Reklama

Reklama

Brancaleonova armáda

  • Itálie L'armata Brancaleone (více)

Obsahy(1)

Italský barevný film režiséra Maria Monicelliho Brancaleonova armáda, je úsměvným pokusem o parodii dobrodružných rytířských filmů. Již sám název je ironický, protože armáda potulného rytíře Brancaleona se skládá z pětice ubohých venkovánků majících ke všemu, co se vztahuje k vojsku, pěkně daleko. Příběh se odehrává kolem roku 1000 n. l., kdy se tato armáda dala na pochod patrně od Faleri u Viterba a měla dorazit do jakéhosi města Aurokastra, ležícího patrně poblíž Crotone. Cestou prožívá tisíc a jedno dobrodružství. Brancaleone bojuje na turnajích, vyzve na souboj potulného rytíře, zabloudí do města, jehož obyvatelé vymřeli morem, marně ochraňuje počestnost krásné dívky, nakonec dosáhne cíle, ale jen proto, aby upadl i se svou armádou do rukou saracénských pirátů a po nich do zajetí neméně sveřepých křesťanských nepřátel. Nezbývá mu, než se vydat s procesím kajícníků přes moře a tam pokračovat v dobývání nesmrtelné slávy, jak mu přikazuje jeho rytířská čest. K přednostem filmu patří řada dobře postavených komických situací, slovní humor dialogů a vynikající herecké obsazení. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (53)

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

V šedesátých a sedmdesátých letech přišlo do kin mnoho historických dobrodružných komedií z jižních zemí Evropy, z nichž u nás v paměti diváků asi nejvíce utkvěl kostýmní snímek francouzský ´Pošetilost mocných´ (1971). Italové však o něco dříve zabodovali, a to právě i v československých kinech, tímto příběhem ze středověku, který je tady u nás už dnes bohužel doslova zapomenutý. Děj obsahuje mnoho odkazů na nejrůznější ceněná díla (např. Dona Quijota snad pozná každý) a tradiční středověké situace, avšak v groteskním a situačním podání. Zkrátka se jedná o dokonalou parodii, jak by se řeklo, nepravděpodobného dobrodružství středověkého soužití. Své samozřejmě udělal i český dabing, který byl právem vychvalován až do nebes. Celý děj, plného nejrůznějších skopičin, je podpořen ohromnou výpravou a krásnou kamerou plně zvýrazňující místa a nejrůznější situace, i když některé kulisy vypadají dosti uměle, ale to je asi vlivem dnešní doby. Co však nestárne je skutečně onen humor, který dokáže pobavit i dnes. ()

maxi6 

všechny recenze uživatele

Satiricky pojatý dobrodružný příběh několika vesničanů, parodujících rytířská tažení po zemi. Komediálně laděná spleť montypythonských obrazů, která nedá pokoj vaši bránici. Brancaleone v čele, Salerna, Theobald.......Nezapomenutelný je v hlavní roli Vittorio Gassman, v době natáčení jako 44 letý mladík a dále hlas v uřvaném dabingu nepřekonatelného Františka Filipovského. ()

