Přítelkyně pana ministra

Čím častěji ten film vidím, tím víc mne prudí. Ona je to sice taková příjemná komedie s docela dobrým prvotním nápadem - jak klepy mohou člověku změnit život, zde výjimečně k dobrému, aby mohlo jít o červenoknihovnickou pohádku. Jenže těch náhod a šťastných situací, ze kterých holka nakonec těží bez jakéhokoliv svého přispění, je posléze až moc. A já nemám rád pohádky, kde vždycky hlavní hrdina něco dostane zadarmo, aniž by se přičinil, jen třeba proto, že má oříškové oči (jako zde). Btw, už vidím, jak ministr bydlí v činžáku, a ne vile. (27.12.2020)

Nadprůměrná komedie z doby neveselé. Povídalo se, že Mandlová má pletky s K. H. Frankem, který by to jistě nedopustil, protože sama Mandlová se chlubila, že o ní Frank prohlásil, že to je "kurva, která se vyspí s každým cikánem". A byla to pravda. Tento film byl odpovědí, na otázku, jak dobře se Adina s panem ministrem vlastně znala. (08.05.2009)

Ľudia ju totiž začali vnímať ako príliš nemecky orientovanú. Počas vojny natočila jeden nemecký film a po vojne bola zatknutá a obvinená pre nemeckú kolaboráciu ale pre nedostatok dôkazov ju prepustili. Aj keď koketovala s Nemcami, niektoré udalosti jej boli pripisované neprávom (napríklad románik s ríšskym protektorom K.H. Frankom, ale čisté svedomie ani tu nemala). Po vojne, keď bola zatvorená pre kolaboráciu zase pre zmenu udávala svojich hereckých kolegov. Dochovali sa dokumenty podľa ktorých mala pomer s Goebelsom a pracovala pre gestapo. Nakoniec ušla s vlasti do Anglicka, na Maltu a nakoniec do Kanady. (21.01.2016)

V každém filmu, kde hraje Adina Mandlová se svými vrstevnicemi, jsou do vedlejších ženských rolí obsazeny záměrně méně půvabné herečky, případně jsou ty očividně hezké makeupem i účesem mírně upraveny, aby po boku Mandlové vypadaly ošklivěji. Adina Mandlová krásou (alespoň z mého pohledu) rozhodně nevynikala. Obličej jí sice zdatně vylepšoval za první republiky nezbytný masivní make-up, mužskou postavu ale nezapřela ani po boku svých pánských protějšků. Přesto muže hluboce okouzlovala. A to pečlivě vykalkulovanou nedostupností a od dětství trénovaným manipulativním umem. Ten, jak víme, jí nakonec v životě mnoho štěstí nepřinesl. Ale právě díky němu se Mandlová objevuje snad v každém druhém předválečném filmu. Často je to ku prospěchu filmu. Právě v herectví totiž mohla tyto své kvality bravurně využít. „Přítelkyně pana ministra“ ale k těm trefám nepatří. Hlas, jímž Mandlová prezentuje svou nevinnou a poctivou postavu, je natolik nepřirozený a falešný, že vyzrazuje sám sebe. Brzy se stává protivným, její koketérie topornou a herectví až příliš předstíraným. Navíc to často vypadá, jako by ve filmu vlastně ani nebyla a šla náhodou kolem. Zatímco v postavách lstivých znuděných dcer továrníků Mandlová exceluje, do rolích poctivek se zkrátka nehodí a nespraví to ani elegantní róby. Námět i dialogy odpovídají klasické prvorepublikové veselohře a potud svou funkci plní na výbornou. (15.01.2022)

Klasický starý film pro pamětníky. Rádoby noblesní gentleman Oldřich Nový, naivní Adina Madlová, která získá úplnou náhodou dobré pracovní místo. Luxusní obrovská kancelář v prvorepublikovém stylu a pak už nic víc. Ve své době to musel být dobrý film, dneska je to už jen nuda na vyplnění televizního programu. [3814. hodnocení, 84. komentář, 76%] (21.12.2019)