Divoké včely

Vesnice dnešních dnů, spousta různorodých postaviček (jeden kamarád si hned vzpomněl na Amarcord) a skvělé herecké obsazení včetně naturštiků. Místní "babky" chlastají zelenou, v bufetu se chlastá zelená, všichni chlastají zelenou a čas plyne. Vyřeší se nakonec něco? Nevyřeší. A je vůbec co řešit? "Tak Laďo, co novýho na baráku? - Včera konečně přivezli to lino." (23.04.2003)

Z filmu na mne už v první minutě dýchla ryzí venkovská atmosféra zapadákova a neopustila mne až při závěrečných titulkách. Bohdan Sláma vesnickému prostředí jak vidno rozumí dokonale a v celé své kráse a syrovosti nám jej skrze film servíruje. Lesy dýchají klidem, pravým opakem je obecní bytovka s cikány a z hospodské tancovačky přímo čpí z trubek nakyslé pivo a cigaretový kouř. Svérázné postavičky jsou skvěle napsané (žádné nechybí hloubka) i zahrané (nesmělý Raušer, sympatická Vilhelmová, prďácký Dušek, dokonce i "Majkl" Liška nemá chybu). Saša Gedeon svým Indiánským létem vrátil po letech tuzemskému filmu poetiku Československé nové vlny a Bohdan Sláma jej následoval. A doufám, že ještě následovat bude. 85%. (31.07.2012)

Zelená, hrací automaty, ošuntělé bytovky, vzdálená troška štěstí, nezaměstnanost, hořkost venkova a nespočet zoufalých lidských existencí včetně „druhého“ Michaela Jacksona. Posloucháme místy banální, jindy zásadní problémy, řešíme nedohledné lepší příští, babráme se a přešlapujeme na místě. Bohdan Sláma (stejně jako mnohokrát později) kápl na skvělé herce, ať je to nenápadná prodavačka Tatiany Vilhelmové, nadsamec Jaroslava Duška, nejistý trouba Pavel Liška, pragmatická Zuzana Kronerová a jiní, stejně jako se mu dokonale podařilo zachytit zobrazované prostředí jedné díry, kde ovšem stále žijí lidé z masa a kostí. (08.12.2017)

Plus za zvednutí odhozené rukavice venkovské tématiky, jejíž tradice se českým filmem táhne už někde od Marijky nevěrnice přes Všechny dobré rodáky nebo třeba Intimní osvětlení. Plus za výstižné vykreslení zkušenosti „městské náplavy“ s návštěvami rodné hroudy i za obraz porevoluční vesnické reality se spoustou přesných postřehů (a bez laciného výsměchu). Plus za „vágní“, nedějový scénář, dobře sloužící vyjadřovanému. Plus za Tornádo Lue. Jediné větší mínus za herectví Miloše Černouška – koncepci chápu, ale to mě nezbavuje dojmu neumělé topornosti, ve svém důsledku vlastně pitvoření, na rozdíl od většiny ostatních přítomných hereckých i nehereckých výkonů, které pro mě vyznívají autenticky. A ještě jedno menší mínus za místy bezradnou kameru – ten film má velký náběh k lyričnosti, ale v tom směru mu citelně chybí výraznější vizuální stránka. — Doplnění z 4. 11. 2015: včera odvysíláno v TV v původním formátu 2,35:1, čili zase jeden film zmršený na DVD ořezem a dlužno k předešlému dodat, že v plné šířce mají ty záběry venkovské krajiny mnohem víc kouzla a interiérové kompozice jsou rafinovanější, než se z DVD zdálo. Žádné tři a půl *, poctivé čtyři, ne-li víc, a pocit, že tenhle film by si zasloužil „znovuobjevení“ (nebo minimálně nové důstojné vydání). (22.01.2013)

Nejprve jsem byla tak nějak zrozpačitěna, po třetím sledování (které si vynutily nesporné roztomilosti nacházené na Zdeňku Raušerovi) s hrůzou zjišťuji, že je to pro mě jaksi divoce přitažlivé. A dovoluji si říci, že až se na to za nějaký čás podívám znovu, tak se mi to už zase líbit nebude. Ta moje náladovost je prostě strašná. Ach. Ach ouvej. Na scénu Láďova finálního vystoupení na zábavě se můžu dívat pořád dokola. Takže to bude za pět. (29.01.2010)