Vše o mé matce

V zásadě mám Almodóvarovy filmy rád, ale tady jsem se španělským mágem neprotnul. Příběh mi nesednul, nepochopil jsem, co tím chtěl autor říct a proč se některé postavy chovaly tak, jak se chovaly, navíc některé z nich byly tuze protivné. Jediným paprskem byla tradičně Penélope Cruz a její postava dokázala chytit za srdce. (23.07.2017)

Jistá osoba zde na ČSFD se může radovat, protože se konečně dočkala toho, že jsem se dokopal k Pedrovi. Zato já se příliš radovat nemůžu a pochybuju, že si ještě někdy pustím něco od Almodóvara. Co to vůbec mělo znamenat? Bavilo mě to tak na 2*, ale druhá polovina byla lepší a moje kritika je především z toho důvodu, že mi to zkrátka nesedlo a nebyl to můj šálek a už vůbec ne můj čaj. A nemám právo tvrdit, že to byla blbost, protože to není pravda. Našel jsem tam mimochodem kvalitní práci s kamerou a dobře zvolenou hudbu, zároveň pokus o zajímavé téma a tak trochu "jiný" film. Proto celkový padesátiprocentní dojem zaokrouhluju na 3*. Teď zpět k mým výhradám: měl jsem pocit, že herecké výkony vesměs nebyly příliš dobré a hlavně mi žádná postava nebyla sympatická, s žádnou jsem se nemohl ztotožnit nebo se vcítit do myšlenek, takže mi bylo srdečně jedno, jak to dopadne. Ani žádné dialogy mě nedojaly, takže se nedá nic dělat, asi jsem dřevo...:) (Někdo mi tam navíc připadal nadbytečný.) Kromě několika drobných chyb mě u tohoto pomalého filmu zaráželo i občasné nelogické chování postav - proč např. ten cvok běžel za tím taxíkem? Ale pokud si někdo po přečtení tohoto komentáře pomyslí, že pan Strauber nepochopil základní děj nebo poselství filmu, tak se plete! Nelituju toho, že jsem podnikl svůj první (a asi i poslední) výlet do tvorby z nějakého důvodu významného španělského režiséra Almodóvara. (30.11.2008)

Almodóvar už ode mě v minulosti párkrát obdržel 4* a bylo by zajímavé tito tituly srovnat se snímkem Vše o mé matce, kde jsem začal Almodóvara a jeho filmový styl mít plné zuby. Filmařinu má nesporně v krvi, jenže co s tím, když jeho film obsahuje spoustu melodramatických zvratů jak z laciné latinoamerické telenovely. Je to teatrální a postavy a jejich jednání jak z jiné planety. Nejsem takový puritán, aby mi vadili transvestité, homosexuálové a prostitutky, jenže do Almodóvarova světa se jiné postavy pomalu ani nedostanou. Navíc to, jak buduje jejich vzájemné vazby, je hodně chtěné. Dvě ženy, které se navzájem nikdy neviděly, si při prvním setkání sdělují velmi intimní a velmi zásadní informace, které by člověk nejspíš rád uchoval v tajnosti a svěřil jen velmi blízkému a důvěryhodnému člověku. Nemůžu si pomoct, ale jakkoliv je Almodóvar daleko kultivovanější v odhalování svých sexuálních libůstek než řekněme Passolini, už mě jeho touhy a celý svět unavuje a dám mu vale. Celkový dojem: 45 %. (24.01.2015)

Nádherné vyjádření obdivu a lásky Všem ženám bez rozdílu. Pedro Almodóvar a jeho kultovní film. Geniální nápad, výstřední postavy, propletené osudy, absurdní pointa, životní paradoxy, vše tradičně barevně sehrané, skvěle zahrané (Penélope Cruz a Cecilia Roth jsou na Oscara), doplněné krásnou hudbou Alberta Iglesiase. Hluboké drama a silný zážitek. (17.12.2020)

Pedro Almodóvar jako svérázný znalec ženských duší, osudů i všemožných pohnutek, které jimi vláčí a smýkají. U Almodóvara si stále nejsem jistý, zda mám jeho filmy vnímat jako projev nezávislé, volné vlny, anebo zda se jedná pouze o zvláštně pokřivený kýčovitý obrázek podivného světa uvnitř samotného režiséra, který tu ventiluje své podivné duševní pochody, dávná traumata a všechen ten nepopsatelný zmatek, v kterém se jeho mysl musí zmítat. Tady se to projevilo až absurdním způsobem, kdy asi nemá smysl uvažovat o reálnosti postav ani o vysvětlení toho, proč se chovají, jak se chovají. Nicméně, film je to stejně dobrý a bezesporu dost zajímavý. (10.02.2005)