Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudolf Bartoš, majitel statku, kamenolomu a továrny na zpracování kamene, je nejen velmi bohatý, ale také popudlivý, vzteklý, nerudný a hypochondrický. Je postrachem služebnictva a zaměstnanců. Jednoho dne se však zraní při pádu ze srázu na břehu řeky. Najde ho dobrácký skalák Fábera a dopraví ho do své chudé chalupy, kterou obývá s pohlednou dcerou Anči a dvěma malými osiřelými synovci, dvojčaty Tondou a Vaškem. Dny strávené v neobvyklém prostředí znamenají zásadní zlom v továrníkově životě. Laskavý, moudrý a dobromyslně nesmlouvavý skalák ho léčí zdravou stravou a slivovicí. Dny prožité ve společnosti chudých, ale láskou a dobrem naplněných lidí zcela změní Bartošův přístup k životu a jeho chování, zejména když od Fábery vyslechne řadu nelichotivých poznámek na adresu starého Bartoše. Po návratu do vily šokuje nejen služebnictvo laskavostí a nebývalým životním elánem, ale také zaměstnance, kterým zvýší výplatu. Rád a často se vrací do Fáberovy chalupy. Chvíle štěstí však pokazí sám, když zjistí, že jeho synovec Oldřich se chce oženit s Fáberovou dcerou Anči. Rozejde se se skalákem ve zlém, a dokonce ho vyhodí z práce. Když si uvědomí, že udělal chybu, a začne psát omluvný dopis, dochází v kamenolomu k neštěstí. (TV Nova)

(více)

Recenze (321)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jindřich Plachta v roli prostého chalupníka Antonína Fábery je skutečně neodolatelný a až překvapivě autentický, v symbolickém podobenství o skutečných lidských hodnotách a sociálním rozměru lidství jako takovém, natočeným logicky právě v časech největší mravní i existenční zkázy českého národa, v pohnutém bezvýchodí roku 1941. V kontextu protektorátní tvorby je to dílo pochopitelné a logicky zapadající do jejího rámce, kam jinam měli lidé utíkat a posilovat svou víru a naději, než k nadčasovým hodnotám reprezentovaným právě postavou Antonína Fábery. Herecké výkony navzdory době vzniku jsou velmi civilní (obzvláště pana Plachty) a celkové vyznění skutečně až plakátově prosté - gró národa je v jeho prostých a nezkažených lidech, tady se protektorátní umění prolíná s obrozeneckým, zejména s větví Hálkovou. A vlastně je to trochu i jako v Babičce Boženy Němcové (která v té době byla snad nejvydávanější knihou), kde prostá žena z lidu předává svou přirozenou moudrost a zkušenost vrchnosti. Tady se náprava elit koná s až naivní samozřejmostí a idyličnost žití v chaloupce je také až barvotisková, to je také největší slabinou celého tak prvoplánového snímku. Poptávka po nápravě elit je tu ovšem dobře patrná - jejich selhání v době předválečné i pomnichovské se bude vinout naší historií ještě dlouho... ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Docela toporný film. Rok 1941 není filmový pravěk, jak si zřejmě někteří myslí, když tenhle film omlouvají dobou. Mělo to na mnohem víc. Příběh mohl mít závažný podtext, aniž by přestal být milou komedií, ale vývoj postav i děje je jen jedna velká zkratka. Marvanův charakter a jeho skokové polepšení je oboje naprosto nepřesvědčivé. ()

Reklama

Xeelee 

všechny recenze uživatele

Naivní a scenáristicky šíleně odfláknutá komedie (nejde jen o ten prostičkej děj), ale vlastně to bylo docela milý. Děcka , Fábera i Bartoš jsou skvělí, ale jak se začne řešit dělníkova dcera a továrníkům syn, tak to začne drhnout a jsou tam pak scény, nad kterými zůstává rozum stát a kde naprosto nechápu motivaci ústředních postav. Konec je prostě dost vykonstruovanej. Vlastně i to jak se na začátku Fábera a továrník potkají je dost stupidně vymyšlený. Kdyby ve filmu nehráli tak skvělí herci, tak se na Nebe a dudy nedá koukat. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Protifašistický film protektorátní éry mohl mít - a míval - nejrozmanitější ráz. Vytýká-li se Burianovu ZLATÉMU DNU prvoplánovost a až agitační plakátovost, v tomto případě víme jistě, že máme co do činění s mnohem prvoplánovější a mělčí idyličností. Jinak mimořádně slabý film zachraňují špičkové umělecké výkony protagonistů, zejména Plachty a Marvana, pominout však nelze ani duo mimořádně sympatických uličníčků, kteří nezahálejí ani vteřinu i svérázné pojetí trestů, které na nich uplatňuje jejich něžný otec. Charaktery a vůbec osobnosti jsou tu degradovány do červenoknižního dětinského propadu, který mírou své naivity a neumělosti na sebe upozorní i jinak nanejvýš shovívavé diváky. Přesto bych tento film pro jeho nezaměnitelnou, prvoplánovou naivní rázovitost zcela nezavrhoval. ()

joker.george 

všechny recenze uživatele

Možná film neoplývá tou nejoriginálnější zápletkou, ale námět je zpracován, jak nejlépe mohl. Přerod z protivy na dobráka je možná až příliš rychlý, ale humorné situace, které z toho plynou Vám trochu toho sentimentu vynahradí. Humor je celkově povedený, dokáže Vás od srdce rozesmát a spolu s postavami patří k nejlepším stránkám filmu. Jenže i přes nesporné kvality se na tomto snímku už začíná pomalu podepisovat čas. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (18)

  • Těsně po scéně, kdy Bartošovi (Jaroslav Marvan) zavolají do kanceláře, že se Fábera (Jindřich Plachta) vážně zranil, je vidět na nebi v záběru na Fáberovu chalupu letící letadlo, evidentně stíhačka. Vzhledem k tomu, že je film natáčen v roce 1941 a dle tvaru křídel se s největší pravděpodobností jedná o BF 109 – Messerschmitt. (Bobek27)
  • Kostelík, kam chodil Fábera (Jindřich Plachta) s dcerou Aničkou (Jana Romanová), se nachází v obci Trnová. Kostel se od čtyřicátých let minulého století prakticky vůbec nezměnil. Přestože zvenku působí trochu pošmourně, je stále zachovalý a dokonce se v něm každý měsíc konají nedělní bohoslužby. (pornogrind)
  • Název odkazuje na české úsloví „Nebe a dudy“, tedy něco, co nemůže být od sebe už více vzdáleno, něco, co je naprosto odlišné. (sator)

Reklama

Reklama