaně a budu z něj citovat hlášky a nějak se u něho pobavím. Mně to přišlo jako pomsta studenta vyhozeného z FAMU. Být já v té komisi, škrtnu zapalovačem a před Slámou ten film spálím. A jdi dělat už jen reklamu s třešněma na Miller mix. I ta je však natočena lépe a i vtipněji. Na Slámu opravdu poštvat divoké včely. Jeho filmografie je celá zoufalá počínaje tímhle "eklhaft" debutem. 0% (13.06.2012)

Film Divoké včely byl zajímavým celovečerním debutem Bohdana Slámy. Své hrdiny nachází uprostřed bezútěšné každodennosti v osamělosti duše a pomalého vystřízlivění ze snů v realitě. Touha a neochota svádí vnitřní boj s většinovým uzavřením k odevzdanosti a poddání se stavu věcí. Co lze filmu vytknout je nesoulad v přirozené plynulosti děje a občasná těžkopádnost ve srozumitelnosti nosných myšlenek. I přes škobrtání je nejvýraznější složkou poetika protikladů a protimluv. V osamocení i nutnosti úniku, kdy každý pohyb smyslnosti dodává smysluplnosti tu nejsilnější zbraň. Titulární hlavní postavou svazující beznaděje obyčejnosti je mladík Kája (sympatický Zdeněk Raušer), nesmělý prosťáček s dobromyslnou duší a těžce splnitelným tajným přáním. Cesta ven znamená vysvobození, ale nemusí představovat štěstí. Hlavní ženskou postavou je mladá Božka (dobrá Tatiana Vilhelmová), bezprostřední ve svém přístupu k životu a nabízeným příležitostem. Jen určité chvíle dokáží probudit a otevřít všechny smysly k hlubšímu prožitku. Výraznější mužskou postavou je Kájův starší bratr Petr (zajímavý Marek Daniel) na bezstarostné cestě odreagování a sladkosti nostalgických vzpomínek nedávné minulosti. Osamělost má mnoho podob. Důležitou postavou je svědomitý Laďa (velmi dobrý Pavel Liška) v bezradnosti neuchopitelnosti jediné zdánlivé jistoty. Osamělost se dostává do pózy a zoufalému upnutí k jediné bezpečně vnímané cesty. Další podobou rozčarovaného mládí v těžkém stavu kocoviny je Jana (velmi zajímavá Vanda Hybnerová), tvrdý obal, nefunkční partnerství a celoživotní závazek lehkomyslnosti mládí. Kde jinde může být silnější potřeba chvilkového úniku? Z dalších rolí: vitální hajný (dobrý Jaroslav Dušek), nespokojený otec bratrů a filozofující listonoš (zajímavý Cyril Drozda), nekompromisně předpojatá babička bratrů (velmi zajímavá Eva Tauchenová), Boženina velkorysá matka s propíranou profesí Lišajová (dobrá Zuzana Kronerová), Janin slabošský přítel Staňa (příjemný Josef Polášek), neposedný Boženin mladší bratr Jeňa (sympatický Jan Brejla), či Petrův svérázný kolega (zajímavý Tomáš Matonoha). Duševní rozpoložení mladého člověka v souvislosti s obyčejnou běžností a po ztrátě všech životních iluzí dostává jasné kontury. Stylizace vyjadřování má nezpochybnitelné poetické nadání. Bohdan Sláma zachytil obraz skutečnosti vcelku věrohodně a nápaditě poodkrývá pohnutky, cesty, důvody. (06.06.2017)

Pro mě velké zklamání. Když jsem viděl film Štěstí, řekl jsem si, že bych rád skouknul i další filmy B.Slámy. Pustil jsem si proto Divoké včely. A byla to chyba. Neuvěřitelně nudné, někdy i trapné a příliš se snažící být buranskou českou komedií. To vyšlo však jen zčásti-ke všemu té horší. Jediná pozitiva filmu jsou tradičně skvělý duo Vilhelmová-Liška. (17.10.2008)

Takový formanovský snímek o lidech z vesnice. Naštěstí se to nebere příliš vážně, herci hrají skvěle, jen větší myšlenku nebo příběh to zkrátka nemá. U toho Formana totiž bylo vždy něco řečeno v podtextu. Tohle je film "jen" o těch lidech, bez onoho podtextu navíc, který ozvláštňuje Hoří, má panenko nebo Lásky jedné plavovlásky. Proto jen silnější tři, na slabé čtyři hvězdy to nevidím. (05.07.2014)

Bohdan Sláma není zrovna nejproduktivnější český režisér ale svůj nezaměnitelný styl realistického vyprávění, díky kterému každý jeho film stojí za zhlédnutí i když v divákovy nezanechá mnoho příjemných zážitků. "Divoké včely" jsou jeho celovečerní prvotinou a jsou v něm všechny tvůrčí aspekty, které využil i ve svých novějších filmech "Štěstí" a "Venkovský učitel". Opět se film odehrává ve venkovském, zapadlém prostředí, kde jako by se zastavil čas ve kterém se ztrácejí všichni protagonisté. Skvělý výběr herců je pro režiséra samozřejmostí, stejně jako různé tvůrčí nápady ale je vidět, že to pro něj byla jen zkouška a do dokonalosti vše vypiloval až později. Jako debut se však i na nečeské poměry jedná o velice solidní film. (12.08.2012)