Reklama

edie sedgwic 

všechny recenze uživatele

Monicelli je jednoznacne kralom talianskej komedie a este k tomu ked obsadi svoje esa ako Vittoria Gassmana, uspech je zaruceny. Dej filmu je zasadeny do obdobia kriziackych vyprav a morovych epidemii, a hoci je film miestami naozaj krvavy a nasilny, atmosfera je velmi odlahcena. Monicelli skratka presne vie, ako zaposobit na divaka a dat mu to, co si ziada. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Spoľahlivý tandem v podobe: režiséra M. Monicelliho & herca V. Gassmana, spoločne nazreli do vskutku „temného stredoveku”, aby povedzme divákom sprístupnili filmy o cavalieroch, ale tentoraz klasickým spôsobom poňatý "atleticizmus", totižto kompletne obrátili naruby; áno, aby sme sa s chuťou zasmiali, a tak na túto vec idú presne opačným smerom, obaleným do mimoriadneho, parodického šatu s miestami dosť surovým spracovaním, à la, trebárs niečo v podobnom duchu historického titulu: Braveheart. • Titul: L'armata Brancaleone, mal priamo k dispozícii nielen zaujímavým štýlom vytvorené, úvodné titulky so skvelými animáciami, a to konkrétne od autora Emanuelea Luzzatiho, a za doprovodu svižnej piesne: s rovnomenným názvom ako aj film; v podaní talianskeho tenoristu: Pieroa Carapellucciho, ale zároveň disponoval častými, a k tomu i naprosto grotesknými situáciami, v ktorých titulná postava Brancaleonea da Norciu v podaní Vittoria Gassmana, neváhala si zo seba (u)robiť kopec srandy na vlastný účet, čiže inými slovami povedané; skrátka, neberie sa príliš vážne, čo je mimochodom z jeho strany totálne "absolutórium", ktoré sa teda týka poňatia filmu ako celku, v ktorom kraľuje spolu s G. M. Volontéom, keď by som na záver len podotkol, že i on bol vynikajúcim. • Výborná, vtipná paródia, ktorá mi ešte ostane dlho ukotvená v pamäti. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Dnes už téměř zapomenutá, přesto velice dobrá parodie na příběhy o udatných rytířích. Tvůrci se nebáli ani ujetých scén (za všechny jmenujme úvodní nájezd germánů) a se scénářem si skutečně vyhráli, proto film působí i dnes docela svěže. Krom skvělých hereckých výkonů musím pochválit vynikající český dabing pánů Brabce a Filipovského ze zlatých dob této herecké disciplíny. Nevidím jediný důvod proč film nedoporučit. 80%. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (11)

  • Mario Monicelli, přesvědčený zastánce přednosti němého filmu před zvukovým, hájil své přesvědčení, že vulgární a vymyšlený jazyk by měl hrát vedlejší roli vedle obrazu a filmových sekvencí, a to i přes rozpaky producenta Maria Cecchi Goriho, který vyjádřil pochybnosti o srozumitelnosti dialogů. (classic)
  • Film se z velké části natáčel v Laziu a v lazianské Maremmě: ve Viterbu (dveře sužované vdovy jsou dveře Palazzo Chigi), v Caninu – klášter S. Francesca, kam se Matelda (Catherine Spaak) uchýlí, v Calcatě, ve Fabrice di Roma poblíž opatství Santa Maria di Falerii, v Nepi poblíž akvaduktu (úvodní scéna nájezdníků) a hradu Borgia, ve Vitorchianu (město, které vyplenili a kde se rozšířil mor), v tufovém lomu ve Valentanu – setkání se svatým mnichem Zenonem (Enrico Maria Salerno), ve Vulci (Ponte del Diavolo a hrad Abbadia), v Tuscanii (u krypty kostela San Pietro), u věže Chia (scény z tábora jezdců a smrti Abakuka), v Civita Castellana u Torre Chiavello poblíž Monte Soratte (souboj Brancaleoneho a Teofilatta dei Leonzi), v bukovém lese Monte Cimino (setkání s Mateldou), u Civita di Bagnoregio v údolí calanchi, v oblastech u sopečných jezer Vico (přistání lodi, Mateldina koupel) a Bolsena, u Capodimonte a v Toskánsku v oblasti Val d'Orcia a Crete Senesi. Scéna Aurocastro se natáčela v kalábrijské vesnici Le Castella, která se nachází poblíž Capo Rizzuto, zatímco úvodní scéna klání pod umbrijskou vesnicí Casteldilago. (classic)
  • Režisér Mario Monicelli uvedl, že nápad na film dostal, když v dílnách Cinecittà náhodou uviděl několik scén z filmu Luigiho Malerby a Antonia Marchiho Donne e soldati z roku 1954, který byl v té době ještě ve střižně. (classic)

Reklama

Reklama