Režie:
Vladimír SlavínskýScénář:
František Vlček st.Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Josef DobešHrají:
Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, Karel Dostal (více)Obsahy(1)
Rudolf Bartoš, majitel statku, kamenolomu a továrny na zpracování kamene, je nejen velmi bohatý, ale také popudlivý, vzteklý, nerudný a hypochondrický. Je postrachem služebnictva a zaměstnanců. Jednoho dne se však zraní při pádu ze srázu na břehu řeky. Najde ho dobrácký skalák Fábera a dopraví ho do své chudé chalupy, kterou obývá s pohlednou dcerou Anči a dvěma malými osiřelými synovci, dvojčaty Tondou a Vaškem. Dny strávené v neobvyklém prostředí znamenají zásadní zlom v továrníkově životě. Laskavý, moudrý a dobromyslně nesmlouvavý skalák ho léčí zdravou stravou a slivovicí. Dny prožité ve společnosti chudých, ale láskou a dobrem naplněných lidí zcela změní Bartošův přístup k životu a jeho chování, zejména když od Fábery vyslechne řadu nelichotivých poznámek na adresu starého Bartoše. Po návratu do vily šokuje nejen služebnictvo laskavostí a nebývalým životním elánem, ale také zaměstnance, kterým zvýší výplatu. Rád a často se vrací do Fáberovy chalupy. Chvíle štěstí však pokazí sám, když zjistí, že jeho synovec Oldřich se chce oženit s Fáberovou dcerou Anči. Rozejde se se skalákem ve zlém, a dokonce ho vyhodí z práce. Když si uvědomí, že udělal chybu, a začne psát omluvný dopis, dochází v kamenolomu k neštěstí. (TV Nova)
(více)Recenze (323)
Docela naivní snímek o proměně jednoho zlého továrníka na hodného a starostlivého dědečka (potažmo strýčka). Natočeno je to s prvorepublikovou bravurou, která je typická pro většinu tehdejších snímků. Herecky zde excelují Jindřich Plachta a Jaroslav Marvan. Hlavně díky nim a jejich interakcím hodnotím snímek tak vysoko. 80% ()
Tenhle film patří k mé topce nejkrásnějších filmů pro pamětníky. A no a co, že to může působit jako sentimentální nesmysl, co hraje divákovi na city. Je to herecký koncert mých oblíbenců Plachty a Marvana, které dojemně doplňují dva mrňousci. Příběh z nuzné chaloupky, kdy chudák se srdcem na dlani pomohl arogantnímu boháči v nouzi. "strejdo, už to prasklo ... vem si naše čepice, bude sekecmazec" ()
I okoralé srdce dokáže zjihnout, setká-li se s lidmi, kteří to srdce mají na pravém místě. Filmový příběh dvou mužů rozdílných povah i názorů, cholerického, nesnášenlivého zazobance a prostého, srdečného dělníka z lomu, stojí a padá s hereckým mistrovstvím Jaroslava Marvana a Jindřicha Plachty, to je neoddiskutovatelné. Jenže ti dva prostě uměli a ve společnosti vskutku roztomilého Blahníkovic dua nechali rozeznít také ryze osobní tóny svého nitra. Pohlazení po duši. Naivní, sladké, jistěže lehce moralizující, ale zároveň milé, vtipné a divákovu inteligenci neurážející. Do chalupy Tondy Fábery se vracím pokaždé rád. ()
Páni Jindřich Plachta a Jaroslav Marvan byli prostě Herci. Sice je příběh lehce naivní (jenže, co byste asi mohli točit jiného v té době, než naivní veselohry), ale také příjemný, pohodový a člověk se chvílemi i zasměje. Navíc byla dobrá dvojčata Jiří a Lumír Blahníkovi. Lehce nadprůměrná komedie, kterou hodnotím 4*. ()
Zcela bez diskuzí jeden z vůbec nejkvalitnějších pamětnických filmů. Skvělí herci a nádherný lidský příběh, kterému na kouzlu neubírá ani zjevná idealizace doby, ve které se odehrává. Dovedete si snad představit ostřeji kontrastující film s v té době probíhající druhou světovou válkou ? Já tedy těžko... ()
Galerie (4)
Zajímavosti (18)
- Točilo se u jílovišťského hotelu Hubertus, v Týnci nad Sázavou a také ve sliveneckém lomu. (Stegman)
- Bartoš (Jaroslav Marvan) jezdí vozem Ford z roku 1938. (sator)
- Dvojčata Jiří a Lumír Blahníkovi byli synové hudebního skladatele Františka Blahníka. (M.B)
Reklama